Hnutí Duha: Cena plynu roste k rekordním hodnotám. Česko musí urychlit zateplování i výstavbu větrných elektráren

15. 9. 2026

čas čtení 4 minuty
Cena zemního plynu v Evropě s dodávkou pro příští měsíc se v posledních dnech drží nad 80 Eur za MWh a je tak nejdražší za poslední téměř čtyři roky. Výrazně dražší byl plyn naposledy na podzim roku 2022, kdy byla Evropa zasažena velkou energetickou krizí způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu a omezováním dodávek ze strany Ruské federace. Pro Česko je jedinou cestou snižování závislosti na dovozu fosilních paliv. K tomu je nutné, aby stát uvolnil více peněz pro energetické renovace domů, ale také ukončil přešlapování kolem výstavby větrných elektráren, které by snížily závislost cen elektřiny na ceně plynu. Premiér Andrej Babiš v nedělním hlášení občanům i na tiskové konferenci po jednání vlády vysoké ceny ropy a plynu zmínil, ale místo řešení nabídl pravý opak, tedy omezování odklonu od fosilních paliv.



Aktuální vysoké ceny zemního plynu přímo souvisí s válkou na Blízkém východě, která komplikuje vývoz zkapalněného zemního plynu z oblasti Perského zálivu. Konec konfliktu nyní nelze očekávat a proto ekonomičtí analytici neočekávají pokles, ale naopak další růst ceny. Rostoucí cena zemního plynu ohrožuje české domácnosti nejen přímým dopadem na ceny vytápění, ale také nepřímým dopadem na zvyšování cen elektřiny, která se v každý okamžik odvíjí od ceny nejdražší potřebné elektrárny v síti. 


Premiér Andrej Babiš v nedělním hlášení občanům i na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády kritizoval drahou ropu a plyn. Namísto řešení v podobě investic do energetických úspor a obnovitelných zdrojů energie nabízel v tričku „proti zelenému šílenství" pouze blokování těchto investic. To by samozřejmě levnější dopravu a bydlení nepřineslo a způsobilo pravý opak.


Hnutí DUHA naopak prosazuje Plán energetické obrany ČR, který obsahuje několik klíčových kroků: energetické renovace domů, rychlejší výstavbu větrných elektráren a rozvoj lokálního sdílení elektřiny, výrobu domácího obnovitelného plynu, rozvoj veřejné, komunitní, cyklistické a pěší dopravy a elektromobility, a posílení evropské spolupráce i soběstačnost v oblasti průmyslu a surovin. Celý soubor opatření má přinést reálnou úlevu v každodenním životě obyvatel, zejména snížení účtů za energie, větší stabilitu a menší závislost na cenových výkyvech.

 

Program Nová zelená úsporám, který pomáhá snižovat spotřebu zemního plynu, trpí od nástupu současné vlády podfinancováním. Vyčleněné 2 miliardy neodpovídají současné krizové situaci a na základě zkušeností z minulých let je nutné vyčlenit minimálně 10 miliard korun ročně. Situaci nevyřeší, ani bezúročné půjčky, které zítra představí Ministerstvo životního prostředí, Státní fond životního prostředí a Bankovní asociace. Nízkopříjmové rodiny, které jsou nejvíce ohroženy energetickou chudobou, na ně nedosáhnout a potřebují přímou pomoci. 


Větrné elektrárny vyrábí levnou elektřinu a mohou tak snížit potřebu výroby z drahého zemního plynu. Proto je také rozvoj větrné energetiky hlavním opatřením pro snižování ceny elektřiny do budoucna – ukázala to studie Fakt o klimatu a potvrzuje i Pavel Řežábek, hlavní ekonom ČEZ.

 

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, říká:

„Cena zemního plynu atakuje hodnoty, které jsme nepoznali od konce nejhorší fáze energetické krize způsobené vpádem ruské armády na Ukrajinu. Válka na Blízkém východě jasně prokázala, že nahradit závislosti na ruském plynu – jakkoliv bylo a je nutné – závislostí na jiných zdrojích tohoto fosilního paliva, není dlouhodobé řešení. Česko musí svoji závislosti na plynu snížit. Je nutné vyčlenit minimálně 10 miliard korun ročně na zateplování domů v rámci Nové zelené úsporám, aby domácnosti srazily spotřebu drahého plynu. Stejně tak je nutné urychlit výstavbu větrných elektráren. Každá větrná megawatthodina umožňuje omezit výrobu z plynu, která vede k nekontrolovatelným výkyvům výsledné ceny elektřiny na trhu."

 

0
Vytisknout
105

Diskuse

Obsah vydání | 15. 9. 2026