Sestřelí ostřelovači Zemana?

4. 3. 2014 / Jiří Jírovec

"Tady vás nikdo bít nebude", řekl tehdy kosovským Srbům.

Pak se rozjel známý boj o svobodu, spočívající v zákonu akce a reakce. Kosovské bojůvky napadaly Srby, policejní stanice a tak podobně. Srbská vláda reagovala, bojovníci přiložili pod kotel, vláda reagovala a Západ ztratil trpělivost a zasáhl ve jménu humanity a demokracie. Miloševič byl nakonec svými následovníky vydán světské spravedlnosti. Poslední službu udělal světu tím, že ve vězení zemřel a tak mohla být jeho analýza toho, jak si Západ pohrál s Balkánem, odložena ad acta.

Na tomto místě je nutné podotknout, že po rozfoukávání ohníčků v Srbsku a kdekoli jinde (Libye, Sýrie, Egypt) vždy následuje obvinění, že ta která vláda jednala s těmi mírumilovnými bojovníky za demokracii nepřiměřeně tvrdě a tím se zbavila legitimity. To je pořád stejná metoda. Funguje velmi spolehlivě, aniž by bylo nutné "přiměřenost" definovat.

Před několika měsíci začala nová éra oživování jiskřiček nenávisti. EU nabídla Ukrajině asociační dohodu s tím, že jednou, snad v pětiletce páté, se Ukrajina stane členem a pak se otevřou dveře pro to, aby se NATO dostalo se svými zbraněmi dostalo na hranice Ruska. Jednou se budou hodit, až se začne bojovat o suroviny. Hitler už tam jednou byl, ale nakonec prohrál.

Našla se i taková média, která poukázala na to, že se EU příliš neplácla přes kapsu a tak Janukovič začal licitovat s Moskvou o půjčce a slevě za energii. Putin byl obviňován z toho, že slevou vlastně Ukrajinu vydírá. Také jsem kdesi zahlédl názor, že tím Rusko vlastně porušuje tržní principy.

Do ukrajinské hry vstoupil v žádaném okamžiku lid. Prý je nespokojen s tím, že se všude krade, vrchnost žije nad poměry a ekonomika upadá. V tomto momentu se mezi protestujícími objevily i figurky z Česka. Kníže, překabátěný milovník SSSR Štětina a aktivisté z Člověka v tísni.

Lze předpokládat, že tamnímu lidu vyprávěli pohádku o vlastní zemi, kde se nekrade, vrchnost nežije v palácích a ekonomika vzkvétá. Mohli by k tomu dodat, že jimi nenáviděný president Zeman snipery taky má, ale jen pro parádu. Rozkaz by jim nedal, vždyť má za sebou národ poznamenaný sametem.

Jenže ne každá pohádka má dobrý konec a tak není vyloučené, že jednou někdo v českém zákulisí ten povel dá. I v Česku se dají najít baseballové pálky, střelné zbraně a vymyté mozky. Také prázdných lahví pro výrobu koktejlů značky Molotov je dost. Stačí, aby si lid uvědomil, že se v Česku krade, vrchnost žije v luxusu a ekonomika upadá.Ti ostří hoši to potom na chvíli vezmou do vlastních rukou.

Když v Praze demonstrovalo na sto tisíc odborářů, vrchnost se jim posmívala. Jenže i v Česku máme neonacisty, kteří budou jednou následovat příklad svých východních pobratimů.

Potíž s Ukrajinou je v tom, že geopolitika zaslepila Západu oči a potlačila rozum. Raději se mýlit s neonácky než mít pravdu s Ruskem, zní parafráze chmurného bonmotu jisté socioložky.

Té dámě bohužel uniká, že není nezbytně nutné, aby člověk souhlasil s omylem. Vždyť se již čtvrt století učíme žít v pravdě, k čemuž často stačí selský rozum.

Není-li člověk zasažen ideologickou zaslepeností, může okamžitě vidět pokrytectví, které i české politiky vede k podpoře ukrajinských neonacistů, nacionalistů a k ospravedlnění modelu v němž ulice může svrhnout demokraticky zvolenou vládu.

Bylo by zajímavé vědět, kolik českých hlupáků nadšeně tleská absolutnímu pokrytectví amerického ministra zahraničí Kerryho, který varuje Rusko:

"V 21. století se nechováte tak jako v 19. století, že napadnete jinou zemi na základě zcela vykonstruované záminky."

Připomínat carské Rusko je jistě zajímavé. Kreml by samozřejmě mohl Kerrymu připomenout století dvacáté, kdy jejich president označil smrt jednoho amerického vojáka za ohrožení všech 350 00 amerických občanů, kteří v té době žili v Panamě.

Skupina amerických vojáků tehdy projela několika kontrolami a u té poslední byl jeden z nich zabit. Shodou okolností právě včas, tedy několik dní před tím, než měl být Panamský průplav předán Panamské vládě. A díky šťastné souhře náhod již měla americká armáda po ruce plány, co a jak bombardovat a bomby naložené. Pak následovalo bombardování a sesazení bývalého agenta CIA Noriegy, který jako president přestal poslouchat bývalé pány.

Panamce stál vojenský zákrok cizí mocnosti na jejich území (ted napadnutí, čili agrese) asi 4000 životů. Jenže kdo by rád nepoložil život na oltář vlasti, když bomby padají v rámci akce "Spravedlivá věc". Pod takovým heslem se snadněji umírá, zvlášť když se postižený již nedozví, že šlo o to, aby průplav spravedlivě zůstal v péči Američanů.

To jen tak na okraj.

Vraťme se ale k českým ostrostřelcům. Koho mají chránit před kým a proč? My Čecho-moravano-slezáci jsme přece holubiččí povahy a tak politikům na veřejnosti hrozí nanejvýš pár facek. Pokud se politici domnívají, že nelze žit bez ochranky, měli by ze svých výšin sestoupit mezi normální lidé. Ti se bez ochranky obejdou a dokonce i bez Audi nebo Superbů s řidičem. Ministr Babiš přece hledá úspory. Tak tady jsou.

PS

Nedávno jsem napsal článek o nenávisti projevované u příležitosti OH v Soči. Nebyl ještě na BL vyvěšen, nicméně lze z něj ocitovat několik údajů. Hry v Soči prý byly drahé, ale alespoň po nich zůstanou sportoviště. Prý tam bylo 40 000 policistů a vojáků.

Protože jsem se zmínil o úsporách, mohu pro srovnání uvést, že v roce 2010 stála bezpečnost papalášů ze skupiny G8/G20, kteří přijeli na fotografickou seanci do Toronta, přes 900 000 kanadských dolarů. To je bratru 15 miliard korun. Mezi politiky a protestující veřejností byla hráz 10 000 policistů, kteří zatkli přes 1000 lidí. Schůzka trvala dva dny. Několik dní předem se stavěly ploty a zátarasy, aby se plebs nedostal na dohled mocných.