Litva informuje spojence z EU poté, co v noci stíhačky NATO sestřelily dron

15. 9. 2026

čas čtení 5 minut

Ministr uvádí, že probíhají diskuse o tom, jak posílit východní křídlo aliance poté, co  v celé Evropě, včetně Dánska a Polska, zintenzivnily bezpečnostní incidenty

Na letišti ve Vilniusu dochází ke zpožděním po krátkém narušení provozu způsobeném „neidentifikovaným objektem“

Litevský ministr obrany Kęstutis Budrys uvedl, že informoval spojence z NATO o včerejším incidentu s dronem, přičemž nyní probíhají diskuse o tom, jak posílit východní křídlo aliance.

Uvedl, že Litva bude „požadovat diskuse o těchto tématech jak v EU, tak v NATO, protože je zřejmé, že nás všechny ještě čeká spousta práce“, informovala litevská veřejnoprávní stanice LRT.

Dron sestřelily italské stíhačky účastnící se mise NATO, potvrdilo italské ministerstvo obrany.


Letiště ve Vilniusu zaznamenalo zpoždění po krátkém přerušení provozu způsobeném „neidentifikovaným objektem“

Toto 30minutové přerušení mělo za následek zpoždění letů mimo jiné do/z Kodaně, Tel Avivu, Benátek a Varšavy, uvedla LRT.

Provoz byl mezitím obnoven.

Dron, který byl včera v noci sestřelen nad litevským územím, se podle poradce prezidenta pro bezpečnost Deividase Matulionise mohl odchýlit od kurzu, uvedla veřejnoprávní stanice LRT.

Klíčová otázka, zda jeho vniknutí do litevského vzdušného prostoru bylo úmyslné či nikoli, bude předmětem vyšetřování.

Litevská Státní rada pro obranu se však ve středu sejde, aby přezkoumala stav protivzdušné obrany země, uvedl.

Samostatně ministr obrany Robertas Kaunas uvedl, že dron byl sestřelen poblíž přečerpávací vodní elektrárny, která je součástí kritické infrastruktury Litvy.


Podezření na sabotáž narušilo provoz nizozemských vlaků

Mimo to nizozemské úřady vyšetřují rozsáhlý výpadek, který postihl části železniční sítě v zemi, a mají podezření na možnou sabotáž poté, co byly na koleje položeny předměty.

Informace pro cestující na nádraží ve Zwolle. V některých částech země nejezdí žádné vlaky kvůli výpadku, který vznikl na 13 místech na kolejích ve středním Nizozemsku. Fotografie: ANP/Shutterstock

Tyto předměty způsobily poruchy v celé síti, což mělo dopad na několik železničních přejezdů a narušilo silniční provoz, uvedl nizozemský provozovatel železniční infrastruktury Pro Rail ​ve svém prohlášení.

Vysvětlila, že v důsledku toho „náš počítačový systém identifikuje úsek trati jako obsazený, i když na něm žádný vlak není.“

„Protože bezpečnost je vždy na prvním místě, signály automaticky přejdou na červenou. V důsledku toho musí vlaky zastavit nebo zpomalit. Může také dojít k poruchám na železničních přejezdech,“ uvedla společnost.

K otázce, kdo by mohl stát za tímto incidentem, se nevyjádřila.


Incident u Dánska je dalším důkazem „agresivního“ chování Ruska, varuje bývalý dánský ministr obrany

Bývalý dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen varoval, že incident s fregatou je dalším důkazem „extrémně agresivního“ chování Ruska, jehož cílem je „vyprovokovat potenciální konflikty“.

„Měli bychom si toho být velmi dobře vědomi,“ uvedl v komentáři, o kterém informovala dánská televizní stanice DR.

Ministr obrany Jeppe Bruus dnes ráno svolal schůzku všech politických stran k tomuto incidentu, aby politickým představitelům poskytl podrobnější informace o tom, co se stalo, uvedla stanice DR.

Po celé Evropě se stupňují bezpečnostní incidenty připisované Rusku

Dánsko si předvolalo ruského velvyslance poté, co ruská válečná loď vystřelila dvě nouzové světlice na vrtulník dánské armády v Baltském moři. Jedná se o nejnovější z řady incidentů připisovaných Moskvě.

K incidentu došlo během toho, co Dánsko označilo za „rutinní“ sledování fregaty.

„Bezohledný čin ze strany Ruska vůči dánské armádě během včerejšího rutinního přeletu. Ruské akce mají za cíl zastrašit a rozdělit. To se jim nepodaří. Nezaváháme,“ uvedla premiérka Mette Frederiksen.

Dánská premiérka Mette Frederiksen, předsedkyně dánských sociálních demokratů. Fotografie: Henning Bagger/Ritzau Scanpix/AFP/Getty Images

Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen označil chování fregaty za „zcela nepřijatelné“.

K incidentu došlo uprostřed zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě.

Samostatně pak stíhačky NATO rozmístěné na východním křídle aliance sestřelily včera v noci nad Litvou dron, o kterém se předpokládá, že letěl z Běloruska.

„Vzhledem k tomu, že Rusko stupňuje svou agresi proti Ukrajině, je taková pohotovost pro náš region životně důležitá,“ uvedl litevský prezident Gitanas Nausėda.

Mezitím Polsko objevilo trosky pravděpodobně ruského dronu poblíž svého pobřeží Baltského moře, a to jen den poté, co v neděli ruský dron zasáhl vlak na ukrajinské hranici s Polskem.


Zdroj v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
105

Diskuse

Obsah vydání | 15. 9. 2026