Česká televize nám pomáhá zapomenout na Hormuz, jen s malou morální kocovinou

19. 4. 2026 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty
Asi bychom byli všichni rádi, kdyby se Írán vrátil do stavu, ve kterém byl začátkem izraelsko-americké agrese... to byly časy! Tolikrát se tam už změnil režim a tolikrát byl Írán poražen a drtivé vítězství naše, že hanba vzpomínat.

Třeba by nás prezident Trump mohl zachránit zázrakem: co takhle vzkřísit Chámeneího a vrátit vše zpět? Nebo se máme modlit, aby už konečně Írán získal od Pákistánu (stejně jako Kim v KLDR) pomoc s výrobou jaderné pumy, cítil se v klidu a otevřel Hormuz?

V nedělní debatě v České televizi bylo tomuto tématu věnováno asi deset minut. Poslankyně Vesecká (motoristé) vysvětlila, že téma je moc složité, nelze prý to probrat ve studiu, ale izraelský premiér Netanjahu má pravdu. Poslanec Lipavský (ODS), ministr zahraničí ve Fialově vládě, vyslovil zklamání, že vláda odmítla podpořit poslanecký návrh na vyjádření podpory Netanjahuovi.

Poslanec Vondráček (ANO) řekl, že v nouzi poznáš přítele, čili pomůžeme našim klíčovým spojencům Trumpovi a Netanjahuovi nějakou technikou. Navíc podle Vondráčka byla velkým úspěchem cesta ministra zahraničí do Izraele, kam jel prý i navzdory velkému nebezpečí. Hrdina! Poslankyně Demetrashivili (piráti) kritizovala Trumpa za to, že nekonzultoval se spojenci, prý by měl mnohem větší podporu, kdyby konzultoval.

Poslanec Vondráček kladl důraz na to, že Spojené státy jsou základem NATO (asi v tom smyslu, že se viceprezident Vance chvástá tím, že Spojené státy už nedávají Ukrajině ani cent). A závazky vůči NATO byly klíčovým tématem první hodiny nedělní debaty. Když moderátor řekl, že vláda tyto závazky nehodlá plnit, Vondráček se opravdu naštval. Lipavský ho pak obvinil, že se chová jako majitel České televize. To bylo na konci první hodiny v kontextu diskuse o změně financování médií veřejné služby.

Pokud jde o NATO, bylo bizarní sledovat – pominu spor o to, zda má prezident jet na summit NATO, resp. předseda senátu na Tchaj-wan – jak Vondráček a Vesecká mluví o efektivní obraně, dokonce o revoluci v obraně (účinná obrana za málo peněz!), takže prý procenta nejsou důležitá, ale cílem má být skutečně efektivní obrana. Bohužel pokud jde o to, že procenta nejsou zárukou účinné obrany, mají do očí bijící pravdu. Skoro jsem se lekl, že jim jde skutečně o to čelit Putinovi. Ale ne, šlo jen o politickou rétoriku.

Moderátor kontroval tím, že o tom, co je efektivní, by měla rozhodovat armáda. Lipavský vysvětlil, že tu přece jen naděje je, protože po návštěvě šéfa NATO v Praze premiér konečně pochopil, že jde o procenta, ne o absolutní výdaje. Ale Babišova vláda je podle něj levicová, dokonce přímo socialistická, proto ignoruje, že si na nás Rusko brousí zuby, ale místo toho financuje sociální programy.

Rozhodně se z projevu Vondráčka a Vesecké nezdálo, že by vláda chtěla měnit svůj postoj k výdajům na obranu. Vesecká si dokonce užila to, že není pravda, že Rutte před summitem navštěvuje jen země, které mají problémy se závazky k NATO. Ale snad se podařilo, že jsme v zápalu debaty zapomněli na to, že brzy možná nebudeme mít benzín ani naftu. Mrzet nás může snad jen to, že vláda nevyjádřila dostatečnou podporu Izraeli, což je morální kocovina, to jistě, ale dá se s tím, na rozdíl od benzínu a nafty, jakž takž žít.  

 

 

 

2
Vytisknout
634

Diskuse

Obsah vydání | 17. 4. 2026