Šokující případ: "Špatně popravená" americká vězenkyně se probrala a mluví

8. 10. 2026

čas čtení 7 minut

Moderátor, Channel 4 News, středa 7. října 2026, 19 hodin: V  americkém státě Tennessee je vězeňkyně z cely smrti Christa Pikeová, která minulý týden přežila pokus o popravu, nyní při vědomí a schopná mluvit. Pikeové byly podány dvě smrtící injekce, ale zůstala při vědomí a svědci, kteří byli poté vyvedeni z místnosti, ji slyšeli popisovat silnou bolest v paži. Ve vězení strávila více než 30 let za vraždu své spolužačky Colleen Slemmerové z roku 1995. Její právníci tvrdí, že je první osobou v USA, která přežila pokus o úplnou popravu. Dnes se v Tennessee zúčastnili soudního jednání ohledně neúspěšné popravy.

 

"To vše bylo předvídatelné a předvídáno. To, co se stalo Christě, je přesně to, před čím byl stát varován. A je tu tolik otázek, na které je třeba odpovědět – ne Christa, ale stát Tennessee. Jednou z těchto otázek však musí být: kolik utrpení je dost?"

Moderátor: Naše americká redaktorka Anushka Stana je dnes večer pro nás před Nejvyšším soudem. Anushko, co se tedy stane teď?

Reportérka: Je to neuvěřitelné. Mysleli si, že Christa Pikeová je v mozkové smrti, ale právě jsme se dozvěděli, že po dvou smrtících injekcích se probudila v nemocnici a zeptala se: „Kde to jsem a kdo jste vy?“ Je připoutaná k posteli. Nevíme, zda se ji pokusí popravit znovu. Jedná se o případ, který se dostal až k Nejvyššímu soudu. Právě zde minulou středu uvolnili cestu k provedení popravy, a to navzdory rozhodnutí nižšího soudu, že by měl být věnován více času polehčujícím okolnostem, zejména pokud jde o dětství Christy Pikeové předtím, než spáchala – řekněme to na rovinu – skutečně hrůzný zločin. Colleen Slemmerové bylo pouhých 19 let, když byla v roce 1995 nalákána do lesa, kde byla mučena a brutálně zavražděna. Její matka odcestovala do Tennessee, aby byla přítomna při tomto pokusu o popravu, avšak kolem vynesení rozsudku nad Christou Pikeovou visí závažné etické otázky. Argumenty, které nebyly vyslyšeny při jejím původním soudním řízení. Její právníci tvrdí, že byla jako dítě sexuálně zneužívána a znásilňována, přičemž toto zneužívání začalo již v batolecím věku. Neříkají, že by měla být propuštěna na svobodu, ale tvrdí, že doživotní vězení je vhodnějším trestem než trest smrti

Vzhledem k jejímu zázemí a věku – bylo jí teprve 18 let – se objevil i další argument. Dr. Joel Zivot, který radil jejímu lékařskému týmu, uvedl, že vzhledem k jejím specifickým zdravotním stavům by tato metoda byla krutá a bolestivá a že by selhala. Nyní, když selhala, je Tennessee i celá Amerika v šoku. Guvernér státu pozastavil všechny popravy v tomto roce. Soudce nařídil, že všechny důkazy musí být uchovány. Osmý dodatek americké ústavy stanoví, že kruté a neobvyklé tresty jsou nepřípustné. Smrtící injekce byla původně navržena jako humánnější metoda popravy. Dr.Zivot tvrdí, že to není možné. Mluvila jsem s ním před chvílí.

Dr. Joel Zivot: Určitě podle jejího vlastního popisu, který slyšeli i ostatní. Křičela a stěžovala si, že má pocit pálení a že v jednu chvíli měla pocit, jako by jí měla explodovat paže, což možná nebylo daleko od pravdy. Mám v tuto chvíli dojem, že si Christa z popravy moc nepamatuje, ale nemyslím si, že by se to dalo nazvat definitivní vzpomínkou. Časem si možná vzpomene na více. Obecně platí, že lidé, kteří jsou popraveni, to nepřežijí, a proto nemohou dosvědčit, jakou zkušenost z popravy měli. V tomto případě to však Christa možná dokáže, a myslím, že bude důležité vyslechnout si její výpověď.

Reportérka: Mnozí z našich diváků ve Velké Británii nedokážou opravdu pochopit, jak může jakákoli metoda trestu smrti nebýt tím, před čím Ústava chrání, tedy krutým a neobvyklým trestem. Smrtící injekce byla zavedena, protože lidé tehdy argumentovali, že je humánnější. Může být podle vašeho názoru jako lékaře někdy humánní?

Dr. Joel Zivot:  Zde je několik prvků, které podle mě rámují tento problém. Zaprvé, současný Nejvyšší soud prohlásil a rozhodl, že trest smrti je ústavní, a proto musí existovat metoda, jak jej vykonat. A tak podle mého názoru probíhá hledání metody, která by nebyla zjevně krutá. Říkám „zjevně“, protože to je, myslím, také původní důvod zavedení smrtící injekce – byla vybrána právě proto, že navenek mohla působit docela klidně, protože využívá, opět, chemikálie k vytvoření vnějšího stavu klidu. Pokud poprava navenek vypadala krutě, respektive navenek nevypadala krutě, pak ani vnitřní prožitek nesmí být krutý. To je mylné a neověřitelné. Ale po dlouhou dobu to bylo docela přesvědčivé. V posledních několika letech došlo k jakési eskalaci a, jak se domnívám, k selhání používaných technik, respektive k sérii neúspěchů v různých státech při provádění některých složek tohoto procesu, což podle mého názoru odhalilo, kde vlastně ta krutost spočívá.

Reportérka: A stojí za to zmínit, že trestný čin v tomto případě, vražda Colleen Slemmerové, byl skutečně hrůzný zločin. Matka oběti si přála, aby k popravě došlo. Pro mnoho diváků ve Velké Británii však představa, že by osmnáctiletá dívkak, která v minulosti zažil sexuální zneužívání, byla za takový zločin odsouzena k smrti, působí docela šokujícím dojmem. Myslíte si, že to šokuje Američany stejně jako lidi jinde ve světě?

Dr. Joel Zivot: Víte, zdá se, že naše schopnost být šokováni se stále zhoršuje. A to, co bývalo šokující, jakmile se s tím jednou setkáme, zdá se, že si vůči takovým šokujícím událostem vytváříme určitou imunitu. Myslím, že nastolujete důležitou otázku ohledně skutečnosti, že se zde odehrála strašná vražda. A nejsem tu jako obhájce vražd. Myslím, že u příběhů o trestu smrti se někdy stává, že existuje osoba, které hrozí poprava a která upoutá pozornost veřejnosti. Musíme si však samozřejmě uvědomit, že u Kristy Pikeové – skutečnost, že je to žena, že se stala obětí toho, čím prošla, a že udělala to, co udělala – je v jistém smyslu odsunuta stranou. Otázkou je, co dlužíme vězňům? A všem vězňům náleží řádná právní obhajoba a spravedlivý a nestranný soudní systém. A to je, myslím, skutečným měřítkem zdraví naší civilizace.

USA
0
Vytisknout
227

Diskuse

Obsah vydání | 8. 10. 2026