Jak chce EU rozdělit záruky za reparační půjčku Ukrajině

10. 12. 2025

Uvádí se, že země EU musí jednotlivě vyčlenit miliardy eur na záruku naléhavě potřebných půjček Ukrajině až do výše 210 miliard eur.

Preventivní opatření, která budou rozdělena poměrně mezi členské státy EU, jsou nezbytná k získání schválení reparační půjčky od belgického premiéra Barta de Wevera.

Ten vystoupil proti používání ruských aktiv zmrazených zejména v Belgii kvůli obavám, že jeho země by mohla být nakonec nucena sama vrátit prostředky Moskvě.

Přibližně 185 miliard eur zmrazených ruských aktiv spravuje finanční depozitář Euroclear, který sídlí v Bruselu. Dalších 25 miliard eur je rozptýleno po celé EU na soukromých bankovních účtech.

Rozdělení celých 210 miliard eur podle plánu EU uvedlo Politico následovně (výše příspěvku se počítá z hrubého národního příjmu zemí):

• Německo – 24,4 % (51,3 miliardy eur);
• Francie – 16,2 % (34 miliard eur);
• Itálie – 12 % (25,1 miliardy eur);
• Španělsko – 9 % (18,9 miliardy €);
• Nizozemsko – 6,4 % (13,4 miliardy eur);
• Polsko – 4,9 % (10,3 miliardy €);
• Belgie – 3,4 % (7,2 miliardy eur);
• Švédsko – 3,4 % (7,2 miliardy eur);
• Rakousko – 2,6 % (5,5 miliardy eur);
• Dánsko – 2,3 % (4,9 miliardy eur);
• Irsko – 2,2 % (4,5 miliardy eur);
• Rumunsko – 2,1 % (4,4 miliardy eur);
• Česká republika – 1,8 % (3,7 miliardy eur);
• Portugalsko – 1,6 % (3,3 miliardy €);
• Finsko – 1,5 % (3,2 miliardy eur);
• Řecko – 1,3 % (2,8 miliardy eur);
• Maďarsko – 1,2 % (2,4 miliardy eur);
• Slovensko – 0,7 % (1,5 miliardy eur);
• Bulharsko – 0,6 % (1,2 miliardy eur);
• Chorvatsko – 0,5 % (1,1 miliardy eur);
• Litva – 0,4 % (934 milionů eur);
• Slovinsko – 0,4 % (796 milionů eur);
• Lucembursko – 0,3 % (664 milionů eur);
• Lotyšsko – 0,2 % (469 milionů eur);
• Estonsko – 0,2 % (466 milionů eur);
• Kypr – 0,2 % (366 milionů eur);
• Malta – 0,1 % (241 milionů eur).

Celková částka pro každou zemi by se mohla zvýšit, pokud by se země přátelské ke Kremlu, jako Maďarsko (nebo Slovensko), odmítly k iniciativě připojit. Na druhé straně se k ní mohou připojit i země mimo EU, čímž se kryje část obecné záruky.

Dříve bylo Norsko považováno za garanta půjčky pro Ukrajinu, ale Oslo se od této myšlenky distancovalo.

Zdroj v angličtině: ZDE