Izrael a Západní břeh: Západní spojenci musejí chránit životy a živobytí Palestinců

22. 6. 2026

 

Tyto vraždy a širší humanitární krize byly zastíněny válkou proti Íránu a odvedly pozornost od eskalujícího násilí na okupovaném Západním břehu. Minulý týden se mezi signatáři dopisu, který obviňuje izraelskou vládu z toho, že „nedělá nic pro vymýcení židovského teroru“ v této oblasti, ocitli bývalí izraelští premiéři, vojenští velitelé a šéfové bezpečnostních služeb. Ehud Olmert, jeden z bývalých premiérů, obvinil Izrael z „organizované, systematické a státem financované kampaně etnických čistek a zločinů proti lidskosti“, přičemž bezpečnostní síly napomáhají násilí ze strany osadníků. Mezitím náčelník generálního štábu popsal, že vojáci „zabíjejí tak, jak jsme nezabíjeli od roku 1967“.

Zpráva International Crisis Group však poukazuje na další nebezpečný vývoj: neúprosnou kampaň, která tlačí ekonomiku Západního břehu k kolapsu. To nepoškozuje jen jednotlivce a rodiny. Bez fungující ekonomiky nemůže vzniknout žádný palestinský stát. Jak zpráva varuje: „Ekonomické podmínky nezbytné pro jakoukoli palestinskou budoucnost, která by nebyla trvalým podrobením, jsou likvidovány.“ Bezalel Smotrich, izraelský ministr financí a předseda krajně pravicové strany podporující osadníky, prohlásil, že chce pohřbít myšlenku palestinské státnosti, a slíbil „ekonomické uškrcení“.

Od roku 1967 brání izraelská kontrola nad Západním břehem rozvoji autonomní a fungující ekonomiky. Tento škrcící stisk se dramaticky zpřísnil po útocích Hamásu 7. října 2023. V roce 2024 se reálný HDP palestinské ekonomiky snížil ze 17,8 mld. USD na 13,7 mld. USD. Téměř 300 000 Palestinců přišlo o práci na Západním břehu a v Izraeli.

Zřetelně jsou vidět demolice domů a vykořenění olivovníků. Škody v zákulisí jsou však ještě hlubší. Zpřísnění již tak represivních omezení pohybu na Západním břehu poškodilo zemědělství, zaměstnanost i podnikání a rozvrátilo tamní ekonomiku. Jen málokterým Palestincům je nyní povoleno pracovat v Izraeli, ačkoli bezpečnostní složky údajně věří, že obnovení pracovních povolení by mohlo Izrael učinit bezpečnějším. Zadržování celních výnosů vybíraných Izraelem ochromilo Palestinskou samosprávu, která svým zaměstnancům v červnu vyplatila pouze polovinu jejich platů. Palestinská ekonomika spočívá na možnosti obchodovat se dvěma izraelskými bankami; opakované hrozby vůči listinám o imunitě a odškodnění, na nichž tento vztah spočívá, vyvolaly rozpaky dokonce i v USA.

Mezitím vyšetřování provedené organizací na ochranu lidských práv odhalilo, že izraelští vývozci pravidelně skrývají původ produktů pěstovaných v okupované Palestině, aby mohli čerpat nezákonné daňové úlevy. Komise pro charitativní organizace provádí vyšetřování poté, co Melanie Wardová, poslankyně za britskou Labouristickou stranu, uvedla, že charitativní organizace v Anglii a Walesu darovaly nelegálním osadám nejméně 28 milionů liber. A izraelská realitní akce v Londýně zřejmě inzerovala prodej pozemků v osadách.

Tento kontrast vrhá obzvláště kruté světlo na neschopnost izraelských spojenců přijmout podstatná opatření. Sankce proti násilným osadníkům a těm, kdo jim to umožňují, jsou nedostatečné, přesto se Spojené království vyhýbá zákazu obchodu s nelegálními osadami či jiným rozhodným krokům. Britští poslanci oprávněně volají po více. Je třeba chránit živobytí Palestinců, stejně jako  jejich životy.

Zdroj v angličtině ZDE