Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Nová Trumpova doktrína identifikuje problém „slabé“ Evropy: nedostatek rasismu

10. 12. 2025

čas čtení 4 minuty

Nová strategie národní bezpečnosti USA představuje jednu z nejzávažnějších krizí pro NATO od roku 1945, píše Peter Beaumont

Během prvního funkčního období Donalda Trumpa komentátoři moudře radili, že jeho slova je třeba „brát vážně, ale ne doslovně“. Zkušenosti naznačují, že tento přístup je jako stavět dům od střechy.

Nová strategie národní bezpečnosti USA a řada komentářů amerických úředníků, prezidentských zástupců a samotného Trumpa vyvrcholily v jednu z nejhlubších krizí atlantismu, bezpečnostní doktríny, která od konce druhé světové války udržuje mír a demokracii v Evropě.

Zatímco Trumpův výchozí bod byl kdysi neschopnost Evropy dostatečně přispívat k vlastní bezpečnosti, nyní přijal mnohem více alarmující vizi.

Plný rasismu a ohromujícího pohrdání evropskými politickými institucemi a vůdci varuje před rizikem civilizačního kolapsu na kontinentu, který sotva zná a který častěji sleduje z okna obrněného sedanu.

Jeho rozhovor pro Politico, který postrádá jakoukoli jasnou ideologickou soudržnost, je plný něčeho jiného: zmateného strachu stárnoucího bílého muže konfrontovaného s měnícím se světem.

Za hrůzami americké imigrační, policejní a jiné politiky pod Trumpem stojí paranoidní světový názor Maga, který vedl k úsilí o vymazání zkušeností a zastoupení černochů.

Nyní je jasné, že tyto obavy jsou prizmatem Washingtonu pro pochopení Evropy.

Z tohoto pohledu způsobuje imigrace z rozvojových zemí oslabení evropských zemí, což je činí „slabými“ pod „hloupými“ vůdci a vytváří podmínky pro jejich vlastní zánik. Jedná se o nestydatě rasistickou teorii, přičemž Trump a jeho okolí jasně dávají najevo, že jejich receptem je podpora krajně pravicových evropských stran.

Ačkoli Trumpovo rasistické podněcování obecně není žádným překvapením, je důležité pochopit jeho význam v širším kontextu evropské bezpečnosti.

Pro Trumpa a jeho stoupence z hnutí Maga, včetně Elona Muska, který v posledních dnech vyzval k rozpadu Evropské unie, je veškerá politika a diplomacie v podstatě transakční. Zatímco dříve Trump tvrdil, že Evropa neplatí spravedlivý podíl na obranu, nyní zastává názor, že dekadentní Evropa si kvůli svému multikulturalismu v zásadě nezaslouží podporu.

V rozhovoru pro Politico Trump sám spojuje tyto body v jakési cvičení v naplňování přání. Připouští, že ruský prezident Vladimir Putin chce, aby Evropa byla slabá. Trump ji nazývá slabou a tím, že odhaluje rozpory mezi Washingtonem a Evropou vyvolané jeho výroky, pomáhá Putinovi aktivně oslabovat Evropu – a zároveň popírá, že je to jeho „chyba“.

To vše se odehrává v nejdůležitějším okamžiku pro Evropu od druhé světové války, kdy na Ukrajině zuří ničivý konflikt a jinde na kontinentu eskalují ruské provokace.

Vzhledem k tomu, že Evropa se stále více sbližuje s Ukrajinou uprostřed pokračujících hrozeb opuštění ze strany USA, hrozí nebezpečí, že Trump racionalizoval narativ, proč neposlouchat Evropu.

To vše vyžaduje důraznou reakci evropských lídrů. Zatímco někteří, naposledy německý kancléř Friedrich Merz v úterý, reagovali důrazně, jiní – včetně kanceláře Keira Starmera – pokračují v politice, která se snaží Bílý dům uklidnit.

V úterý Downing Street odmítla reagovat na Trumpův komentář k Evropě ani na jeho nejnovější útok na londýnského starostu Sadiqa Khana, kterého americký prezident opět napadl.

„Britský premiér má silný vztah s americkým prezidentem i s londýnským starostou a v obou případech je odhodlán spolupracovat, aby dosáhl lepších výsledků pro britské občany v celé zemi,“ uvedl mluvčí.