"Putin nás zabije možná, ale globální oteplování jistě." Ze sobotní diskuse posluchačů v britském rozhlase
27. 6. 2026
čas čtení
23 minut
Výjimečné vedro mobilizuje Brity k nátlaku na vládu, aby jednala proti globálnímu oteplování. Jejich reakce mi přišly pozoruhodné, viz níže. Co Češi? ptá se Jan Čulík.
V sobotní pravidelné diskusi v rozhlase BBC vyžadovalo mnoho lidí telefonujících do studia razantní akce od vlády proti globálnímu oteplování. "jinak zahyneme".
Moderátorka: Británie zaznamenala nejteplejší červnový den v historii i
nejteplejší červnovou noc. To vám nemusím říkat, pravděpodobně při
poslechu tohoto pořadu cítíte velké horko a je vám nepříjemně. Bylo
vydáno rudé varování před extrémním horkem, školy zavřely, doprava se
potýkala s problémy.
Je konečně na čase, aby všichni politici
přijali, že se nacházíme v klimatické krizi? Někteří říkají, že vědecké
poznatky jsou již dávno jasné a problémem je nedostatek odvahy. Jiní
tvrdí: „Podívejte, už tak postupujeme příliš rychle. A už tak zvyšujeme
účty lidí. A pokud to uděláme, ztratíme podporu veřejnosti.“ Takže bych
rád slyšela váš názor. Za prvé, co si myslíte o tom, co politici říkají a
dělají? Jak se vyrovnáváte s horkem? A jaké změny byste v Británii rádi
viděli, aby se s tím Británie lépe vyrovnala? A když už jsme u toho,
komu věříte, že dokáže najít rovnováhu mezi ochranou planety a vaší
peněženkou?
Posluchačka Molly Berry: Ptala jste se, co by mělo být na prvním místě v programu Andyho Burnhama. A to musí být, to prostě musí být změna klimatu. To je ta nejdůležitější věc naší doby. Klimatická změna není levicová, není pravicová, není to názor, postoj ani dočasný jev. Je to realita, děje se to právě teď. Je to způsobeno spalováním fosilních paliv, to víme. A pokud velmi brzy něco neuděláme, bude už příliš pozdě. A to přece nechceme, že? Tento týden nám tedy ukázal, jak těžké to bude. A v nestabilním klimatu nebudeme schopni pěstovat potraviny. Naše vláda tedy skutečně má povinnost pečovat o obyvatele této země.
Moderátorka: Molly, můžu se vás na něco zeptat? Co děláte na osobní úrovni?
Posluchačka Molly Berry: Na osobní úrovni? No, žiju mimo síť. Veškerou energii získávám ze solárních panelů. Jsem skoro veganka, ale ne úplně. Ještě piju trochu mléka, což je trochu hřích, ale co se dá dělat. Taky podepisuju petice, chodím na demonstrace, dělám všechno, co mě napadne a co je v mých silách, abych se pokusila přimět nás, abychom se tímto vážným problémem zabývali – a řešení všechna máme.
Moderátorka: Tak mi řekněte, jaká by ta řešení měla být, protože pokaždé, když někdo vystoupí a řekne: „Podívejte, je tu drastická a naléhavá potřeba změny na legislativní úrovni, musíme , odpojit zařízení, musíme přestat spalovat fosilní paliva,“ okamžitě se poukazuje na to, že to zvýší účty všem a někteří lidé už teď mají potíže, a to je politické minové pole, kterým se bude muset proplétat každý, kdo se na toto území vydá.
Molly Berry: No, víte, že obnovitelná energie je mnohem levnější než spalování fosilních paliv a mnohem účinnější. Takže pokud přejdeme na solární a větrnou energii a budeme mít úložná zařízení, účty se sníží. Můžeme postavit více úložných zařízení pro období, kdy nefouká vítr, atd. A jde opravdu o to, jak zajistíme bezpečnost naší země. Jak zajistíme bezpečnost našich lidí? Teď, ale to není… Chci říct, tepelná čerpadla sice fungují, ale ne v každé budově, a navíc musíme budovy zateplit. Pokud dokážeme vyčarovat peníze na obranu proti válce, která možná vypukne a možná ne, určitě bychom je měli vyčarovat na něco, co se skutečně děje a co nás všechny zabije, pokud s tím něco neuděláme. Právě na to bychom měli ty peníze vyčarovat.
Moderátorka: To je zajímavé, protože debata o obraně zuřila v Broitánii teprve před týdnem, kdy došlo k velmi medializovanému odstouoení ministra obrany. Je to něco, co lidé vidí. Proč si podle vás, pokud je to důležitější než jakékoli výdaje na obranu, proč to lidé nevidí? Proč se neozývá takový veřejný protest?
Molly Berry: Sedíme tu a víme, že londýnská záchranná služba zažila svůj nejrušnější týden. Tohle nás opravdu zabije, zatímco Rusko nás možná zabije, ale tohle nás určitě zabije, a už jsme v tom. Takže budeme mít vážné potíže, pokud s tím nezačneme něco dělat. A existují body zlomu. Jsou to momenty, kdy pokud něco neuděláme, bude už příliš pozdě. A nejde jen o nás, víte, týká se to všech savců, protože jsme citliví na teplo. Víte, když je venkovní teplota vyšší než teplota naší krve, máme potíže.
Moderátorka: Sandro Archerová, voláte nám z Cottenhamu poblíž Cambridge? Takže jste slyšela naši poslední volající říkat, že tohle je naléhavější než obrana. Víte, obrana – válka nás možná zabije, ale tohle nás zabije určitě. Ona říkala, že tohle je absolutně priorita číslo jedna. Souhlasíte?
Sandra Archer: Rozhodně. Souhlasím se vším, co jsem od ní slyšela. A už několik let si říkám: Proč nejsme ve válečném stavu? Protože nás napadají klimatické změny. A kdybychom byli fyzicky napadeni třeba Ruskem, okamžitě bychom přešli do válečného stavu, jak se to stalo v první a druhé světové válce. A najednou se objeví peníze na to, co je třeba udělat. Politici to tak snadno odsouvají na druhou kolej, protože je zajímá jen udržení se u moci. Pracují tedy s časovým horizontem nanejvýš pěti let. Klima však vyžaduje, abychom se mu věnovali po mnohem delší dobu.
Moderátorka: Jde o to, že žijeme v parlamentní demokracii. To je realita. Máme ta pětiletá volební období parlamentu, ať už jde o současný parlament, který chce být znovu zvolen, nebo o ten, který se chystá převzít otěže. Musíte přesvědčit lidi, že tohle je priorita číslo jedna. Jsou lidé v Británii... Ptám se, protože vám přečtu dvě zprávy a vím, že vás rozčílí. Sandro, ale přečtu vám je. Robert Taylor z Nottinghamu právě napsal na WhatsApp: „Pár dní horkého počasí. Jak jsme proboha přežili horké léto 1976? Nemůžu uvěřit té hysterické reakci na tuto vlnu veder." Pearl z Londýna píše: „Podívejte, když my Britové utratíme stovky liber za dovolenou v zahraničí, popisujeme takové horko jako nádherné. Když ho zažíváme tady v Británii, říkáme, že je to příšerné. Měli bychom přestat fňukat a užít si to. Pár týdnů teplého léta.“
Sandra Archer: No, myslím si, že to je docela staromódní přístup a pro mě je to zastaralý postoj k extrémním vedrům. Problém je v tom, že teploty, jak víte, se v průběhu let stále zvyšují a nejde jen o to, že v této zemi máme pár krásných slunečných dní – teplota na celé Zemi stoupá. A to způsobuje více problémů u voleb, než je tomu v tomto případě.
Moderátorka: A to se shoduje s názory dalších posluchačů. Tehle text sice nemá jméno, Sandro, ale "velmi upřímně s vámi souhlasím. Afrika a Asie se už stovky let smaží v horku a nikoho to nezajímalo ani to nikoho nevzrušovalo. Teď zažívá totéž Velká Británie a Evropa. Je to mezinárodní incident. Musíme přizpůsobit své životy. Musíme tomu přizpůsobit svůj životní styl." A tady je další příspěvek: "měli bychom mluvit a uvažovat nejen o klimatické změně, ale o klimatické nouzi," píše Betty. T"ento svět již čelí klimatické nouzi. Evropské země na Západě byly až donedávna v bezpečí, ale letošní vysoké teploty jsou špičkou ledovce, nebo spíše okrajem plamenů. Tady v Nottinghamu máme v Idle Valley bobry a ti dělají skvělou práci, aby zvýšili odolnost životního prostředí a snížili riziko povodní. To je zajímavá odbočka.
Jen k té otázce, jak přesvědčit lidi, protože, víte, ty dva texty, které jsem právě přečetla a které vás podporují, a ty dva, které říkají: „Hele, v podstatě nepanikařte.“ Jak proměníte ten poměr 50:50 na 100, pokud chcete? Samozřejmě, je to jen to, co se mi objevuje na obrazovce. Jak přesvědčíte všechny, aby vás následovali? Zkusili jste to?
Sandra Archer: Ano, no, snažím se na osobní úrovni. Patřím k velmi malé skupině zabývající se klimatem a ekologií tady v mé vesnici. A jsme, víte, jsme malá skupinka, ale v květnu jsme promítali film „People’s Emergency Briefing“. V tom Chris Packham vedl rozhovory s veřejností a vědci, kteří v listopadu přednášeli ve Westminsteru. Ve filmu se objevují velmi dobří vědci, přesvědčiví.
Moedrátorka: To je na velmi malé, na velmi malé místní úrovni, ale pokud chcete. V tom je ten problém, že?
Sandra Archer: Jo. Skupiny jako ta naše… víte, žiju ve vesnici s více než šesti a půl tisíci obyvateli a na promítání filmu přišlo asi 30 lidí. A ten film vyzývá vládu, aby v celostátní televizi informovala veřejnost o této nouzové situaci – protože to opravdu je nouzová situace – a vyzvala k přijetí nouzových opatření.
Moderátorka: Takže skoro jako Churchillova rozhlasová vystoupení, víte, že je to tak vážné. Rádi byste viděli, aby se v budoucnu někdo z Downing Street objevil na našich obrazovkách a řekl: „Víte co, musíme jednat hned a bude to bolet, ale tohle budeme muset udělat.“ Sandro, děkuji.
Julia říká: „Podívejte, musíme zrenovovat, propojit a obnovit naše viktoriánské fontánky s pitnou vodou a jednoduše navrhnout nové, aby se dařilo. Dosáhnout toho bude dobře odvedená práce, lepší pozdě než nikdy.“
Další příspěvek: „Fosilní paliva nemají budoucnost,“ říká Darren Tarrant z Cambridge. „Je trochu nudné, jak politici pořád dokola omílají ty samé argumenty. Je to kvůli lobbingu průmyslu fosilních paliv. Stačí sledovat, kam tečou peníze.“ Volá nám John Ingram ze západního Londýna. Johne, vítejte.
John Ingram: Dobrý den, v mém obývacím pokoji je momentálně 37 stinů, protože bydlím v nejvyšším patře paneláku. Jo, a z toho mám letos v létě hrůzu a Bůh ví, jaké to bude příští léto, protože vláda nás starší lidi ignoruje a prohlásila, že instalace klimatizací do škol potrvá 25 let. 25 let! Co se stane s klimatem během těch příštích 25 let? Jediné, co k tomu mohu říct, je, že máme vládu, která – stejně jako většina vlád po celém světě – se zajímá jen o krátkodobé záležitosti. A tak Bůh ví, jaké to bude. Letos mi bude 70. Co se stane v srpnu nebo, víte, v září? To ani nevíme. Teplota vystoupí na 45 stupňů Celsia? To nevíme, že? A navíc, kvůli budovám – já třeba bydlím v paneláku – budovy zadržují teplo. Podíval jsem se na internet a podle velikosti mého paneláku bude trvat 10 až 14 dní, než se ochladí. Takže až zítra budete všichni mluvit o tom, jak je všude chladno, protože na jihovýchodě Anglie bude už jen 24, myslím, že v mém obýváku bude pořád 35 a my budeme pořád trpět.
Moderátorka: Johne, Johne, chci říct, prostě… probudit se, strávit den a jít spát v tom horku – co to s vámi dělá?
John Ingram: Skoro nespím a skoro nejím, protože když je vám horko, nemáte chuť moc jíst a sotva se vám spí. A když jste starší, je to pro vás špatné. Takže jediné, co můžu říct, je, že máme vlády po celém světě. Můžu třeba zmínit Trumpa – „vrtat, vrtat, vrtat“ kvůli ropě. Teď se v Labouristické straně vede debata o tom, jestli vytěžit víc ropy, a je vidět, že se s klimatickou krizí vůbec nevypořádáváme. Kdybychom se s ní už vypořádali z 90 %, měli bychom kvůli Íránu ropnou krizi? A stoupla by cena ropy tak výrazně, jak se stalo? Ne, důvodem je to, že svět i po 30 letech konferencí COP spotřebovává obrovské množství fosilních paliv. Takže nevím, co se stane s touto planetou, a vláda pořád mluví o řešení životních nákladů. A víte, souhlasím s tím, co říkala jedna z předchozích řečníků: produkce potravin klesá po celém světě. Protože když mluvíme o povodních, vlnách veder a lesních požárech, mluvíme o podnicích, že ano? A o lidech, kteří trpí. Ale nikdy nemluvíme o palmových plantážích a rančích, které také trpí, že? O těch se nikdy nemluví. A proto čelíme krizi životních nákladů kvůli klimatickým změnám. A přesto vláda říká: „Ach, oni to vyřeší.“ Ten nový premiér to vyřeší – první věc, kterou udělá, bude vyřešení krize životních nákladů. No, jak to udělá, když svět trpí? Pokud jde o získávání jídla.
Moderátorka: Poslyšte, jsem vám moc vděčná za váš telefonát. Než vás ale nechám jít, víte, mám o vás trochu starost, Johne. Chci říct, existují taková ta chladicí centra, o kterých se mluví, místa, kam můžete jít, jen abyste získal...
John Ingram: Jo, 26 datových center zde na jihovýchodě, která všechna spotřebovávají miliony vody v nejsušší části naší země, na jihovýchodě, a vypouštějí tuny emisí CO2. A vláda povolila alespoň dvacet šest datových center.
Moderátorka: To je dobrá a trefná poznámka, ale máte někde místo, kam bys mohl na pár hodin denně uniknout, kde je trochu chladněji?
John Ingram: Kdybych bydlel ve vlastním bytě, prodal bych svůj byt nebo dům a přestěhoval bych se do Skotska. Ale protože bydlím v obecním bytě, nemůžu. Kdybych ale mohl, přestěhoval bych se právě tam, do Skotska.
Moderátorka: Johne, poslyšte, dávejte na sebe pozor a moc vám děkuju, že jste nám zavolal. Phil se ozval. Asi před třemi lety panoval politický konsenzus ohledně klimatické krize. To se změnilo s nástupem krajní pravice a dezinformací. Když posloucháte rozhovory v televizi a v rádiu, v hospodách a kavárnách, je to všude. Je to naprosto jasné. Veřejnost si prostě neuvědomuje, jak vážná tato krize je. Vzhledem k nedostatku informací od veřejnoprávních vysílatelů, jako je BBC, se této dezinformaci umožnilo vzkvétat. Teprve až si lidé uvědomí skutečnou situaci, můžeme podniknout další kroky k řešení. To je od Phila Sconea.
Maggie píše: „Je horko, ale je léto. Už bylo i větší horko a nic s tím neděláme. V evropských zemích jsou takové teploty běžné. Vaši volající panikaří bezdůvodně. Průzkumy veřejného mínění to neovlivňuje." Pojďme si k tomu poslechnout ještě jeden názor. Gilesi, byl jste velmi trpělivý a děkuji vám. Giles Angel, s trpělivostí anděla, volá nám z Kidderminsteru. Dobrý den, Gilesi.
Giles Angel: No, varování ohledně klimatických změn jsme měli už na konci 80. let a znovu na konci 90. let. Kdybyste byl obyčejný občan a někdo vám řekl, že máte velkou trhlinu ve zdi domu, udělal byste rozumnou věc: uplatnil byste zásadu předběžné opatrnosti a něco s tím udělal. Teď se ale klade důraz hlavně na to, nic nedělat a přizpůsobovat se, místo aby se snažili věcem předcházet. Byl jsem zděšen, když před dvěma lety nastoupila nová vláda a první věc, kterou ministr financí neudělal, bylo obnovení automatického zvyšování spotřební daně z pohonných hmot, protože v posledním desetiletí jsme slyšeli opravdu hodně o tom, že lidé způsobují klimatické problémy, a oni to vědí – jak mohli být tak nezodpovědní, že to nezachovali v platnosti, prostě aby přiměli lidi přemýšlet o tom, jak cestujeme, jak se pohybujeme a jak zacházíme s naším okolím.
Když se zasazuji o automatické zvyšování spotřební daně z pohonných hmot, mluvím jako někdo, kdo pochází z malého městečka v jihozápadním Brockshire, kde jsme v 50. letech neměli vodu 18 hodin denně, ať už bylo léto deštivé nebo suché, dokud nebyla v roce 1959 vyvrtána nová studna, musím říct, že ze strany vlády je zde strašný nedostatek vedení a ležérní přístup k hospodaření s vodou.
Moderátorka: Jenny Godwinová píše, že vláda nedělá zdaleka dost v souvislosti s klimatickou a přírodní krizí, a ráda by připomněla Andymu Burnhamovi, že volební program, na jehož základě byli jeho poslanci zvoleni, zahrnoval opatření v této oblasti, a ráda by, aby jeho prvním krokem bylo zveřejnění auditu o jejich pokroku a dalších krocích.
Andrewa Walsh: Zdá se, že britská vláda chce i nadále zvyšovat počet obyvatel. Spojené království je v současné době schopno bez dovozu uživit pouze polovinu svého obyvatelstva. Některé části Spojeného království čelí nedostatku vody, což byl i bod, na který poukazoval poslední volající, protože poptávka převyšuje nabídku. Jsme obklopeni vodou, ale ta vyžaduje odsolování, což zase vyžaduje energii. Snažíme se o růst, zatímco bychom se měli snažit o soběstačnost.
Maggie Goode: V naší vesnici jsme včera večer viděli na videu informační schůzku pro občany a z toho, co dnes lidé přinášejí, je zřejmé, že většina z nás cítí, že by se mělo něco udělat, a myslím si, že ten film by se měl promítat ve všech televizích, včetně Netflixu a Amazonu, a že politici by se měli postavit tváří v tvář realitě.
Moderátorka: Ale pokud mají politici něco říct, který politik získá hlasy, když řekne: „Víte co, budeme muset zdražit energii, budete muset méně jezdit autem, budete muset méně spotřebovávat, protože to je to, co bude potřeba.“ Kdo by s takovým programem byl zvolen? Chci říct, je tu snad zásadní problém s tím, jak funguje demokracie, že žádný politik, upřímně řečeno, na to nemá odvahu, protože, víte, nebude zvolen?
Maggie Goode: Jo, myslím, že se musíme v myšlenkách vrátit prakticky do mého dětství, kdy bylo jídlo ještě na příděl. Válku jsem nezažila, ale bylo to krátce poté. A lidé přijímali nařízení od vážně vypadajícího lorda Hilla nebo od doktora Hilla, který nám říkal, jak se máme chovat. Je to krize a je to globální krize. A myslím, že se tomu musíme postavit čelem. Až to překonáme, lidé budou muset přijmout, že voda není neomezená, že nic není neomezené. Musíme spolupracovat. Ano, bude to odvážný politik, ale zaslouží si náš dík.
Moderátorka: Dobře, Maggie, děkuji. Tahle zpráva zase nemá jméno: "Nemůžeme udělat nic, abychom zabránili klimatickým změnám. Musíme utratit peníze na řešení jejich důsledků," píše tento anonymní přispěvatel. Tady je další:
"Už dávno jsme měli přejít na obnovitelné zdroje. Varovali nás už před desítkami let. Vždycky je už pozdě. Veřejnost by měla žalovat vládu, protože selhala ve své povinnosti dbát na veřejnou bezpečnost."
A tady je další, přichází celá vlna anonymních příspěvků. Uveďte svá jména, je hezké vědět, kdo jste. "Stačí jen poslouchat Davida Attenborougha."
Dobře, volá nám Joseph Clayton z Worcesteru.
Joseph Clayton: Mám dva body. Za prvé, bydlím ve Velké Británii a jsem jedním z 65 milionů lidí, kteří tu žijí. A mám způsob, jak můžeme vyřešit energetickou krizi. Protože samozřejmě všichni víme, že obnovitelné zdroje jsou levné, čisté a dobré pro životní prostředí. Solární energie. Dobře, teď k politice v oblasti solární energie. Jde o to, že u sluneční energie se elektřina vyrábí přímo tam, kde ji spotřebitel používá. Jinými slovy, panely jsou na mé střeše, panely jsou na vašem studiu, Anito. Panely jsou na té továrně o kus dál.
Moderátorka: Kde by měly být, Josephe?
Joseph Clayton: No, měly by být na pozemku spotřebitele. Takže když propojíte všechny ty solární panely dohromady v systému, který by byl znárodněný, dosáhnete fantastického snížení nákladů na energii. A jak to zaplatíme? Protože 65 milionů lidí potřebuje tento systém nainstalovat, protože věčně čekáme, až ho soukromý sektor a firmy pomalu zavedou, za což musí platit soukromí lidé. Ne, pokud to znárodníte a 65 milionů lidí se na tom bude podílet, budeme mít všichni levnou elektřinu, to slibuji.
Moderátorka: Jak to zaplatit?
Joseph Clayton: Zaplatíme to tak, že použijeme veškeré bohatství, které se nashromáždilo prodejem fosilních paliv, a investujeme ho do znárodněného programu solární energie.
(...)
349
Diskuse