Trumpova "Rada míru" upustila od komplexního plánu obnovy Gazy ve prospěch malého pilotního projektu

17. 7. 2026

V posledních týdnech byly oznámeny postupné kroky. Do Izraele dorazilo několik marockých a kosovských důstojníků, kteří by měli tvořit jádro Mezinárodních stabilizačních sil (ISF) s úkolem chránit pilotní tábor. Logistická základna pro tuto budoucí jednotku, určená ke skladování vozidel, vybavení a dalšího materiálu, se blíží dokončení u hraničního přechodu Kerem Šalom mezi Izraelem a Gazou.

Přípravné práce na pilotním táboře poblíž města Rafah na jihu Gazy však dosud nezačaly, stejně jako výstavba podpůrné základny ISF pro tento tábor. Satelitní snímky této oblasti ukazují rozrytou půdu, ale žádné nové stavby. Významný pokrok se neočekává dříve, než se v Izraeli 27. října uskuteční volby, které by mohly svrhnout krajně pravicovou koaliční vládu Benjamina Netanjahua.

Izrael od vyhlášení příměří zprostředkovaného Trumpem loni v říjnu pravidelně porušuje jeho podmínky, blokuje veškeré rekonstrukční práce a výrazně omezuje tok humanitární pomoci do Gazy. Západní diplomaté v Jeruzalémě se domnívají, že největší nadějí na pokrok v Gaze je nová izraelská vláda, není však zdaleka jasné, zda by jakákoli nástupnická koalice byla podstatně flexibilnější.

Jeden z diplomatů v Jeruzalémě argumentoval, že "Rada míru" nemá jinou možnost než vytěžit maximum z velmi omezeného pokroku, protože přiznání neúspěchu by otevřelo cestu extrémním frakcím v izraelské vládě, které mají radikálně odlišné plány pro Gazu.

„Cílem je prostě udržet věci v chodu, udržet míč ve hře, protože pokud se zastavíte, jsou tu jiní s ještě extrémnější agendou, kteří jen čekají, až se do toho vloží a převezmou kontrolu, a ti mluví o plošném přesunu obyvatelstva a kolonizaci,“ uvedl diplomat.

Rostou obavy, že Netanjahu, který čelí hrozbě volební porážky, před říjnovými volbami vsadí na novou totální ofenzivu v Gaze.

Izrael od říjnového příměří provádí časté útoky na Gazu, při nichž zahynulo více než 1 100 Palestinců, a izraelské síly opakovaně postoupily za linii příměří dohodnutou v říjnu, která pásmo rozdělovala zhruba rovnoměrně na části kontrolované Izraelem a Hamásem. Izraelská armáda nyní přímo okupuje více než 60 % území a vytvořila za ním nárazníkovou zónu.

Návrat k plnohodnotné válce by pravděpodobně smetl i skromný pilotní plán "Rady míru" (BoP).

Muhammad Shehada, hostující výzkumník v Evropské radě pro zahraniční vztahy, varoval, že Izrael by tento projekt využil k propagandistickým účelům souběžně s obnovenou válkou.

„Izrael se v podstatě snaží vybudovat uzavřenou a kontrolovanou potemkinovskou vesnici s nepatrným symbolickým počtem obyvatel, kterým by byly poskytnuty o něco lepší podmínky než jejich vrstevníkům v západní Gaze, aby mohl tuto fasádu ‚pokroku‘ využít k ospravedlnění své eskalující kampaně proti zbytku Gazy,“ uvedl Shehada.

Izraelští představitelé opakovaně naznačovali, že návrat k válce je nevyhnutelný s odůvodněním, že Hamás odmítl odzbrojit. Hamás prohlásil, že by byl ochoten složit zbraně za určitých podmínek, a o víkendu se v Káhiře zúčastnil jednání o možných mechanismech odzbrojení.

Káhirská jednání s BoP se týkala odzbrojení Hamásu a rivalských milicí podporovaných Izraelem uvnitř Gazy, které by převzaly odevzdané zbraně, způsobu jejich skladování a toho, zda by útočné pušky byly považovány za útočné zbraně nebo osobní zbraně.

Zprávy z egyptského hlavního města však naznačovaly, že pokrok v oblasti vyřazování zbraní z provozu je nepravděpodobný, dokud Izrael pokračuje v provádění leteckých úderů a stále více proniká do území ovládaného hnutím Hamás.

„Dokud se Izrael nezaváže k postupnému stažení z pásma Gazy a ke změně tamní situace, neexistuje žádný základ pro jednání,“ uvedl palestinský zdroj pro deník Haaretz.

Vysoký představitel pro Gazu jmenovaný Radou pro mír (BoP), Nikolaj Mladenov, byl široce kritizován za to, že v květnové zprávě pro Radu bezpečnosti OSN opakoval izraelské argumenty, když obvinil Hamás ze zablokování mírového procesu, aniž by přímo zmínil izraelská porušení.

Omezený tlak vyvíjený na Izrael byl diskrétnější. Aryeh Lightstone, hlavní vyjednavač Trumpovy administrativy v Izraeli, který zároveň působí jako poradce BoP, v červnu soukromě napsal Netanjahuově vládě a vyzval k uvolnění omezení týkajících se humanitární pomoci „dvojího užití“ směřující do Gazy, která zastavila dodávky nezbytných položek, jako jsou vodovodní trubky a solární panely.

Lightstoneův dopis – o kterém jako první informovala izraelská veřejnoprávní stanice Kan a jehož obsah potvrdil úředník obeznámený s jeho obsahem – rovněž žádal o souhlas koalice s případným vstupem ISF a prověřených palestinských policejních sil do Gazy. Podle tohoto úředníka izraelská vláda dosud žádnou z těchto žádostí neschválila.

Pilotní program v blízkosti Rafáhu má daleko k původním ambicím Rady pro mír (BoP). Při zahájení tohoto projektu v lednu, doprovázeném nesmírně optimistickou prezentací, slíbil Trumpův zeť Jared Kushner, že se brány pro humanitární pomoc dokořán otevřou a že základní infrastruktura – včetně vodovodů, kanalizace a elektrických sítí, nemocnic a pekáren – bude v celém pásmu obnovena do 100 dnů.

Po pěti měsících patové situace byl před dvěma týdny na schůzkách na Kypru, jichž se zúčastnili Mladenov, Lightstone, poradci z Institutu Tonyho Blaira a členové Národního výboru pro správu Gazy (NCAG), vypracován mnohem méně ambiciózní pilotní plán.

NCAG, orgán složený ze 13 palestinských odborníků a technokratů, má od Izraele zakázán vstup do Gazy a od svého svolání Radou míru (BoP) na začátku roku sídlí v Káhiře.

Pilotní tábor, který počítá současný návrh, by se skládal z přenosných kontejnerů pro desítky tisíc vysídlených osob v Gaze a byl by zřízen v nárazníkové zóně podél linie příměří poblíž Rafáhu.

Izraelské jednotky by se stáhly z této linie a bezpečnost na přechodu mezi Gazou spravovanou hnutím Hamás a táborem by dohlížely ISF a speciálně vycvičená palestinská policejní jednotka, oficiálně prověřená NCAG a ISF – ačkoli ve skutečnosti se očekává, že Izrael bude mít rozhodující slovo v tom, kdo bude přijat.

Výcvik těchto sil v Egyptě ještě nezačal a předpokládá se, že potrvá několik měsíců. Očekává se, že ISF budou čítat asi 5 000 příslušníků – což je čtvrtina původně předpokládané síly – a budou se skládat z vojáků z Maroka, Kosova a případně Albánie a Kazachstánu. Jejich výcvik rovněž potrvá měsíce a o právním rámci pro jejich přítomnost se stále jedná s izraelskou vládou.

„Myslím, že se to bude táhnout až do konce roku 2026. Kdybychom to stihli zprovoznit do prosince, byl bych velmi spokojený,“ uvedl úředník obeznámený s plánováním.

Při osídlování pilotního tábora by měli přednost bývalí obyvatelé oblasti Rafah, není však jasné, jaká další kritéria by se uplatňovala při prověřování Palestinců, kteří by se tam chtěli přestěhovat. Celý plán byl kritiky, včetně bývalého izraelského premiéra Ehuda Olmerta, označen za „koncentrační tábor“ ve fázi příprav, ale představitelé BoP trvají na tom, že v pilotní oblasti bude zajištěna svoboda pohybu dovnitř i ven.

Do pilotního tábora by byla vpuštěna širší škála humanitární pomoci, avšak i zde izraelská vláda trvá na rozlišení mezi humanitární pomocí a obnovou, přičemž povolena je pouze ta první.

Není jasné, odkud by se na tento pilotní projekt vzaly finanční prostředky. Z původně přislíbených 17 miliard dolarů  na Trumpův 20bodový mírový plán pro Gazu se ve skutečnosti realizovala jen velmi malá část. Skupina dárců EU pro Palestinu v pondělí oznámila, že pro Gazu vybrala 883 milionů eur. Tyto prostředky jsou určeny na obnovu základní vodovodní a kanalizační infrastruktury a nakládání s odpady a mají doplňovat projekty BoP.

BoP vyjednává o tom, aby část z 11 miliard dolarů z palestinských daňových příjmů a zmrazených bankovních aktiv, které Izrael zabavil a zadržuje, byla přesměrována do fondů na projekty.

„Pracujeme na tom. Je to předmětem jednání,“ uvedl zdroj obeznámený s vyjednáváním. Tento návrh vyvolal pobouření u Palestinské samosprávy (PA) na Západním břehu, která je finančně v tísni.

„Nejedná se o izraelské prostředky, které by bylo možné zadržovat nebo s nimi vyjednávat,“ prohlásil ministr zahraničí PA Varsen Aghabekian. „Tyto prostředky musí být uvolněny okamžitě a bezpodmínečně.“

Aghabekian uvedl, že přesun pozornosti od přístupu zaměřeného na celou Gazu k malému pilotnímu projektu představuje pro Palestince dilema.

„Humanitární katastrofu nelze řešit roztříštěnými či částečnými opatřeními. Zároveň si každé úsilí, které skutečně zachraňuje palestinské životy, zaslouží pečlivé zvážení,“ řekl Aghabekian. „Naše obava však spočívá v tom, že dočasná opatření se nikdy nesmí stát náhradou za komplexní řešení ani sloužit k normalizaci nepřijatelné reality.“

Podle úředníka obeznámeného s kyperskými jednáními se NCAG rozdělila v názoru na to, zda souhlasit s pilotním programem v Rafahu, protože se obávala, že by to mohlo vyvolat rozkol mezi 2,1 miliony palestinských obyvatel Gazy a zařadit drtivou většinu z nich do druhé, méně prioritní kategorie při poskytování humanitární pomoci.

Shehada uvedl, že na Kypr byli BoP pozváni pouze vybraní členové NCAG poté, co byl návrh pilotního projektu opakovaně zamítnut plénem výboru s odůvodněním, že nabídka lepšího jídla a ubytování v pilotním táboře by mohla vyvolat paniku, což by vedlo k opakování řady incidentů z období války, kdy izraelské síly střílely do davů lidí hledajících jídlo u distribučního centra provozovaného USA a Izraelem.

Zdrpoj v angličtině ZDE