Latinské impérium" by mělo vrátit úder

28. 3. 2013

čas čtení 3 minuty

Italský filozof Giorgio Agamben oživil myšlenku unie jihoevropských zemí. Je to návrh, s nímž poprvé přišel těsně po druhé světové válce jiný filozof, Alexandre Kojève. Toto "Latinské impérium" by mělo být protiváhou dominantní role, kterou hraje v Evropské unii Německo.

V roce 1945 napsal Alexandre Kojève, filozof a vysoký francouzský státní úředník, esej nazvanou: "Latinské impérium: nástin doktríny pro francouzskou politiku. Tato esej (bylo to vlastně memorandum napsané pro šéfa prozatímní francouzské vlády, generála Charlese de Gaullea), je dodnes nesmírně aktuální.

S pozoruhodnou předvídavostí varoval Kojève, že se Německo vbrzku stane hlavním hospodářským motorem Evropy a že Francie bude v západní Evropě odsunuta na druhou kolej. Také jasně předpověděl, že odumřou národní státy, které až do té doby určovaly evropskou historii. Se vznikem moderního státu jde totiž podle něho ruku v ruce úpadek feudálních politických formací i národní státy, Národní stát nevyhnutelně ustoupí nadnárodním politickým formacím, které nazval slovem "impéria".

Naléhavá potřeba soustředit se na kulturní styky

Tato impéria však nemohou být založena, argumentoval Kojève, na abstraktních jednotkách, indiferentních vůči autentickým kulturním a náboženským svazkům a příbuznostem životního stylu. Impéria - jako "anglosaské impérium" (Spojené státy a Velká Británie) a sovětské impérium - musejí být založena na "nadnárodních politických jednotkách, které jsou ale utvořeny spřízněnými národy."

Proto Kojève navrhl, aby Francie hrála vedoucí roli v "latinském impériu", které by hospodářsky a politicky sjednotilo, se souhlasem katolické církve, jejíž tradice by impérium zdědilo, tři hlavní národy, jejichž jazyky jsou odvozeny z latiny (Francie, Španělsko a Itálie) a mělo by se otevřít všem národům ve Středozemí. Podle Kojèva se protestantské Německo rychle stane nejbohatším a nejmocnějším evropským národem (což se stalo) bude nevyhnutelně ovlivňováno svými mimoevropskými tendencemi a obrátí se směrem k anglosaskému impériu - vůči němuž zůstanou Francie a latinské národy více méně cizím prvkem a jejich role bude zredukována na okrajovou roli satelitů.

Dnes, kdy byla utvořena Evropská unie ignorováním kulturních styků, které existují mezi národy, by mohlo být užitečné - bezodkladně - oživit Kojèveův návrh. To, co Kojève předpovídal, se stalo pravdou. Tato Evropa, která se snaží existovat striktně na ekonomické základně a vzdala se všech autentických vazeb mezi životními styly, kulturou a náboženstvím, opakovaně dokazuje svou slabost, zejména na hospodářské úrovni.

Řek není Němec

Takzvaná jednota Evropské unie se začíná rozkládat a je jasné, co zbylo: znásilňování nejchudší většiny v zájmu bohaté menšiny. A většinou tyto zájmy jsou totožné se zájmy jediného národa, který v důsledku jeho nedávné historie nemůžeme považovat za příkladný. Nejenže nemá smyslu žádat Řeka nebo Itala, aby žili jako Němci, ale i kdyby to bylo možné, znamenalo by to likvidaci kulturního dědictví, které existuje jako životní styl. Politická struktura, která se rozhodla ignorovat životní styly svých občanů, nemůže přežít, avšak - jako Evropská unie přesvědčivě dokázala - nemůže ani řádně vzniknout.

Jestliže nechceme, aby se Evropa nevyhnutelně rozložila, a existují silné známky, že se skutečně už rozkládá, musíme se bezodkladně ptát, jak by měla být změněna evropská ústava. Mohli bychom se tedy pokusit proměnit politickou realitu v něco podobného tomu, čemu Kojève říkal "latinské impérium".

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
11793

Diskuse

Obsah vydání | 29. 3. 2013