Krize na Blízkém východě: Jednání mezi USA a Íránem položila „velmi dobrý základ pro úspěšnou konečnou dohodu“, říká Vance

22. 6. 2026

Vance uvedl, že v jednáních mezi USA a Íránem bylo dosud dosaženo „velkého pokroku“

JD Vance uvedl, že týmy USA a Íránu včera při jednáních dosáhly „velkého pokroku“ díky zprostředkování ze strany Kataru a Pákistánu. Dodal:

    Budou pokračovat v práci na technické úrovni s týmy zde v Bürgenstocku.
    
A tato technická jednání budou pokračovat v následujících týdnech a dnech.

    Chtěli jsme pro to vytvořit strukturu, aby byl zajištěn řádný politický dohled, ale je zřejmé, že i když je toto místo velmi krásné, nemohu zde zůstat dalších 60 dní.
    
Chystám se vrátit domů do Spojených států. Technické týmy však budou pracovat pod náležitým dohledem, aby zajistily, že dosáhneme cílů, na kterých záleží všem.


Írán souhlasil s tím, že pozve inspektory MAAE zpět do své země, uvedl JD Vance

Americký viceprezident JD Vance uvedl, že Írán souhlasil s tím, že pozve inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) zpět do své země.

„To je pravděpodobně to, z čeho máme jako Američané největší radost,“ řekl Vance novinářům v Bürgenstocku a potvrdil, že se vrátí do USA, zatímco technická jednání ve Švýcarsku budou pokračovat.

V souvislosti s návratem inspektorů MAAE Vance uvedl, že to představuje „významný milník pro americký lid a první krok k trvalému ukončení jaderného zbrojního programu v Íránu“.


Čína vítá, že Írán a USA zahájily navazující rozhovory o memorandu o porozumění, uvedl čínský ministr zahraničí Wang Yi při pondělním setkání s vysokým íránským bezpečnostním představitelem v Indii.

„Udržení a provádění memoranda o porozumění pomůže upevnit těžce vybojované příměří a otevře nové perspektivy pro íránsko-americké vztahy,“ řekl Wang Ghadiru Nezamimu, jak uvádí prohlášení jeho ministerstva.

Čína podporuje Írán v ochraně jeho suverenity a důstojnosti a ve zlepšování vztahů se zeměmi Perského zálivu a dalšími zeměmi regionu, uvedl Wang a dodal, že Peking je ochoten poskytnout pomoc při obnově míru v regionu.

Analytici tvrdí, že Čína značně profitovala z války USA a Izraele proti Íránu, která odhalila meze americké moci v zahraničí. Diplomatický vliv Pekingu vzrostl poté, co se během konfliktu prezentoval jako zastánce míru, a rostoucí ceny ropy poškodily USA více než Čínu, jejíž zásoby fosilních paliv a diverzifikovaný energetický mix ji ochránily před nejhoršími dopady ropného šoku způsobeného faktickým uzavřením Hormuzského průlivu.



Benjamin Netanjahu uvedl, že vydal izraelské armádě rozkaz převzít kontrolu nad 70 % pásma Gazy, což hrozí zmařením již tak křehkého příměří a vytvořením katastrofálních humanitárních podmínek na tomto již tak zdevastovaném území.

V rámci příměří zprostředkovaného USA v říjnu se izraelská armáda stáhla k demarkační linii, která Izraeli zajistila přímou kontrolu nad 53 % okupovaného území. Od té doby izraelské síly postupně posunují své pozice na západ do části pásma ovládané hnutím Hamás a vyhlašují stále se rozšiřující „země nikoho“ západně od ní, v níž si nárokují právo rozhodovat o tom, kdo může vstoupit, a střílet na kohokoli, koho považují za hrozbu.

Během osmi měsíců trvání příměří izraelské síly nadále střílely na Palestince v dosahu „žluté linie“ rozdělující pásmo a prováděly letecké údery hlouběji do západní části Gazy, přičemž od začátku příměří zabily více než 900 Palestinců.

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN přijatá v listopadu svěřila dohled nad dodržováním příměří Radě pro mír jmenované Trumpem, která jmenovala bulharského diplomata s dlouholetou praxí v OSN, Nikolaje Mladenova, „vysokým představitelem v Gaze“.

Mladenov čelil široké kritice za svou zprávu předloženou Radě bezpečnosti minulý týden, v níž hlavní vinu za selhání příměří přisoudil hnutí Hamás a obvinil ho z odmítání odzbrojení, aniž by za porušení příměří činil odpovědným Izrael. Hamás dal najevo, že je připraven jednat o odzbrojení, jakmile Izrael splní své závazky vyplývající z první fáze příměří, zejména zastavením bombardování Gazy a stažením se k původní žluté linii.


Podle palestinské tiskové agentury Wafa byl dnes ráno při izraelském útoku na civilní vozidlo v Gaze zabit student střední školy a několik dalších civilistů bylo zraněno. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvádí, že od vstupu „příměří“ mezi Izraelem a hnutím Hamás v platnost v říjnu 2025 bylo při izraelských útocích zabito nejméně 1 021 lidí.


V příspěvku na X pákistánský premiér Šehbáz Šaríf uvedl, že rozhovory mezi USA a Íránem ve Švýcarsku skončily „úspěšně“, a dodal, že jednání vedla k dohodě o zřízení „výboru na vysoké úrovni“, který bude zajišťovat „politický dohled“ nad rozhovory, které nyní vstupují do „technické“ fáze.

„Vyjadřuji uznání vedení Spojených států i Íránu za jejich trvalé odhodlání k konstruktivnímu dialogu a děkuji všem bratrským a přátelským zemím za jejich cennou podporu při prosazování tohoto historického procesu,“ napsal Šaríf, klíčový zprostředkovatel mezi USA a Íránem, ve svém příspěvku na sociálních sítích. Ocenil Katar za jeho zprostředkovatelské úsilí a Švýcarsko za uspořádání diplomatických jednání na vysoké úrovni.


Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že vedl telefonický rozhovor se svým novozélandským protějškem Winstonem Petersem, v němž prohlásil, že Izrael nemá v Libanonu žádné „teritoriální ambice“. Zde je jeho úplné prohlášení:

Nemáme v Libanonu žádné územní ambice, ale z bezpečnostní zóny se nestáhneme a nevystavíme naše občany útokům Hizballáhu a možné invazi. Suverenita Libanonu je již desítky let až do dnešního dne porušována nepřímou okupací ze strany Íránu prostřednictvím Hizballáhu. Je v zájmu jak Libanonu, tak Izraele, aby byl teroristický stát Hizballáhu rozpuštěn. Pozval jsem ministra zahraničí do Izraele.


Jak Izrael, tak Hizballáh, který je již desítky let podporován a financován Íránem, porušují dohody o příměří, jejichž cílem je zastavit boje mezi nimi, a to téměř každodenními přeshraničními útoky. Izraelské útoky si vyžádaly mnoho civilních obětí, a to navzdory tvrzením, že se zaměřují pouze na Hizballáh. Na rozdíl od toho, co naznačil Sa’ar ve svém příspěvku na X, izraelské vojenské akce a prohlášení podnítily obavy z dlouhodobé okupace jižního Libanonu, jelikož izraelské jednotky pronikaly hlouběji na libanonské území přes hranici. Izrael ve čtvrtek zveřejnil mapu znázorňující rozšířenou vojenskou „kontrolní zónu“ na jihu a uvedl, že nevylučuje provádění útoků i mimo ni.

Izrael zahájil pozemní invazi do Libanonu koncem března v reakci na raketové útoky Hizballáhu na severní Izrael, jimiž se tato organizace mstila za zabití bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího v Teheránu americko-izraelskými silami. Varování před evakuací, z nichž některá přesahovala oblasti pod jeho kontrolou, donutila k útěku více než milion Libanonců. Na rozdíl od předchozích okupací jižního Libanonu Izrael varoval civilisty před návratem. Několik vesnic podél hranice bylo z velké části zničeno.


Podle kanceláře libanonského prezidenta hovořil libanonský prezident Joseph Aoun po telefonu s americkým viceprezidentem JD Vancem, zetěm a poradcem Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem a katarským premiérem šejkem Mohammedem bin Abdulrahmanem bin Jassimem al-Thanim.

„Diskuse během hovoru se týkala otázky upevnění příměří v Libanonu, zastavení eskalace izraelských vojenských akcí a kroků, které je v této souvislosti třeba podniknout, včetně možnosti vytvoření pracovní skupiny za tímto účelem,“ uvádí se v příspěvku kanceláře na sociálních sítích.

Íránský vysoce postavený vyjednávací tým opouští Švýcarsko, zatímco začínají technická jednání o implementaci memoranda o porozumění

Podle zpráv v íránských médiích opustila íránská delegace vedená předsedou parlamentu Mohammadem Bagherem Ghalibafem Švýcarsko po několika hodinách intenzivních jednání.

Očekává se také účast zástupců zprostředkovatelských zemí, Kataru a Pákistánu.


Švýcarské ministerstvo zahraničí vítá „konstruktivní pokrok“ v jednáních mezi USA a Íránem

Ve svém prohlášení švýcarské ministerstvo zahraničí uvedlo: „Švýcarský zprostředkovatel vítá konstruktivní pokrok, kterého bylo dosaženo během intenzivních diplomatických jednání, která pokračovala celou noc z 21. na 22. června v Burgenstocku mezi zprostředkovateli, Íránem a Spojenými státy“.

Ministerstvo dodalo, že dohodnutý plán „vytváří podmínky pro okamžité obnovení nových technických jednání“.

Budoucí jednání se podle společného prohlášení Kataru a Pákistánu, klíčových zprostředkovatelů, zaměří na íránský jaderný program, sankce a „skupinu pro monitorování a řešení sporů, která zajistí účinné provádění memoranda o porozumění, a na další záležitosti“.


Libanon byl vtažen do války, když hnutí Hizballáh 2. března vystřelilo rakety na Izrael, aby se pomstilo za zabití bývalého nejvyššího íránského vůdce v Teheránu koncem února, za které nesou odpovědnost USA a Izrael.

V důsledku obnovené izraelské války proti Libanonu bylo od té doby vysídleno více než milion lidí, což vyvolalo uprchlickou a humanitární krizi.

Někteří Libanonci se od oznámení rámcové mírové dohody mezi USA a Íránem opatrně vrátili do svých domovů na jihu, ale mnozí zůstali pryč ze strachu z obnovení rozsáhlých útoků.

Jiní se nemají kam vrátit, protože Izrael srovnal se zemí celé vesnice uvnitř takzvané „žluté linie“, rozsáhlé oblasti okupované Izraelem podél libanonsko-izraelské hranice.


Podle libanonského ministerstva zdravotnictví bylo od 2. března při izraelských útocích zabito nejméně 4 106 lidí, včetně mnoha žen a dětí, a 12 153 jich bylo zraněno. Hizballáh zabil v Libanonu desítky izraelských vojáků a nejméně tři izraelské civilisty.

Vůdce Hizballáhu Naim Qassem údajně včera odmítl jakoukoli izraelskou bezpečnostní zónu v Libanonu a uvedl, že militantní skupina bude reagovat na jakékoli porušení ze strany Izraele. V televizním projevu byl citován, že řekl: „Je nemožné, aby izraelské jednotky zůstaly na libanonském území. Pro Izrael neexistují žádné bezpečnostní zóny... máme národní armádu, která je nasazována a je zodpovědná za zachování suverenity, a právě s ní spolupracujeme“.


Izraelský ministr obrany Israel Katz uvedl, že Izrael nemá v úmyslu stáhnout se z hradu Beaufort v jižním Libanonu. Ve svém včerejším večerním prohlášení pro agenturu X uvedl: „Izrael nemá v úmyslu stáhnout se z hradu Beaufort, který je nedílnou součástí bezpečnostní zóny v Libanonu a je nezbytný pro obranu osad v Galileji a jednotek IDF.“

„Jak jsme s premiérem Netanjahuem jasně uvedli – Izrael se ze bezpečnostní zóny v Libanonu nestáhne.“

Izraelská armáda, která již ovládala území až k řece Litani, obsadila tento strategický hrad koncem května, když se izraelské jednotky posunuly hlouběji do libanonského území.

Mělo to symbolický význam, protože izraelská armáda tento hrad, známý také jako Qalaat al-Shaqif, využívala jako základnu během své předchozí okupace jižního Libanonu v letech 1982 až 2000.

Izraelský deník Haaretz uvádí, že jednání na úrovni velvyslanců mezi Izraelem a Libanonem, která se uskuteční tento týden, stanoví „pilotní oblasti“, které budou pod výlučnou kontrolou libanonské armády, což znamená, že izraelské obranné síly (IDF) budou muset opustit některé z oblastí, které v současné době okupují. Není zatím jasné, zda se plánuje izraelský ústup z hradu Beaufort.

Podle uváděného plánu by jednání libanonských sil v těchto specifikovaných „pilotních oblastech“ podléhalo pečlivému americkému dohledu a libanonská armáda by rovněž převzala kontrolu nad některými oblastmi, které v současné době nejsou pod izraelskou kontrolou.


„Významný pokrok“ v ukončení izraelské války v Libanonu, tvrdí íránský ministr zahraničí

V příspěvku na X v pondělí ráno po skončení prvního kola jednání ve Švýcarsku íránský ministr zahraničí Abbas Araghčí uvedl, že bylo dosaženo „významného pokroku“ v ukončení izraelské války v Libanonu.

Napsal: „Bylo zrušeno embargo na vývoz ropy a petrochemických produktů, byla zrušena blokáda, uvolněna část zmrazených aktiv a byl zahájen rozsáhlý plán obnovy a rozvoje Íránu. První skutečná zkouška: libanonská koordinační buňka.“

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu včera tvrdil, že izraelské jednotky ponechá v takzvané „bezpečnostní zóně“ v jižním Libanonu „tak dlouho, jak bude nutné“, a řekl, že je to za účelem ochrany severního Izraele před Hizballáhem, libanonskou militantní skupinou podporovanou Íránem.

„Jako izraelský premiér na tom trvám jednoznačně a nic to nezmění,“ čímž zřejmě narážel na své stále napjatější vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který prohlásil, že Netanjahu při útocích proti Hizballáhu, při nichž často umírají civilisté, používá nepřiměřenou sílu. Trump požaduje zastavení izraelských leteckých úderů v Libanonu, protože pokud k tomu nedojde, vyjednávání s Íránem se opět zvrtnou.

Minulý týden Izrael oznámil zřízení „bezpečnostní zóny“ v jižním Libanonu, která zahrnuje území o rozloze stovek čtverečních mil. Libanonští představitelé požadují úplné stažení izraelských sil, což podle Íránu vyžaduje memorandum o porozumění.

První kolo přímých rozhovorů mezi USA a Íránem skončilo v pondělí ve Švýcarsku, uvedli zprostředkovatelé, a to po napjatém úvodu, během něhož Teherán oznámil, že opět uzavřel Hormuzský průliv, a Donald Trump zopakoval své hrozby obnovením útoků na Írán.

Zprostředkovatelé z Kataru a Pákistánu uvedli, že se Washington a Teherán dohodli na plánu vedoucím k ⁠konečné dohodě do 60 dnů a že technická jednání budou pokračovat po zbytek týdne ve švýcarském horském letovisku Buergenstock.

Strany se dohodly na mechanismu k ukončení izraelské války v Libanonu a zřídily komunikační kanál, který má pomoci zajistit bezpečný průjezd obchodních lodí Hormuzským průlivem, jak uvádí společné prohlášení, v němž se uvádí, že první kolo jednání v rámci dohody mezi USA a Íránem bylo uzavřeno.

Těsně předtím, než v neděli oficiálně začala tato vysoce důležitá jednání, stanice Fox News ​informovala, že Trump údajně řekl íránským představitelům ohledně Hormuzského průlivu: „Zavřete ho a nebudete mít žádnou zemi. Ani se nedostanete zpátky do své zasrané země.“ Trump také zopakoval dřívější výhrůžku, že USA ‌převzaly kontrolu nad průlivem a případně budou vybírat vlastní mýtné, uvedla stanice.


Jednání měla napjatý začátek, íránští vyjednavači z nich na protest proti Trumpovým výhrůžkám odešli. Íránská státní média uvedla, že jednání vstoupila do „obtížné fáze“ a byla přerušena po „zveřejnění urážlivého vzkazu americkým prezidentem“. Jednání na vysoké úrovni však pokračovala a skončila v pondělí brzy ráno, přičemž Pákistán a Katar uvedly, že technická jednání mezi oběma stranami budou pokračovat po zbytek týdne.
    
Poté, co se Trumpovy výhrůžky dostaly na veřejnost, íránská delegace odmítla vrátit se do místnosti, kde se jednání konala, ačkoli podle íránské agentury Tasnim se zprávy nadále vyměňovaly prostřednictvím pákistánských a katarských zprostředkovatelů.