Krize na Blízkém východě: Trump tvrdí, že USA zvažují „ukončení“ války; Írán vystřelil rakety na americko-britskou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu

21. 3. 2026

 
    Izrael v sobotu brzy ráno provedl vojenské údery na „cíle režimu“ v Teheránu v Íránu a na cíle Hizballáhu v jižním Bejrútu v Libanonu. Írán předtím zahájil novou vlnu útoků dronů a raket na Izrael.

    USA dočasně zmírnily sankce na dodávky íránské ropy, aby zastavily globální krizi v dodávkách. Oprávnění amerického ministerstva financí umožňující dodávku a prodej íránské ropy a dalších ropných produktů naložených na lodě před 20. březnem bude platit do 19. dubna, uvedlo ministerstvo. Je to již potřetí za zhruba dva týdny, co USA dočasně zrušily sankce.

    Írán vystřelil dvě balistické střely středního doletu na Diego Garcia, ale žádná z nich nezasáhla společnou americko-britskou vojenskou základnu v Indickém oceánu, informovaly Wall Street Journal a CNN s odvoláním na několik amerických úředníků. Jedna ze střel selhala během letu a americká válečná loď vystřelila na druhou střelu protiletadlovou střelu SM-3, uvedl WSJ. Ani jedno z médií nepotvrdilo, kdy Írán střely odpálil.

    
Íránská armáda v sobotu varovala Spojené arabské emiráty, aby nedovolily útoky ze svého území na dva sporné ostrovy – Abu Musa a Greater Tunb – v Perském zálivu poblíž Hormuzského průlivu.

    Saúdská Arábie uvedla, že pokračuje v zachycování a ničení dronů – ministerstvo obrany oznámilo, že přes noc jich na východě zachytilo desítky –, zatímco sousední Kuvajt uvedl, že také zachytil letecké útoky.

    Írán je ochoten pomoci japonským lodím proplout Hormuzským průlivem, řekl ministr zahraničí Abbas Araghchi v rozhovoru pro Kyodo News zveřejněném v sobotu, pokud se to bude koordinovat s Teheránem.

    
Donald Trump uvedl, že je „velmi překvapen“, že Austrálie nevyslala válečné lodě na pomoc s otevřením Hormuzského průlivu uprostřed faktického uzavření této ropné trasy. Ostře také kritizoval NATO a označil členy aliance za „zbabělce“, protože nechtějí pomoci s odblokováním průlivu.

    Evropská komise vyzvala členské státy EU, aby snížily cíle pro skladování zemního plynu a začaly zásoby postupně doplňovat, aby se omezila poptávka, informoval v sobotu deník Financial Times.

    
Íránská armáda v rámci odvetných úderů v oblasti Perského zálivu pohrozila rekreačním a turistickým zařízením po celém světě. Hlavní mluvčí armády, generál Abolfazl Shekarchi, varoval, že „parky, rekreační oblasti a turistické destinace“ po celém světě nebudou pro nepřátele země bezpečné.

    Jedna osoba byla zabita a další dvě zraněny poté, co izraelský letecký úder zasáhl v sobotu brzy ráno dům v městečku na jihu Libanonu, uvedla státní média.

Izrael a USA zaútočily na zařízení na obohacování uranu v Íránu.

Íránská agentura Tasnim uvedla, že sobotní útok na zařízení v Natanzu ve středním Íránu nevedl k úniku radioaktivního materiálu.

Uvedla, že obyvatelé v okolí zařízení mezi Teheránem a Isfahánem nejsou ohroženi.

Na začátku března Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že utrpěla škody poté, co USA a Izrael 28. února zahájily útoky na tuto zemi.


Irácká vláda potvrzuje útok dronem na zpravodajské služby


Generál Saad Maan, šéf mediální jednotky irácké vládní bezpečnostní služby, potvrdil útok v centru Bagdádu v sobotu ráno.

V komentáři, o kterém informovala agentura AFP, uvedl: „Dron zaútočil na ústředí Irácké národní zpravodajské služby ve čtvrti Mansour.“ Řekl, že k útoku došlo kolem 10:00 místního času, 7:00 GMT.

Irácký bezpečnostní úředník sdělil agentuře, že útok mířil na „telekomunikační budovu“ národní zpravodajské služby. Ta spolupracuje s americkými poradci v Iráku v rámci protidžihádistické koalice.

Irák byl vtažen do konfliktu poté, co USA a Izrael koncem února zaútočily na sousední Írán.

Údery zasáhly skupiny podporované Íránem, které následně zaútočily na budovy či zařízení spojené s USA v regionu, včetně Iráku.

Podle dvou bezpečnostních představitelů, kteří hovořili s agenturou AFP, se v noci odehrály nejméně tři útoky dronů namířené na diplomatické a logistické centrum USA, v němž sídlí americký vojenský personál na mezinárodním letišti v Bagdádu.

Ve čtvrtek Pentagon oznámil, že bojové vrtulníky provedly údery proti proíránským ozbrojeným skupinám v Iráku.


Izraelské obranné síly (IDF) v noci zabily čtyři členy Hizballáhu v jižním Libanonu, uvedla armáda.

IDF na Telegramu zveřejnila, že kombinace pozemních jednotek a izraelského letectva zabila jednoho člena a tanky další tři.

V příspěvku ze sobotního rána se uvádí, že stíhačky rovněž zasáhly řadu budov Hizballáhu v Bejrútu, které podle tvrzení byly využívány členy této skupiny.


Vladimir Putin uvedl, že Moskva zůstává věrným přítelem a spolehlivým partnerem Teheránu, jak v sobotu citoval Kreml.

Ruský prezident se tak vyjádřil při blahopřání íránskému nejvyššímu vůdci Mojtabovi Chameneímu a prezidentovi Masúdu Pezeškianovi k Novruzu, perskému novému roku.


Írán vystřelil dvě rakety na americko-britskou základnu Diego Garcia, ale žádná z nich nezasáhla cíl

Vraťme se nyní k Diego Garcia: Írán vystřelil dvě balistické rakety středního doletu na společnou americko-britskou vojenskou základnu v Indickém oceánu – ale žádná z nich nezasáhla cíl, uvádějí zprávy s odvoláním na americké úředníky.

The Wall Street Journal uvedl, že jedna z raket selhala během letu a že americká válečná loď vystřelila na druhou raketu protiletadlovou střelu SM-3, přičemž citoval dva americké úředníky. Jeden z nich uvedl, že nebylo možné určit, zda došlo k sestřelení.

CNN rovněž informovala o odpalech namířených na Diego Garcia s odvoláním na amerického úředníka a popsala tuto základnu jako klíčovou zámořskou vojenskou základnu USA pro operace daleko od domova a klíčové letiště pro flotilu těžkých bombardérů americké armády.

Tyto odpaly představovaly významný pokus Íránu zasáhnout daleko za hranice Blízkého východu a ohrozit zájmy USA, uvedl WSJ. A to, že Írán zamířil na Diego Garcia – vzdálenou asi 4 000 km od Íránu – naznačovalo, že jeho rakety mají větší dolet, než Teherán dosud přiznával.

Ministr zahraničí Abbas Araghči minulý měsíc uvedl, že Írán záměrně omezil dolet svých raket na 2 000 km, uvádí zpráva.

Trump uvedl, že je „velmi zklamaný“ britským premiérem Keirem Starmerem kvůli dohodě britské vlády o předání suverenity nad Chagosovými ostrovy Mauriciu jako prostředku k zachování statusu britsko-americké letecké základny na ostrově Diego Garcia, který je součástí souostroví v Indickém oceánu.

Dohoda o Chagosových ostrovech, kterou Trump zpočátku podporoval, než změnil názor, byla „velmi politicky korektní záležitost“, uvedl americký prezident.


Izraelská armáda před chvílí oznámila, že směrem k Izraeli byly odpáleny rakety a že její obranné systémy je zachycují.

Íránská armáda v sobotu varovala Spojené arabské emiráty, aby ze svého území nedovolily útoky na dva sporné ostrovy poblíž Hormuzského průlivu.

„Pokud z jejich území vzejde jakákoli další agrese proti íránským ostrovům Abu Musa a Greater Tunb v Perském zálivu, mocné íránské ozbrojené síly vystaví Ras Al Khaimah ve Spojených arabských emirátech těžkým úderům,“ uvedlo operační velitelství armády Khatam Al-Anbiya v prohlášení zveřejněném polooficiální agenturou Tasnim.

Tyto dva ostrovy, které jsou pod kontrolou Íránu, ale na něž si činí nárok SAE, jsou již dlouho zdrojem sporu mezi oběma zeměmi, uvádí agentura Agence France-Presse.

Ostrovy se nacházejí poblíž vstupu do strategického Hormuzského průlivu, který je nyní fakticky zablokován, ale kterým za normálních okolností prochází asi pětina světové ropy.

Donald Trump říká, že je překvapen, že Austrálie nevyslala válečné lodě na pomoc s otevřením Hormuzského průlivu uprostřed faktického uzavření této klíčové ropné trasy, které vyvolalo prudký nárůst cen pohonných hmot.

„Byl jsem velmi překvapen,“ řekl americký prezident v pátek ve Washingtonu, když byl dotázán, s čím má problém, pokud jde o Japonsko, Jižní Koreu a Austrálii.

„No, měli by se zapojit, a trochu mě překvapilo, že řekli ne, protože my jim vždycky říkáme ano,“ řekl Trump pro Sky News Australia.

Na otázku, k čemu Austrálie řekla ne, neodpověděl.

Na začátku tohoto týdne americký prezident ostře kritizoval Japonsko, Austrálii a Jižní Koreu za to, že prohlásily, že nepošlou válečné lodě do Perského zálivu v souvislosti s americko-izraelskou operací proti Íránu.

„Již ‚nepotřebujeme‘ ani netoužíme po pomoci zemí NATO – NIKDY JSME TO NEPOTŘEBOVALI! Stejně tak Japonsko, Austrálii nebo Jižní Koreu,“ uvedl Trump na své platformě Truth Social.

Také v pátek Trump ostře kritizoval NATO a označil členy aliance za „zbabělce“, protože nechtějí „pomoci otevřít“ Hormuzský průliv.

Australský premiér Anthony Albanese v sobotu uvedl, že Austrálie poskytla podporu, o kterou byla požádána – a že žádnou žádost od prezidenta neobdržela.

Ochota Íránu eskalovat válku s vysokými sázkami je jeho největší zbraní

Prvních šest dní války s Íránem stálo USA 12,7 miliardy dolarů, ale nyní Pentagon žádá až 200 miliard dolarů na vojenské financování. Ropa za 125 dolarů za barel již není íránskou ani ruskou fantazií. Korunní klenot Kataru, Ras Laffan – největší závod na zkapalněný zemní plyn na světě – se možná plně znovu otevře až za pět let, s náklady 20 miliard dolarů ročně. Další sklady ropy v Perském zálivu, od Bahrajnu po Abú Dhabí, jsou vystaveny íránským levným dronům.

K tomu přidejte lidské ztráty: jen v Íránu bylo zraněno 18 000 civilistů a více než 3 000 jich bylo zabito.

Íránský režim – bojující o přežití – nemá žádné výčitky ohledně eskalace války. Jeho ochota k tomu je ostatně jeho největší zbraní. Íránský představitel tento týden varoval:

    Byly připraveny další trumfy, které vstoupí do boje ve správný čas.

Toto je pravděpodobně narážka na odsolovací zařízení v Perském zálivu, která jsou centrem křehkého ekosystému regionu.

Íránské vedení, které nemá co ztratit, těží z asymetrické výhody strachu.


Evropská komise vyzvala členské státy EU, aby snížily cíle pro skladování zemního plynu a začaly zásoby doplňovat postupně s cílem omezit poptávku, informoval v sobotu deník Financial Times.

Komisař EU pro energetiku Dan Jorgensen nařídil členským státům, aby snížily cíl pro naplnění svých zásobníků zemního plynu na 80 % kapacity – o 10 procentních bodů pod oficiálními cíli EU – „co nejdříve v období doplňování, aby poskytly jistotu a uklidnění účastníkům trhu“, uvedl deník s odvoláním na dopis.