Německo má poprvé v poválečné historii vojenskou strategii. Hlavní hrozbou je Rusko

24. 4. 2026

čas čtení 2 minuty
Poprvé od 2. světové války přijalo Německo obrannou strategii, v níž je Ruská federace charakterizována jako hlavní hrozba pro bezpečnost v Evropě.

"Rusko se připravuje na vojenskou konfrontaci s NATO prostřednictvím zbrojení a považuje použití vojenské síly za legitimní nástroj pro prosazování svých zájmů," uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius, který v Berlíně představil komplexní koncept obrany země. Podle něj Moskva usiluje o zničení NATO přerušením vazeb mezi Evropou a USA a o rozšíření své zóny vlivu.

Obranná koncepce se skládá z vojenské strategie a plánu rozvoje Bundeswehru s popisem jeho struktury a složení. Strategický dokument uvádí, že Rusko "vytváří předpoklady pro vojenský útok na země NATO" a již provádí hybridní operace proti členům aliance, včetně Německa. Sabotáž, kybernetické útoky, dezinformační kampaně a špionáž se staly neustálou hrozbou a jejich potlačení je běžnou činností armády, zdůraznil Pistorius.

Podle rozpracované koncepce by měla velikost armády dosahovat alespoň 460 tisíc lidí, což umožní spolu se spojenci odolat možné agresi ze strany Ruské federace (nyní je v německých ozbrojených silách 184,3 tisíce vojáků). "Proměňujeme Bundeswehr v nejsilnější konvenční armádu v Evropě," řekl ministr obrany. Záloha je uznávána jako nedílná součást ozbrojených sil a bude vybavena zbraněmi a vybavením.

Jedním z úkolů rozvoje armády je také zajištění "informační nadřazenosti" nad nepřítelem, včetně budování vojenského potenciálu ve vesmíru a kyberprostoru. Současně, spolu s rozvinutými technologiemi, jako je kvantový computing a robotika, by podle autorů obranného plánu měl Bundeswehr zvládnout schopnosti "hlubokého úderu" – tedy schopnost zasáhnout cíle daleko za frontovou linií. Podle Pistoria a generálního inspektora Carstena Breuera mluvíme o zbraních s dlouhým doletem a vysokou přesností, které umožňují ničit nepřátelskou logistiku, infrastrukturu a velitelská centra v raných fázích, jak to dělá ukrajinská armáda, včetně použití levných dronů.

V budoucnu by německá armáda měla získat více příležitostí k přesnému ničení cílů na velké vzdálenosti – kromě střel Taurus již ve službě je plánováno zakoupit střely JASSM-ER s doletem přibližně 1 000 km pro nový stíhač F-35. Berlín také plánuje vyvinout víceúrovňovou protivzdušnou obranu.

Kromě toho úřady chtějí snížit byrokracii a zefektivnit pracovní postupy digitalizací, omezením hlášení a zvýšením využívání technologií, včetně AI systémů. Detaily koncepce jsou utajovány, aby nepomáhaly potenciálním protivníkům, řekl Pistorius: "Jinak bychom mohli přidat Vladimira Putina na náš mailing list."

Zdroj v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
191

Diskuse

Obsah vydání | 24. 4. 2026