Proč plán šéfa OSN Guterrese na rozšíření přepravy hnojiv v Hormuzu stagnuje

24. 4. 2026

Generální tajemník OSN Antonio Guterres dosud nezískal plnou podporu pro svůj odvážný návrh zajistit bezpečný průjezd lodím přepravujícím hnojiva a další zemědělské produkty přes blokovaný Hormuzský průliv. Tato iniciativa, oznámená 27. března, by zahrnovala pracovní skupinu OSN, která zajistí bezpečný, uspořádaný a předvídatelný námořní tranzit navzdory konfliktu v regionu.

OSN varovala, že miliony lidí by mohly čelit akutnímu hladu, pokud bude narušení pokračovat, protože blokáda zasahuje zranitelné země jako Súdán a Somálsko, které jsou během osevní sezóny silně závislé na hnojivech.

Interní dokument, který viděly FRANCE 24 a PassBlue, stanovil humanitární rámec navržený koncem března, v němž by pracovní skupina OSN otevřela koridor pro přepravu hnojiv skrz průliv bez ohledu na konflikt.

Podle dokumentu "Operační mechanismus OSN pro Hormuzský průliv" a mapy zobrazující "zjednodušenou" obchodní trasu by lodní agenti, kteří by chtěli trasu použít, zadávali informace o plavidlech do online databáze.

Pozorovatelé OSN nasazení v přístavech v Saúdské Arábii, Kataru, Bahrajnu, Kuvajtu, Iráku, SAE a Íránu by ověřovali náklad. Schválená plavidla pak pokračovala do určených koordinačních zón v mezinárodních vodách poblíž průlivu, než by byla schválena k průchodu.

Mechanismus by fungoval ve dvou fázích: nejprve by usnadnil vývoz hnojiv a souvisejících surovin z přístavů v Perském zálivu, zatímco konflikt pokračuje. Poté by se operace rozšířila na další dovoz nezbytných komodit do regionu. Návrh však nestanovil časový rámec pro realizaci. OSN uvedla, že mechanismus by mohl být zřízen během sedmi dnů.

Írán říká: 'Lodě OSN mají povoleno projet'

Úspěch plánu závisí především na podpoře Íránu, stejně jako Spojených států a zemí Perského zálivu, které byly do války vtaženy íránskými odvetnými útoky poté, co USA a Izrael 28. února podnítily válku v Íránu.

Zůstává však nejasné, zda OSN získá podporu od klíčových stran války. Írán postupně přechází mezi uzavíráním, znovuotevíráním nebo omezováním průlivu v reakci na pokračující americkou námořní blokádu svých přístavů. Vodní cesta je prakticky uzavřena od začátku března a situace zůstává velmi nestabilní.

Dne 21. dubna řekl íránský vyslanec při OSN Amir Sajíd Iravání pro FRANCE 24 a PassBlue, že jeho země podporuje iniciativu OSN. "Jakákoli loď OSN – ta může proplout Hormuzským průlivem, s tím není problém," řekl. "Nejen pro hnojiva, ale i pro ropu a plyn. Všechny země mohou žádat, žádají příslušné orgány [v Íránu] a mohou získat povolení. Pouze agresorské země ... nemají povolení projet. Všechny lodě OSN mají povolení projet."

Dále uvedl, že další jednání mezi Íránci a Američany v Islámábádu závisí na ukončení námořní blokády USA v Hormuzském průlivu, a dodal, že USA s tím souhlasily soukromě, ale ne veřejně. "Dostali jsme určité znamení, že jsou připraveni ji [prolomit], a jakmile tuto blokádu prolomí, myslím, že v Islámábádu proběhne další kolo jednání."

Smíšené přijetí

Iniciativa získává určitou podporu veřejnosti, například od Evropské unie. Indonésie označila tuto iniciativu za přechodný krok, který může zmírnit globální energetickou a potravinovou nejistotu. Kuvajt však, když na zasedání Valného shromáždění 16. dubna vystoupil jménem zemí Perského zálivu Bahrajnu, Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a Kataru, stejně jako Jordánska, se o Guterresově návrhu nezmínil. Nedostatek veřejného závazku lze chápat jako nedostatek podpory.

Americká mise při OSN byla o této iniciativě informována, ale neposkytla žádnou odpověď. Americký velvyslanec Mike Waltz během zasedání shromáždění uvedl, že administrativa prezidenta Trumpa je odhodlána zajistit, aby potravinová pomoc, hnojiva, energetické zdroje a komerční produkty mohly volně proudit vodní cestou Perského zálivu bez hrozeb nebo útoků, ale o Guterresově mechanismu neřekl ani slovo. Ani Izrael ho ve svém projevu nic nezmínil.

Jorge Moreira da Silva, výkonný ředitel Úřadu OSN pro projektové služby – agentury OSN odpovědné za tuto pracovní skupinu – řekl pro FRANCE 24 a PassBlue: "V posledních týdnech jsem vedl rozsáhlá setkání v New Yorku s příslušnými členskými státy. Na těchto schůzkách jsem sdílel více informací o návrhu a provozu Mechanismu pro Hormuzský průliv. Mechanismus si klade za cíl usnadnit pohyb přes Hormuzský průliv pro obchodní plavidla přepravující hnojiva a související materiály z Perského zálivu."

Zatímco generální tajemník Guterres vybral da Silvu, bývalého portugalského politika, aby vedl operační směr iniciativy, svěřil diplomatickou stránku zkušenému francouzskému diplomatovi Jeanu Arnaultovi, svému osobnímu vyslanci pro konflikt na Blízkém východě.

Iniciativa OSN pro Hormuz usiluje o vytvoření základny pro širší úsilí OSN o mír v regionu, podle diplomatů. Arnault byl minulý týden v Ománu, právě opustil Egypt a nyní údajně míří do Islámábádu, ačkoli se podle OSN přímo nezúčastní žádných jednání o příměří mezi USA a Íránem.

Cílem je získat pevný závazek od několika klíčových zemí, které dosud zůstaly k iniciativě OSN většinou zticha. Ačkoliv da Silva neřekl, jak země reagovaly, dodal, že hlavním cílem mechanismu "je zmírnit humanitární dopady konfliktu na Blízkém východě, zejména na zranitelné populace v zemích postižených narušením dostupnosti hnojiv a zemědělských dodavatelských řetězců. To by se týkalo především zemí závislých na hnojivech, zejména v Asii a na africkém kontinentu."

Závod s časem

Čas je zásadní, protože osevní sezóna trvá až do konce května. Světový potravinový program (WFP) varoval 17. března, že pokud průliv zůstane uzavřen, může být 45 milionů lidí donuceno k hladovění. Podle OSN je v současnosti zablokováno asi 10 až 12 % světových zásob hnojiv.

"Pokud tento konflikt bude pokračovat, otřese se svět a rodiny, které si už nemohou dovolit další jídlo, budou nejvíce zasaženy," varoval zástupce výkonného ředitele a provozní ředitel WFP Carl Skau. "Bez dostatečně financované humanitární reakce by to mohlo znamenat katastrofu pro miliony lidí, kteří už jsou na pokraji ohrožení."

OSN zdůrazňuje, že tento plán se týká výhradně potravinové bezpečnosti a návrh také odráží Guterresovy snahy zprostředkovat humanitární projekt v bouřlivém regionu Perského zálivu v posledním roce svého desetiletého funkčního období.

"Na rozdíl od obilných šoků je dopad narušení [dodávek] hnojiv opožděný, ale strukturálnější," uvádí interní dokument OSN a zdůrazňuje potřebu znovu rozproudit hnojiva přes hormuzskou vodní cestu. "Snížená dostupnost a rostoucí náklady povedou k nižším zemědělským výnosům v nadcházejících osevních cyklech, což zvýší pravděpodobnost trvalé inflace cen potravin a zvýšených humanitárních potřeb."

Zdroje z průmyslu naznačují, že Saúdská Arábie tvoří až 46 % celkové produkce hnojiv v zemích Perského zálivu, následují Katar, Írán, Spojené arabské emiráty a Omán. Podle OSN Súdán a Somálsko dovážejí velké procento svých hnojiv ze zemí Perského zálivu.

Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) uvádí, že třetina globálního obchodu s námořními hnojivy prochází Hormuzským průlivem. Jedním z principů, jak plán funguje, je, že strany konfliktu – Írán, USA a země Perského zálivu – zajistí plný přístup plavidlům přepravujícím hnojiva nebo zemědělské produkty bez ohledu na jejich původ nebo cíl – tedy bez rozdílů vlajek. To je zásadní překážka, kterou musí tým OSN sestavený Guterresem překonat. "Diskuse jsou samozřejmě poměrně citlivé, protože se snažíte implementovat tento mechanismus v konfliktní zóně," řekl Stephane Dujarric, Guterresův mluvčí, během denního brífinku 16. dubna v souvislosti s hormuzským návrhem. "Odezva byla velmi pozitivní, ale je zřejmé, že všechny dílky skládačky musí být připraveny, abychom – řekněme – byli o tom trochu veřejnější."

Vysoké nepohodlí na straně zemí Perského zálivu

Džamál Faris Alrovajei, stálý zástupce Bahrajnu při OSN, poukázal na mechanismus OSN a uvedl, že nejde o komplexní reakci na nejistotu na námořní trase. Bahrajn, malý ostrovní stát ležící mezi Íránem a Saúdskou Arábií, je pod tlakem a snaží se bránit proti násilným odvetám Íránu a zákazům vyjíždění na rybářských a rekreačních plavidlech v okolních pobřežních vodách, které platí až do odvolání.

"Navrhovaná iniciativa se zabývá důležitými operačními aspekty, ale plně neřeší současné bezpečnostní hrozby pro námořní plavbu v Hormuzském průlivu, které vyžadují okamžitou reakci," řekl Alrovajei začátkem dubna pro PassBlue, když Bahrajn převzal roli rotujícího předsedy Rady bezpečnosti OSN. "Její rozsah zůstává omezený, včetně zaměření na konkrétní kategorie zboží a nikoli na jiné, místo aby se věnoval komplexnímu řešení námořní bezpečnosti."

Ostatní země Rady spolupráce v Perském zálivu (GCC) se obávají, že taková dohoda podepsaná přímo s OSN by mohla Íránu poskytnout oficiální uznání nebo určitou pravomoc nad průlivem, což silně odmítají. Navíc je malá motivace bojovat za hnojivový koridor, když hlavní starostí zemí Perského zálivu je vývoz jejich ropy a plynu.

Diplomat z Perského zálivu Guterrese začátkem tohoto měsíce v jeho konferenční místnosti kritizoval za to, že předložil návrh bez konzultace s jeho zemí v Perském zálivu, uvedlo několik diplomatů pro PassBlue. Dále uvádějí, že některé země v regionu by mohly preferovat, aby OSN nezasahovala do průlivu, kde by mohla být svědkem dění jako neutrální strana. Pracovní skupina OSN pro projekt Hormuzského průlivu by zřídila společné koordinační centrum v Salalah v Ománu. Centrum by bylo obsazeno civilními a vojenskými styčnými zástupci z příslušných členských států spolu s představiteli OSN. Centrum by poskytovalo koordinaci pohybu plavidel v reálném čase po vodní cestě, aby se předešlo konfliktům nebo nehodám.

"Takové koridory jsou založeny na zavedených principech mezinárodního humanitárního práva a byly podporovány OSN v krizích po celém světě," řekla Kelly Razzouk, viceprezidentka Mezinárodního záchranného výboru pro politiku a advokacii. "Zajištění humanitárního přístupu je právní a morální povinností sdílenou jak válčícími, tak neválčícími stranami."

Zatímco OSN hledá krátkodobé řešení, jak zabránit globální potravinové krizi, zasvěcení OSN se obávají, že válka bude trvat a civilisté ponesou největší zátěž.

"Pro Íránce je v jejich zájmu, aby tato válka trvala, dokud nevyčerpají Američany," řekl vysoký představitel OSN, který má rozsáhlé zkušenosti s vyjednáváním na Blízkém východě. "Víte, tohle je krokodýlí taktika. Dusí svou kořist pod vodou, dokud nepřestane bojovat."

Zdroj v angličtině: ZDE