Trump prohlásil, že Írán „za zabití vojáků zaplatí mnohonásobně“, poté co Pezeškian uvedl, že země vede „plnohodnotnou válku“

21. 7. 2026

Dron naložený výbušninami byl sestřelen poblíž irácké letecké základny al-Harir, kde jsou umístěny americké síly, sdělily agentuře Reuters bezpečnostní zdroje.

Z incidentu, k němuž došlo východně od Erbílu, zatím nepřišly žádné zprávy o obětech či škodách.

Zde jsou další informace od jordánské armády o zachycení raket přilétajících z Íránu.

„Systém protivzdušné obrany dnes v noci zachytil a sestřelil tři rakety přilétající z íránského území, které vletěly do jordánského vzdušného prostoru a mířily na území království,“ uvedla armáda v prohlášení a dodala, že „nedošlo k žádným zraněním ani materiálním škodám“.

Jordánská armáda oznámila, že byly zachyceny tři íránské rakety

Jordánské ozbrojené síly uvedly, že tři rakety odpálené z Íránu byly zachyceny, informuje státní televize.

Nebyly hlášeny žádné zranění ani materiální škody.

V pondělí večer zazněly v hlavním městě Ammánu sirény, informovala agentura AFP.

Starosta libanonského města Froun, Hassan Bazzi, uvedl, že libanonská armáda dosud nezačala nasazovat vojáky ve městě Zawtar al-Gharbiya, protože izraelské síly se ještě nestáhly z předměstí města.

Pro stanici Al Jazeera řekl: „Jsou to jen řeči. Ve městě Froun nedošlo k žádnému novému vývoji. Situace zůstává nezměněna.“

I podle brutálních měřítek násilí militantních osadníků na Západním břehu byl nedělní noční nájezd na Deir Jarir, při kterém zahynuli dva Palestinci a další skončil v nemocnici se střelným zraněním, mimořádně krutý.

Palestinci ve městě uvedli, že osadníci z nedaleké osady dorazili v neděli po 21. hodině s tvrzením, že hledají ukradený dobytek. Brzy se k nim připojili izraelští vojáci a policisté, kteří je chránili, zatímco se pokoušeli násilím odvést ovce několika vesničanů.

Když však vesničané spustili poplach a shromáždil se dav, vojáci zastřelili dva muže, čímž podle palestinských obyvatel Deir Jariru odstartovali noc tří po sobě jdoucích razií osadníků z nedalekých osad a izraelských vojáků, která trvala až do 2:00 ráno.

Saber Ajaj, příbuzný jedné z obětí, 53letého Odeha Farajny, uvedl, že ho našel krátce poté, co byl zasažen střelou do hrudníku. Farajna, člen vesnické rady, vlastnil květinářství a pomáhal s kamenickými pracemi na místním hřbitově.

Netanjahu nebude během pobytu v USA zatčen, říká Trump

Donald ⁠Trump v pondělí rovněž uvedl, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebude zatčen ⁠během své návštěvy ⁠Spojených států, poté co newyorský starosta Zohran Mamdani prohlásil, že tento krok stále ⁠zvažuje.

„Benjamin Netanjahu nebude v žádném případě, v žádné podobě ani formě zatčen během svého pobytu ve Spojených státech amerických,“ napsal Trump na sociálních sítích, aniž by se zmínil o komentářích starosty.

Trump ve svém příspěvku na Truth Social Mamdaniho nezmínil, ale ocenil Izrael za pomoc ve válce proti Íránu.

O víkendu Mamdani uvedl, že zvažuje, zda by jeho administrativa mohla Netanjahua zatknout, pokud izraelský premiér, jak se očekává, v září navštíví město v rámci zasedání Valného shromáždění OSN.

„Domnívám se, že premiér Netanjahu patří do Haagu,“ řekl Mamdani v sobotu v podcastu Interview deníku New York Times s odkazem na nizozemské město, kde sídlí Mezinárodní trestní soud, který v listopadu 2024 vydal zatykač na Netanjahua kvůli údajným válečným zločinům v Gaze.

„Je to válečný zločinec, proti kterému vznesl obvinění Mezinárodní trestní soud, a zjistíte, že tento názor sdílí mnoho lidí, a to čistě kvůli tomu, co jeho činy způsobily v uplynulých letech,“ uvedl Mamdani.

Mamdani uvedl, že mu není jasné, zda má právní pravomoc nařídit newyorské policii (NYPD), kterou řídí, aby zadržela zahraničního představitele, jako je Netanjahu. Uvedl však, že o této záležitosti vede „aktivní jednání“ s právním oddělením města.

„Ať už mi zákon v New Yorku umožňuje cokoli, přesně to uděláme,“ dodal Mamdani. „Ale nebudeme si za tímto účelem vymýšlet vlastní zákony.“

Zatykač, který Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal na zatčení Netanjahua a dalších izraelských představitelů, je obviňuje z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Gaze, včetně „vyhladovění jako metody vedení války a … vražd, pronásledování a dalších nelidských činů“.

Íránský prezident prohlásil, že země se nachází v „plnohodnotné válce“ po rozšíření amerických útoků

Íránský prezident prohlásil, že země se nachází v „plnohodnotné válce“ poté, co Spojené státy rozšířily svou leteckou kampaň a Teherán zaútočil na washingtonské spojence v Perském zálivu, a to i přesto, že diplomaté uvádějí, že probíhají rozhovory s cílem zmírnit napětí.

Íránská média informovala o útocích v okolí Tabrízu, kde se podle předpokladů nacházejí podzemní raketové základny, a také v okolí Bušehru, kde stojí jediná funkční civilní jaderná elektrárna v zemi. Americká armáda uvedla, že zasáhla „vojenská velitelská centra, zařízení protivzdušné obrany a pobřežního sledování, námořní kapacity, odpalovací rampy raket a dronů a komunikační sítě“.

Írán zahájil útoky proti Bahrajnu, kde sídlí pátá flotila amerického námořnictva, a Kuvajtu, a navíc zasáhl tankery v Hormuzském průlivu, jímž před válkou procházela pětina světových dodávek ropy a plynu. Bahrajn uvedl, že útoky poškodily systémy letového provozu v zemi, ale provoz nebyl narušen.

Íránem podporovaní Húsiové v Jemenu rovněž oznámili blokádu saúdských přístavů.

„Skutečností je, že Íránská islámská republika je dnes zapojena do války v plném rozsahu,“ uvedl v pondělním prohlášení íránský prezident Masúd Pezeškian a varoval, že země bude možná muset čelit dalším útokům.

USA podnikají další letecké údery proti Íránu

Jako znamení, že eskalující konflikt by ještě mohly zastavit rozhovory, však íránský představitel sdělil agentuře Reuters, že zprostředkovatelé předložili Íránu návrh na desetidenní příměří s cílem najít způsoby, jak oživit memorandum o porozumění. Tento návrh navazuje na prohlášení Íránu, že diplomacie s USA pokračuje i přes bojové akce, aniž by však byly uvedeny podrobnosti o obsahu jednání.

Íránský ministr vnitra měl podle agentury Agence France-Presse v pondělí odcestovat do Islámábádu.

„Byli jsme informováni zprostředkovateli, obdrželi jsme zprávy – aniž bychom zacházeli do podrobností –, ale hlavní je, že diplomatický aparát byl v posledních dnech aktivní a někteří zprostředkovatelé nám předali své návrhy,“ uvedl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmail Baghaei na tiskové konferenci v Teheránu.

O několik hodin dříve americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že USA jsou stále otevřené jednání s Íránem, ale že „musí jít o skutečná jednání“.

„Budeme i nadále reagovat. Pokud se otevřou dveře k diplomacii – pokud zvítězí ti, kteří chtějí pro Írán udělat něco produktivního, a převezmou kontrolu nad tímto systémem nebo nad jednáním – bude to velmi pozitivní vývoj,“ řekl Rubio.

Francie varuje před důsledky poté, co íránské bezpečnostní služby zadržely zaměstnance velvyslanectví

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v pondělí uvedl, že budou následovat důsledky poté, co byli dva úředníci francouzského velvyslanectví v Teheránu na několik hodin zadrženi íránskými bezpečnostními službami.

Barrot uvedl, že francouzští úředníci byli bezdůvodně zadrženi na několik hodin, vyslýcháni a fyzicky zastrašováni, než se jim nakonec podařilo vrátit se na velvyslanectví.

„Dal jsem íránskému ministru zahraničí na vědomí, že tato mimořádně závažná a nepřijatelná porušení integrity našich agentů nemohou zůstat bez následků,“ napsal na X.

V návaznosti na náš dřívější příspěvek o tom, že Húsiové v Jemenu oznámili námořní embargo vůči Saúdské Arábii, tato Íránem podporovaná skupina neupřesnila, jak hodlá embargo prosadit. 

Napětí mezi Húsii a Saúdskou Arábií se na začátku tohoto měsíce vyostřilo poté, co letadla jemenské vlády, podporovaná Saúdskou Arábií, bombardovala Húty ovládané letiště v Saná na protest proti íránským snahám vyslat do města letadlo s hútskou delegací vracející se z pohřbu íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Húti na to reagovali útokem na saúdské mezinárodní letiště v Abhá.

Námořní blokáda Húsiiů by v případě jejího prosazení mohla dále zatížit saúdskoarabskou ekonomiku tím, že by odřízla přístup k jejím přístavům u Rudého moře, které jsou pro vývoz ropy životně důležité, jelikož obnovené boje omezují průjezd Hormuzským průlivem.

Očekává se také, že blokáda poškodí globální trhy, které jsou při dovozu energie závislé na Saúdské Arábii – předním světovém vývozci ropy, produkujícím přes 10 milionů barelů denně.

Farea al-Muslimi, výzkumný pracovník londýnského think-tanku Chatham House, řekl agentuře AFP: „jde v podstatě o pokus Húsíů vstoupit do války se Saúdskou Arábií“. Válka „proti saúdské přepravě je válkou proti celému světu“, dodal.

Húsiové se již dříve pokoušeli přerušit lodní dopravu přes Rudé moře, a to využitím úžiny Bab al-Mandab, úzkého průlivu na jejím jižním cípu, kterým musí plavidla proplouvat při cestě do nebo ze Suezského průplavu a Středozemního moře.

Již dříve, počínaje listopadem 2023 během války v Gaze, prováděli útoky dronů a raket na lodě proplouvající touto strategickou vodní cestou, čímž donutili plavidla k dlouhým objížďkám kolem Afriky namísto přímé plavby z Evropy.

„I kdyby nedošlo k žádnému útoku na lodě, samotné oznámení pravděpodobně naruší lodní dopravu a vyvolá nejistotu v saúdských přístavech,“ řekl agentuře AFP Mohammed al-Basha z americké poradenské společnosti Basha Report, která se zabývá riziky. „Zásadní otázkou zůstává, zda Húti přejdou od hrozeb k přímé akci.“

Hamás jmenoval Khalila al-Hayyu novým vrchním vůdcem

Hamás jmenoval Khalila al-Hayyu svým novým vrchním vůdcem, jak vyplývá z prohlášení palestinské militantní skupiny. Nahradí tak Yahyu Sinwara, který byl v říjnu 2024 zabit izraelskou armádou v Gaze.

Hayya, ⁠v exilu žijící šéf skupiny v Gaze a hlavní vyjednavač, je obecně považován za zastánce tvrdší linie než ⁠Khaled Meshaal, šéf kanceláře militantní skupiny v exilu a další z hlavních uchazečů o vedení.

Libanonská armáda začíná přebírat kontrolu nad „pilotními zónami“ v jižním Libanonu, uvádí americké ministerstvo zahraničí

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že libanonská armáda začala přebírat odpovědnost za bezpečnost ve třech jižních vesnicích v rámci takzvaných „operací v pilotních zónách“.

„Dnes byly zahájeny operace v pilotních zónách ve vesnicích Froun, Srifa a Zawtar Al-Gharbiya v souladu s Trojstranným rámcovým ujednáním a pod záštitou Skupiny pro vojenskou koordinaci pro Libanon,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.

Ministerstvo zahraničí tento krok označilo za „přímý výsledek“ jednání, která se minulý týden konala v Římě mezi izraelskou a libanonskou delegací, a dodalo, že Washington bude i nadále spolupracovat s oběma stranami „na úspěšném provedení tohoto rámcového ujednání“.

Libanon a Izrael oznámily koncem června „rámcovou dohodu“, která stanoví plán stažení izraelských sil z jižního Libanonu výměnou za odzbrojení Hizballáhu, libanonské militantní skupiny podporované Íránem.

Libanonský prezident Joseph Aoun si 18. července ve Washingtonu, kde se má setkat s Donaldem Trumpem, podává ruku s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Fotografie: Libanonská prezidentská kancelář/AFP/Getty Images

Libanonský prezident Joseph Aoun údajně zítra ve Washingtonu předloží Donaldu Trumpovi plán, jak odzbrojit Hizballáh a zajistit stažení Izraele z jižního Libanonu. Hizballáh kategoricky odmítl přímá jednání vlády s Izraelem i snahy státu, od něhož je nezávislý, o jeho odzbrojení.

Izraelská armáda nejenže při leteckých útocích po celé zemi zabila mnoho libanonských civilistů, ale také zničila desítky vesnic v oblastech, které okupuje, což podle organizace Human Rights Watch může představovat válečný zločin. Stovky tisíc Libanonců jsou i nadále vysídleny ze svých domovů.

Izrael okupoval rozsáhlé oblasti jižního Libanonu v rámci takzvané „bezpečnostní zóny“ a tvrdí, že se snaží chránit své severní obce před hrozbou ze strany Hizballáhu. Libanon byl vtažen do války, když Hizballáh 2. března vystřelil rakety na Izrael, aby se pomstil za zabití bývalého nejvyššího íránského vůdce v Teheránu koncem února, za kterým stojí 

Kuvajtská armáda uvádí, že reaguje na íránské útoky

Kuvajtská armáda v příspěvku na X uvedla, že „čelí“ raketovým a dronovým útokům z Íránu, a dodala, že případné hlasité výbuchy budou způsobeny systémy protivzdušné obrany zachycujícími letecké útoky. „Všichni jsou laskavě žádáni, aby dodržovali bezpečnostní pokyny vydané příslušnými orgány,“ dodala.

Íránské Revoluční gardy údajně dříve uvedly, že zasáhly americké vojenské cíle v Kuvajtu, přičemž agentura Fars podle citace uvedla, že terčem byla letecká základna Ali Al Salem. Kuvajtská armáda rovněž dříve uvedla, že její protivzdušná obrana reaguje na nepřátelské drony z Íránu.

Mohammad Bagher Ghalibaf, předseda íránského parlamentu, zveřejnil na X příspěvek, v němž uvedl, že USA neustále dovážejí do regionu novou vojenskou techniku, a přitom tvrdí, že chtějí válku ukončit.

Uvedl, že Írán dosáhl mistrovství v rozpoznávání amerických her a podle toho se na ně připravil.

V Bahrajnu opět znějí letecké sirény, již počtvrté za méně než 24 hodin, přičemž ministerstvo vnitra vyzývá obyvatele, aby zachovali klid a vyhledali úkryt.

Dříve bahrajnský úřad pro civilní letectví uvedl, že íránské drony zaútočily na bahrajnský systém letecké navigace, letecký provoz však zůstal nedotčen.

Donald Trump říká, že mu je „velmi líto“ tří obětí z řad amerických vojáků

Při nedělním rozhovoru s novináři Donald Trump potvrdil tři oběti z řad amerických vojáků, zatímco útoky na Írán pokračují nezměněnou intenzitou.

„No, je nám to velmi líto, ale víte, ti skvělí lidé, ti skvělí vlastenci, tam venku bojovali za to, aby Írán nemohl mít jadernou zbraň,“ řekl Trump při návratu do Washingtonu z finále mistrovství světa ve fotbale v New Jersey.

Zdroj v angličtině ZDE