Daily Show: Jon Stewart: Proč jsou v americkém Senátu jen dědci?
17. 7. 2026
čas čtení
15 minut
Pozn. red.: Je nutno upozornit, že při oznámení o úmrtí extremistického pravičáka Lindseyho Grahama k němu Česká televize vyjadřovala jen bezdechý obdiv. Z níže uvedeného uvidíte, že realita, i v podání Donalda Trumpa, je trochu jiná.
Jon Stewart: Vítejte v pořadu The Daily Show. Jmenuji se Jon Stewart. Dnes
večer pro vás máme skvělý pořad. Později se k nám připojí neuvěřitelně
úžasný režisér Christopher Nolan. Bude u nás hostem. Jde mu do kin nový
film s názvem Odyssea, který vychází z videohry ze 70. let. Je to celé o
hře Pong.
Ale nejprve samozřejmě velká zpráva
z víkendu – náhlé úmrtí senátora Lindseyho Grahama z Jižní Karolíny.
Samozřejmě jsem ho trochu znal z lobbování na Capitol Hillu, ale nijak
zvlášť dobře jsem ho neznal. Nechám tedy nejlepšího přítele Lindseyho
Grahama, aby vzpomněl na zesnulého senátora.
Fox News:
Právě se k nám telefonicky připojuje jeden z jeho nejlepších přátel,
prezident Donald Trump. Víme, že jste ztratil jednoho ze svých
nejbližších přátel a spojence v Senátu. Jak se cítíte?
Donald Trump: No,
necítím se zrovna skvěle. Byl to skvělý chlap a byl to můj přítel.
Pořád mi volal. Říkal jsem mu: „Přestaň mi už volat, Lindsey.“
(Obrovský smích publika)
Jon Steward (paroduje Trumpa jeho hlasem): Nikdy nezapomenu, jak jsem ho vždycky nechal přepojit do hlasové schránky. To byla ta naše věc. Samozřejmě, že svou smuteční řeč začíná lehkým tónem. Jistě, pak přijde ta dojemná část.
Trump: Miloval golf. Miloval pobyt venku. Nešlo o to, že by byl skvělý hráč. To ne. Nebyl zrovna dokonalý. Nebyl to Jack Nicholas. Nebyl to Tiger. Byl proti mně jako loutka. Říkal: „Dostanu tě v Jižní Karolíně. V Jižní Karolíně tě dostanu.“ To mu moc nevyšlo. Byla to ošklivá kampaň. Byl tvrdý a zákeřný. Chtěl jsem, aby válka s Ukrajinou skončila co nejrychleji. Myslím, že on byl spíš pro to, víte, aby to pokračovalo, upřímně řečeno. Byl to naprostý workoholik, politik. Někteří lidé tomu neříkají práce. Někteří tomu říkají spousta řečí.
Jon Stewart: No, myslím, že prezident proletěl prvních pět fází smutku. A pak ten chlapík přešel rovnou k číslu šest. Mimochodem, Donald Trump potřebuje pořádnou kuráž, aby někoho jemně zkritizoval za to, že moc žvaní. To on vzpomínal na svého přítele v pořadech Meet the Press, State of the Union na CNN a Fox and Friends. Trump byl všude a vzpomínal na Lindseyho Grahama, i když se zdálo, že moderátor pořadu to nechce.
Trump: Tito lidé trpí velmi vzácnou nemocí známou jako syndrom pomatení Trumpem. On to viděl. A tak už opravdu ušel dlouhou cestu k zrušení obstrukcí. Ale oni najdou miliony a miliony hlasovacích lístků. Podívejte se na Kalifornii, tam najdou miliony a miliony hlasovacích lístků. To je nemožné. A za dva týdny to nevěděli, o hodinu později oznámili, že Steve Hill zaujal jeho místo a že postoupí do druhého kola. Tyto volby jsou tedy velmi nečestné.
Jon Stewart: Ne, omlouvám se, pane prezidente, televizní stanice právě projíždí tunelem. Ale samozřejmě i jeho nejlepší přítel, Donald Trump, musel připustit, že kariéra senátora Grahama zažila jeden špatný moment.
Trump: Měl jeden špatný moment, a to, jak víte, při té události 6. ledna, když vstal a řekl: „Tak jo, teď už toho mám dost. To stačí. Už to dál nezvládnu.“ Takže mu dám 99 bodů místo 100. Víte, většina lidí, spousta lidí mu dala 100, ale on měl ten jeden malý moment.
Jon Stewart: Víte, moje nejoblíbenější část každého smutečního proslovu je, když oznámí celoživotní skóre dané osoby. Dělají smuteční proslov, jako by to byl Portnoy, co píše recenzi na pizzu. Jo, Graham měl dobrý základ, dobrý pocit v ústech. Jo, dávám skóre, životní skóre. Tady dávám životní skóre. Každopádně 8-2, dám mu 8-2, solidní skóre. Kdyby se nechal těmi lidmi zabít 6. ledna, bylo by to 9-2, monstrózní skóre. Dal bych mu monstrózní skóre.
Fox News: Než Graham zemřel, necítil se dobře. Tak trochu žertoval o tom, že nemá čas umřít.
Axios informoval, že několik hodin před svou smrtí si senátor Graham stěžoval na nevolnost a řekl: „Teď umřít nemůžu. Ještě musím vyřešit sankce proti Rusku, vyřešit Írán a zajistit normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií.“ Krátce nato zemřel.
Jon Stewart: Do prdele! Mír na Blízkém východě je asi tak ambiciózní, jak jen položka na seznamu věcí, které chci stihnout před smrtí, může být. Já chci přivést Izrael zpět do rodiny národů a jet pozorovat velryby. Ale ať je tahle epizoda poučením, lidi. Zapište si to. Zapište si svá poslední přání. Zapište si, čeho chcete dosáhnout svým jménem. Protože Donald Trump měl na poslední přání Lindseyho úplně jinou interpretaci.
Triump: Šílel z prosazování zákona „Save America Act“. Tohle je velká, opravdu velká rána pro zákon „Save America Act“, to vám povím.
Jon Stewart paroduje Trumpa: A pak mi Lindsey řekl, hlasem slábnoucím, sotva slyšitelným šepotem. Řekl mi: „Donalde, až umřu, nechte moje tělo plavat po křišťálově čisté vodě toho odrazového bazénu. Abych mohl ležet v rakvi ve tvém dokončeném tanečním sále.“ Řekl jsem: „Lindsey, nedělej to, šetři si síly, Lindsey.“ On odpověděl: „Ne, ještě jedna věc. Chci, než opustím tento smrtelný svět, aby ti vrátili jméno na Kennedyho Centrum! Ne!“
Teď se možná mnozí z vás ptají, stejně jako já, jak sakra mohl Lindsey Graham zemřít dřív než Mitch McConnell? Je to vůbec možné? Je to těžké uvěřit. McConnell byl ten, kdo trávil spoustu času v nemocnicích a mimo ně od svých záchvatů na Kapitolu. McConnell byl ten, kdo najednou na měsíc zmizel a nikdo o něm neslyšel, až do té míry, že guvernér jeho vlastního státu žádal důkaz, že je naživu. Který jsme, shodou okolností, dostali včera.
Dámy a pánové, předkládám vám naprosto věrohodný důkaz, že Mitch McConnell je nejen naživu, ale je to nejšťastnější kluk v nemocnici. Je to nejšťastnější kluk v nemocnici. Toto je úsměv dítěte z nadace Make-A-Wish, jehož přáním bylo, aby všichni ostatní v nemocnici přišli o zdravotní pojištění kvůli jeho politice. A poté…
A poté samozřejmě Mitch a jeho žena zveřejnili ještě více fotek. Tady jsou v Disneylandu na atrakci Splash Mountain. Pak zřejmě vylezli na věž Empire State Building a obnovili své manželské sliby. A pak, řekněme, šli na zápas mistrovství světa. Možná ještě není úplně z nejhoršího venku. Ať tak či onak, McConnell je stále tady a Graham je pryč. A tak nastal čas, aby média asi na pár minut diskutovala o Grahamově odkazu.
Novináři: Je to pro vás i pro mnoho lidí v Kapitolu tak těžké, protože to opravdu přišlo tak náhle.
Přidejte k tomu, že Lindsey Graham je nyní „mimo stůl“.
Jon Stewart: Promiňte, „mimo stůl“? Dámy a pánové, myslím, že máme vítěze v kategorii nejhoršího umírajícího eufemismu všech dob. „Mimo stůl“. Kde je starý Yeller? Neboj se, Timmy. Jen jsme ho museli dát mimo stůl.
I když si myslím, že čísla v Kongresu jsou už nějakou dobu dost těsná, zajímalo by mě, proč tomu tak je.
Členové Kongresu mají 70 let nebo více.
Graham je šestým členem Kongresu, který v tomto volebním období zemřel. Co to, sakra? V tomto volebním období? On je šestým členem Kongresu, který v tomto volebním období zemřel? Šest. Kdyby šlo o jakoukoli jinou firmu, zavřeli by ji, aby zjistili, co se to sakra děje. Šest z nich zemřelo kvůli úniku plynu, sériovému vrahovi. Šest z nich je mrtvých. Proboha, to jsou čísla jako u pískomilů v Petcu. To snad každé ráno chodí do Kongresu s lopatou? Co se to tam dole sakra děje? Není to přece žádná nebezpečná práce. Jen tam sedí. Nenatáčejí přece Deadliest Catch. No tak! To v tom pořadu určitě není. Páni. Ten je fakt zdravý. A nechci to příliš zveličovat, ale poslední člověk, který s Grahamem mluvil, je náš osmdesátiletý prezident. Guvernér, který vybírá Grahamova nástupce, má 79 let. Jeden z uvažovaných kandidátů má 78 let, ale vycouval, protože je příliš důležitý ve své současné funkci ve Sněmovně reprezentantů – a to všechno kvůli slyšením v kauze Todda Blancha, která společně vedou 92letý Chuck Grassley a mladík **** Durbin (81). Celý Kongres se rozpadá nejen kvůli nedostatku politické vůle, ale i kvůli nízké kostní hustotě. 83letá demokratická kongresmanka Frederica Wilsonová se zotavuje po operaci očí. 89letý Chuck Grassley podstoupil výměnu kyčelního kloubu. Senátor Patrick Leahy má zlomenou kyčel. Nancy Pelosiová podstoupila operaci výměny kyčelního kloubu. Jenny Hoyerová je v nemocnici s pneumonií. Eleanor Holmes Nortonová je v raném stadiu demence. Dwight Evans (71) prodělal mrtvici. Bernie Sanders je mimo hru kvůli infarktu.
Kongresmanka Kay Granger žila v zařízení s asistenční péčí pro pacienty s demencí, zatímco stále působila v Kongresu a pobírala kongresový plat.A to jsou, mimochodem, jen ti, o kterých se ještě mluvilo. Celé to tam vypadá jako reklama na Skyrizzi.
Hele, já taky nejsem žádný zázrak. Chápu, že lidé stárnou různě.
Proč tolerujeme takovou míru národní slabosti v našem zákonodárství? A nejde jen o nepřátelství vůči starým lidem. Není to neúcta, když se na to zeptám. V Japonsku si starších lidí váží. Jediné, co ale nedělají, je svěřovat jim vedení všeho. Jaký je zde hlavní argument?
No, věk je relativní věc, jak všichni víme. Jeho zkušenosti jsou pro nás výhodou a nelze je popisovat jako nevýhodu.
Ach, zkušenosti. To je pravda. Tohle je vlastně nejzkušenější Kongres, jaký jsme kdy měli. Jak to funguje?
Novinářka: Nejméně produktivní Kongres v prvním roce prezidentova funkčního období v historii. Potenciálně nejméně produktivní v novodobé historii. Nejmenší počet schválených zákonů přinejmenším od 50. let.
Jak naše vláda stárla, ekonomika se zhoršovala, nerovnost se prohlubovala a naše sociální síť se rozpadala. Ironií je, že tato vláda, jejíž členové už dávno překročili důchodový věk, prosazuje politiku, která nutí všechny ostatní pracovat dlouho po dosažení důchodového věku.
Většinou však bez zdravotního pojištění, které by pokrylo ten záhadný měsíc v nemocnici. Protože nemáme systém, který by odměňoval zkušenosti, kompetence a výkon. Máme systém, který odměňuje pouhé setrvání ve funkci.
Tito lidé nejsou geniální. Jsou to paraziti, naprosto neschopní reagovat na svět, který se pohybuje mnohem rychleji než Matlock.
Proč na tom záleží? Tady je spolupředseda armádního výboru Sněmovny reprezentantů, spolupředseda, kongresman John Carter z Texasu, který vysvětluje, proč je nezbytné modernizovat naše zastaralé obranné systémy.
"Další velmi důležitá otázka: ministerstvo se historicky spoléhalo na zastaralé výrobní techniky, energeticky náročnou výrobu, která se možná nezměnila od občanské, oddruhé světové války.
Jon Stewart: Říká... Od občanské války po druhou světovou válku se mi to v hlavě míchá, protože jsem zažil obojí.
"Jak ministerstvo zajišťuje investice do výroby energetických materiálů nové generace, jako je umělá inteligence, schopnosti strojového učení, podpůrné technologie a zajištění kvality?
Není mi to příjemné. Ale tohle není správné. V sázce je příliš mnoho."
Jon Stewart: Ten chlap ani neví, jak si přepnout telefon do tichého režimu. Jak může naše vláda lépe využívat chat gaput? Budu pracovat na vládě, seženu si tu šekovou knížku. Jestli se mi podaří dostat šekovou knížku do vlády, seženu si vládu a dám tam tu šekovou knížku. Zajistím si pojištění a záruku v občanské válce v té šekové knížce.
Nemyslím si, že lidé, kteří rozhodují o pravidlech týkajících se nejmodernějších technologií na Zemi, by měli vypadat, jako by byli poháněni parou. Dám o sobě vědět, můžeš říct: „Ne.“ Nalož mi ještě trochu uhlí do prdele a rozjeď mě znovu, no tak. No tak, naházejte mi to sakra přímo do prdele.
Každý chápe, že zemi nemohou vládnout tak staří a křehcí lidé. Každý kromě nich.
Senátor Mitch McConnell o víkendu prohlásil: „Nehodlám si dávat pauzu od senátních záležitostí, na kterých vám záleží. Stále mám za vás nedokončenou práci a mám v úmyslu dokončit úkol, pro který jste mě zvolili.“
Ne! Nedokončujte to. Jsme v pohodě. Nemusíte tu práci dokončovat. A mimochodem, nikam neodejdu, protože mám nedokončenou práci – to by doslova řekl duch. To by ten duch řekl: „Neodejdu. Jsem nedokončený. Nemůžete mě vyhnat. Moje duše má nedokončenou práci. Musím vám omezit přístup k potravinovým lístkům.“ Jídlo.
A znovu, v žádném případě nenaznačuji, že starší lidé nemohou být ve svých funkcích produktivní. Ale na nejvyšších úrovních naší vlády neexistuje žádná kontrola, když už k tomu nejsou schopni. Jejich moc však zůstává. Pokročilý věk je jen dalším příkladem toho, jak je naše vláda odtržená od potřeb lidí, kterým údajně slouží. A mají příliš velkou moc na to, aby byli tak odtržení. Kéž by ve vládě byl někdo, kdo by to chápal.
Bernie Sanders: Potřebujeme Demokratickou stranu, která otevře své dveře novým lidem, nové energii a novým nápadům.
Jon Stewart ironicky: Ten kluk to chápe.
674
Diskuse