Postup Húsiů nutí Trumpa k rozhodnutí.

14. 9. 2026

 
Nejnovější eskalace na Blízkém východě je víc než jen další epizoda jemenské občanské války. Húsiové podporovaní Íránem nyní ohrožují nejen lodní dopravu v Rudém moři. Údajně dobyli strategicky důležité přístavní město Mocha a ostrovy poblíž průlivu Bab al-Mandab.

Ne všechny informace lze zatím nezávisle ověřit. Ale pouhá hrozba, že se po Hormuzském průlivu stane druhým úzkým hrdlem globálního obchodu, již zvyšuje náklady na ropu, dopravu a pojištění.

Zároveň byl saúdskoarabský ropovod Východ-Západ napaden drony z Iráku a preventivně uzavřen. Tento ropovod měl obejít Hormuzský průliv a přepravovat saúdskoarabskou ropu do Rudého moře. Pokud budou nyní ohroženy jak ropovod, tak i průliv Bab al-Mandab, dostanou se pod tlak i samotné alternativní trasy.

Eskalace Húsiů uvrhla Trumpa do domácího dilematu

Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je situace na Blízkém východě politicky nebezpečná. Jeho základna „Amerika na prvním místě" od něj očekává, že se vyhne nákladným zahraničním válkám. Zároveň se prezentuje jako silný prezident, chránící americké zájmy, spojence v regionu a obchodní cesty. Pokud opustí Saúdskou Arábii, riskuje obvinění ze slabosti. Pokud zareaguje vojensky, bude muset vysvětlit, proč je Amerika opět hlouběji vtahována do války na Blízkém východě.

Kromě toho je tu ekonomická fronta. Míra inflace v Americe činila v srpnu 3,4 procenta. Ceny energií vzrostly během roku o 16,3 procenta a ceny benzinu o ohromujících 27,4 procenta. Pravděpodobnost dalšího zvýšení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem se po zveřejnění dat výrazně zvýšila.

Krize se tak dotýká amerických voličů přímo u benzínových pump. Zahraničněpolitické konflikty v USA se obvykle stávají rozhodujícími ve volbách pouze tehdy, když zvyšují životní náklady nebo ohrožují americké vojáky. Obojí by se zde mohlo shodovat.

Otázka Húsiů se stává tématem voleb

Ve volbách letos v listopadu se sotva kdo bude rozhodnout o složité mocenské dynamice v Jemenu. Určitě se však bude hlasovat o cenách benzinu, inflaci a o tom, zda má Trump situaci pod kontrolou. Pokud ceny energií zůstanou vysoké, demokraté budou argumentovat, že jeho politika na Blízkém východě způsobila, že Amerika byla méně bezpečná a životní náklady vyšší.

V Trumpově vlastním hnutí se rýsuje rozkol. Izolacionisté se budou stavět proti jakékoli nové vojenské intervenci. Republikánští experti na bezpečnostní politiku a vlivní podporovatelé z energetického a obchodního sektoru naopak pravděpodobně budou požadovat rozhodnou akci. Trump se bude snažit vykreslit omezené údery jako demonstraci drtivé síly, aniž by se zavázal k vleklé válce. Takovou eskalaci však nelze libovolně kontrolovat.

Jeho politicky nejjednodušším východiskem by proto mohlo být stažení dalších zdrojů z Evropy. Trump by mohl tvrdit, že Evropané nyní musí Ukrajinu bránit sami, zatímco Amerika soustředí své síly na Blízkém východě. Opuštění Ukrajiny by pak nebylo jen projevem jeho známé skepse vůči Kyjevu, ale také přímým důsledkem amerického přehnaného natahování.

Pokud Trump nyní opustí Ukrajinu, Evropa za to zaplatí.

To pro Evropu představuje dvojí nebezpečí. Zaprvé, vyšší náklady na ropu, plyn a dopravu zasáhnou evropské ekonomiky obzvláště tvrdě. Kromě ropy se již nyní zdražuje zemní plyn, nafta a přepravní sazby. Za druhé, Washington by mohl dále snížit svou vojenskou podporu Ukrajině a požadovat, aby Evropané zaplnili vzniklou mezeru.

Evropa proto nesmí vnímat události v Jemenu jako vzdálený regionální konflikt. Fronty na Ukrajině, v Íránu a v Rudém moři jsou strategicky propojeny. Rusko a Írán spolupracují, protože sledují stejný cíl: odvést pozornost Spojených států, odklonit jejich zdroje a oslabit jednotu Západu.

Pokud se Evropě nepodaří najít společnou odpověď, Putinův plán by mohl uspět. Rusko nemusí USA vojensky porazit. Stačí konfrontovat Washington s tolika krizemi současně, aby nakonec fronta, která nejvíce postihuje Evropu – Ukrajina – byla opuštěna.


Geopolitický vzorec za eskalací Húsiů

Za regionální eskalací se objevuje širší geopolitický vzorec. Írán zůstává nejdůležitějším podporovatelem Húsiů a po léta jim dodává zbraně, komponenty a technologické know-how. Podle americké vojenské rozvědky bylo v letech 2015 až 2024 zadrženo nejméně 20 íránských pašeráckých plavidel přepravujících komponenty raket, drony, protitankové zbraně a další vojenské vybavení pro Húsiy.

Zároveň se ve Washingtonu hromadí důkazy o rostoucích operačních, zpravodajských a nákupních vazbách mezi Húsiy a Ruskem. Slyšení v americké Sněmovně reprezentantů začátkem září výslovně hovořilo o prohlubování vazeb s Moskvou.

Západní zpravodajské agentury a zprávy médií hovoří o ruských informacích o cílení útoků na lodě v Rudém moři, kontaktech mezi ruskými vojenskými poradci a Húsiy a diskusích o dodávkách zbraní. I když ne všechna obvinění byla nezávisle ověřena, z pohledu Washingtonu a několika evropských vlád mnoho naznačuje, že Moskva stále více využívá Húsiy k odvedení americké pozornosti a zdrojů od války na Ukrajině.

Ruský kalkul s podporou Húsiů

Ruský kalkul je zřejmý: Čím více Írán a jeho spojenci vázají americkou pozornost, zpravodajské schopnosti, protivzdušnou obranu a přesnou munici na Blízkém východě, tím menší politický a vojenský manévrovací prostor má Washington vůči Ukrajině. Moskva tak fakticky vede válku na dvou frontách.

V Evropě Rusko přímo útočí na Ukrajinu. Na Blízkém východě může posílit Írán a nepřímo jeho spojence zbraněmi, technologiemi a zpravodajskými službami, aby přetížilo americké kapacity.

To neznamená, že Moskva řídí každý útok Húsiů. Rusko má však jasný zájem donutit Spojené státy čelit volbě: buď chránit své partnery a globální obchodní trasy na Blízkém východě, nebo si udržet podporu Ukrajiny. Právě toto přetížení je součástí ruské strategie.
 
Zdroj ZDE
 
(Připravil Milan Lelek)