Premiéři Kanady a Lucemburska navrhli vytvoření banky pro financování NATO

26. 6. 2026

Cestou ven z této situace je podle Marka Carneyho a Luka Friedena, premiérů Kanady a Lucemburska, založení Banky pro obranu, bezpečnost a odolnost.

"Naše schopnost mobilizovat kapitál musí být stejně robustní jako naše ozbrojené síly," píší ve sloupku ve Financial Times. Podle Carneyho a Friedenova nápadu by banka pro NATO jednala podle vzoru Světové banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Státy, které vstoupí do banky DSRB (to budou evropské země aliance a Kanada), jí nejprve přidělí prostředky, čímž jí okamžitě zajistí likviditu. Vlády budou moci tyto peníze zohlednit jako obranné výdaje, které země NATO slíbily zvýšit na 5 % HDP. Za druhé, účastníci poskytnou státní záruky, které umožní bance a jejím závazkům, pokud se bude ucházet o prostředky na trhu, získat nejvyšší rating AAA.

DSRB poskytne úvěry pouze společnostem registrovaným v členských zemích banky, stejně jako přímo vládám. Její aktivity přilákají soukromý kapitál s multiplikačním efektem. Carney a Frieden trvají na tom, že takový kapitál je v současnosti nedostatečný: "Zatímco regulace omezují komerční banky na půjčky obrannému sektoru na přibližně 12 € za každý 1 € vlastního kapitálu, multilaterální garanční systém DSRB jim umožní půjčovat více než dvojnásobek této částky."

Premiéři napsali:

"Model, který navrhujeme, umožní sloučení kapitálu zúčastněných zemí, aniž by to zasáhlo jejich rozpočtové kapacity. To následně pomůže přilákat soukromý kapitál, snížit náklady na financování a nabídnout dlouhodobá řešení za příznivějších podmínek. To nám umožní jednat rychle a rozhodně – což je klíčové pro současné otřesy ve světovém řádu."

Vzhledem k závazku členů NATO zvýšit výdaje na obranu musí evropské země a Kanada zvýšit tento objem celkem o více než 850 miliard eur ročně. Na loňském summitu aliance, kde bylo rozhodnuto zvýšit je na 5 % (3,5 % pro obranu jako hlavní a 1,5 % pro související bezpečnostní opatření), Španělsko takový závazek odmítlo s tím, že by pak muselo snížit sociální výdaje. Nový předseda vlády České republiky Andrej Babiš také nedávno oznámil, že plnění povinností bude odloženo na pozdější termín.

Pokud v roce 2015 byly vojenské výdaje USA 0,7 bilionu dolarů a Evropa a Kanada 0,3 bilionu, pak v roce 2025 podle odhadů NATO to bylo 0,8 a 0,6 bilionu dolarů. To znamená, že podíl Evropy vzrostl z 30 % na 43 %.

A Evropané chtějí "obnovit alianci; posilujeme její evropskou složku," řekl německý kancléř Friedrich Merz po středečním setkání lídrů pěti předních evropských zemí NATO – Velké Británie, Německa, Itálie, Polska a Francie. Musí to udělat jak kvůli ruské agresi, tak kvůli touze Donalda Trumpa omezit americkou účast na obraně Evropy. Washington již oznámil stažení více než 5 000 vojáků z Německa, plány na snížení počtu zbraní, které lze použít v případě vojenské krize, a oznámil audit svých jednotek v Evropě.

Italská premiérka Giorgia Meloni řekla:

"Všichni chápeme: Evropa musí převzít odpovědnost za svou vlastní obranu a bezpečnost."

Zdroj v angličtině: ZDE