Genocida v Gaze jako blueprint pro budoucí války?
19. 2. 2026 / Daniel Veselý
Rozhořčené reakce na můj příspěvek o Macinkovi, Clintonové, Sikorskim a Rubiovi cílí na moje postoje týkající se ruské války proti Ukrajině. O krizi na Ukrajině píši už od roku 2014. Fabiano Golgo a Jan Čulík mi vyčítají, že propadám mnichovanství a že bych uzavíral mír s Hitlerem. Své názory na ukrajinský válečný konflikt jsem už na stránkách Britských listů představil mnohokrát. Nechť laskavý čtenář posoudí sám. Dnes už nikde nevidím žádnou vůli domluvit se na ukončení nesmyslného válečného konfliktu na Ukrajině. Domnívám se, že nyní se vše vyřeší na bojišti, kde mají ruská okupační vojska převahu. Bohužel, taková je situace.
Přenechám management ukrajinského válečného konfliktu těm, kdo volají po tvrdším postupu proti Kremlu - i se všemi potenciálními riziky, které z této strategie vyplývají. Já si nad tím myji ruce. Nejdřív bychom si ale měli vyndat obří břevno z vlastního oka, než budeme grilovat Moskvu. Ve svém předchozím článku jsem psal o Rubiově rasistickém imperialistickém pamfletu předneseném na bezpečnostní konferenci v Mnichově, jemuž s úlevou aplaudovali evropští lídři ve stoje. Ano, klasické imperialistické výboje Spojených států se v očích evropské politické elity mají soustředit pouze na země, jako je Venezuela, Kuba nebo Írán, a nikoliv na výsostné dánské území.
Evropští lídři tleskají implicitní apologii destrukce celých etnik, národů a národně-osvobozeneckých hnutí jako “zlatému věku západní civilizace”, do níž Spojené státy hodlají milostivě zahrnout i Evropany. Tytéž Evropany, jimiž Trumpova vláda okázale pohrdá a které si vodí jako pimprlata. Jestliže nevěříme Kremlu, proč bychom měli důvěřovat mnohem nevypočitatelnějšímu Bílému domu? Má snad evropská civilizace podle Rubia ignorovat nesmírné křivdy a zvěrstva vůči africkým, latinsko-americkým a asijským národům statečně odolávajícím koloniálním výbojům a podmanění? Chceme se stát součástí Rubiovy a Trumpovy nelítostné džungle, kde neplatí nic jiného, než právo silnějšího a utrpení slabých? Neměli bychom se od Rubiovy dystopické vize imperialismu 2.0 distancovat? A co spoluvina evropského společenství na izraelské genocidě v Gaze či evropská linka v Epstein Files, což je symptomatika naší choré civilizace? Jak se s tím vlastně vyrovnáváme? Podrobujeme se sebyzpytování?
V téže době se přední jestřábí politik amerického establishmentu, senátor Lindsey Graham, během tiskové konference v Tel Avivu s Benjaminem Netanjahuem nechal slyšet, že “budoucí války jsou plánovány zde v Izraeli”. “Když nejste o krok před nepřítelem, trpíte. Nejsofistikovanější a nejkreativnější vojenské síly se nacházejí právě tady v Izraeli,“ pokračoval Graham, který preferuje americký vojenský útok na Írán. Kdyby se budoucí válečné konflikty opíraly o “zkušenosti” izraelské armády (IDF) z vyhlazovacích operací v Gaze, máme se skutečně na co těšit. Zostřená Trumpova blokáda Kuby má svůj předobraz v izraelském obléhání Gazy.
Západní společenství překročilo svou mez, když se nedistancovalo od izraelské genocidy, a naopak ji všemožně udržovalo (a nadále udržuje) v chodu. Dovedeme si vůbec představit, s jakým pohrdáním a odporem nás vnímá globální Jih? A dnes Rubio s Grahamem předestírají děsivou budoucnost, kdy silnější určuje pravidla i za cenu rozpoutání genocidní mánie a akcelerace klimatického rozvratu. A to vše už bez příkras a anestetických šidítek. Jedině tak se podle jejich mínění udrží západní civilizace naživu. Evropa se má stát součástí tohoto (eko)fašistického drivu, jak dokládají nadšené reakce jejích politických činitelů na Rubiovy temné vize.
Diskuse