JD Vance a americká delegace odjeli z Pákistánu poté, co se jim nepodařilo dosáhnout dohody s Íránem

12. 4. 2026

 

Americký viceprezident JD Vance opustil v neděli Islámábád poté, co se mu nepodařilo dosáhnout dohody s Íránem během maratónských 21 hodin jednání.

Vance poukázal na nedostatky v jednáních a uvedl, že Írán se rozhodl nepřijmout americké podmínky, včetně zákazu výroby jaderných zbraní.

„Špatnou zprávou je, že jsme nedosáhli dohody, a myslím si, že to je mnohem horší zpráva pro Írán než pro Spojené státy americké,“ řekl Vance.

„Vracíme se tedy do Spojených států, aniž bychom dosáhli dohody. Velmi jasně jsme dali najevo, kde jsou naše červené čáry.“

Vance uvedl, že během jednání hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nejméně šestkrát a jedním z nejvýznamnějších bodů neshody mezi oběma stranami byl íránský jaderný program.

„Potřebujeme vidět jasný závazek, že [Írán] nebude usilovat o jaderné zbraně a nebude hledat prostředky, které by mu umožnily rychle jaderné zbraně získat,“ řekl. „To je hlavní cíl prezidenta Spojených států a právě toho jsme se snažili dosáhnout prostřednictvím těchto jednání.“

Íránské ministerstvo zahraničí zlehčovalo zjevný neúspěch jednání s tím, že nikdo neočekával, že by se s USA podařilo dosáhnout dohody během jediného kola jednání.

„Přirozeně jsme od začátku neměli očekávat, že se podaří dosáhnout dohody během jediného zasedání. Nikdo takové očekávání neměl,“ uvedl mluvčí ministerstva Esmaeil Baqaei podle státní televize IRIB.

Řekl, že Teherán je „přesvědčen, že kontakty mezi námi a Pákistánem, stejně jako s našimi dalšími přáteli v regionu, budou pokračovat“.

Íránská polooficiální agentura Tasnim mezitím poznamenala, že dosažení dohody bránily „nadměrné“ požadavky USA.

Ani Washington, ani Teherán nenaznačily, co se stane po 14denním příměří, na kterém se původně dohodly USA, Írán a Izrael, ale pákistánští zprostředkovatelé vyzvali USA a Írán, aby příměří dodržely.

„Je nezbytné, aby strany nadále dodržovaly svůj závazek k příměří,“ uvedl pákistánský ministr zahraničí Ishaq Dar a dodal, že jeho země se v nadcházejících dnech pokusí usnadnit nový dialog mezi Íránem a USA.

Rozhovory v Islámábádu byly prvním přímým setkáním mezi USA a Íránem za více než deset let a jednáním na nejvyšší úrovni od islámské revoluce v roce 1979. Konečný výsledek by mohl rozhodnout o osudu křehkého dvoutýdenního příměří a znovuotevření Hormuzského průlivu, úžiny, kterou prochází asi 20 % světových dodávek energie a kterou Írán blokuje od začátku války. Konflikt způsobil raketový růst světových cen ropy a zabil tisíce lidí.

Vance, zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner se podle zdroje z Pákistánu, který v roli zprostředkovatele vystupoval, setkali s předsedou íránského parlamentu Mohammadem Bagherem Ghalibafem a ministrem zahraničí Abbasem Araghčim na dvouhodinové schůzce, po které následovala přestávka.

Íránská delegace dorazila v pátek oblečená v černém na znamení smutku za zesnulého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a další osoby zabité ve válce. Nesli boty a tašky některých studentů zabitých během amerického bombardování školy vedle vojenského areálu, uvedla íránská vláda. Pentagon uvedl, že útok je předmětem vyšetřování, ale agentura Reuters informovala, že vojenští vyšetřovatelé se domnívají, že za něj pravděpodobně nesou odpovědnost USA.

„Nálada na obou stranách kolísala a během setkání se atmosféra střídavě vyostřovala a uklidňovala,“ uvedl další pákistánský zdroj v souvislosti s prvním kolem jednání.

V souvislosti s jednáním mezi USA a Íránem bylo město Islámábád, kde žije více než 2 miliony lidí, uzavřeno a v ulicích se nacházely tisíce příslušníků polovojenských jednotek a armády. Zprostředkovatelská role Pákistánu představuje pozoruhodnou proměnu pro zemi, která byla ještě před rokem diplomatickým vyvrhelem.

Jakmile jednání začala, americká armáda uvedla, že „vytváří podmínky“ pro zahájení odminování Hormuzského průlivu.

Tato strategická vodní cesta je ústředním bodem jednání o příměří. Americká armáda uvedla, že průlivem propluly dvě její válečné lodě a že se připravují podmínky pro odminování, zatímco íránská státní média popřela, že by jím jakékoli americké lodě propluly.

Před zahájením jednání sdělil vysoký íránský zdroj agentuře Reuters, že USA souhlasily s uvolněním zmrazených aktiv v Kataru a dalších zahraničních bankách. Americký úředník popřel, že by souhlasil s uvolněním těchto peněz.

Kromě uvolnění aktiv v zahraničí požaduje Teherán podle íránské státní televize a úředníků kontrolu nad Hormuzským průlivem, vyplacení válečných reparací a příměří v celém regionu, včetně Libanonu.

Teherán také chce vybírat tranzitní poplatky v Hormuzském průlivu.

Trumpovy deklarované cíle se posunuly, ale minimálně chce volný průchod pro globální lodní dopravu průlivem a ochromení íránského programu obohacování uranu, aby se zajistilo, že Írán nebude schopen vyrobit atomovou bombu.

Zdroj v angličtině ZDE