Žijeme opravdu v "takové trošku složitější počítačové hře"?

30. 7. 2015 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut

Četba intelektuální produkce Paula Masona je vysoce přínosná a každému ji nelze než vřele doporučit. Například mikulášský text z roku 2013 se slibným názvem "How computer games can help us overthrow capitalism" (Jak nám počítačové hry mohou pomoci svrhnout kapitalismus) ZDE jednoznačně dokazuje, jak vysoko se autor nachází na současné civilizační vlně. O mimořádné úrovni osobnostní zralosti, kterou sepsáním takového textu demonstroval, ani nemluvě. Jen si nejsem úplně jist volbou titulu. Neměli bychom se na revoluci připravovat spíše "pařením" hry Civilization V?

Internet, který vznikl jako společný projekt Pentagonu, bank a amerických univerzit, je do té míry organickou součástí monopolního kapitalismu, do jaké je to vůbec možné. "Revoluční" rétorika, která je s ním kupodivu stále ještě u některých spojována, představovala ve svých dávných zdrojích prokazatelně marketingový tah: Tržní ideologii nového odvětví, které mělo zájem se zákazníkům představit jako radikální změna všeho, co dosud existovalo, včetně údajného rozchodu s kapitalismem. Už ale myslím uplynula dost dlouhá doba na to, aby i hodně velcí důvěřivci tento reklamní trik prohlédli, tak jako přestali věřit jiné klamavé reklamě. Bylo by načase otočit list a věnovat se slibnějším projektům, než je snění o digitálním konci kapitalismu. Přinejmenším do té doby, dokud logiku rozvoje technologického sektoru neúprosně určuje logika reprodukce kapitálu. To ovšem není důležité proto, že si pletete kapitalismus s nedokonalým modelem tlakového hrnce (třebaže někdy a pro některé je dobré zvolit k vysvětlení zásadních věcí, jichž si neráčili všimnout, příklady co nejprimitivnější), ale jednoduše proto, že tato abstrakce vyjadřuje definující parametr a současně mocenský vztah určující charakter kapitalistické ekonomiky nezávisle na dynamice jednotlivých ekonomických odvětví.

"Na webu řádí špehující kapitalismus", tvrdí například profesor University of Illinois Robert McChesney, jeden z klíčových světových odborníků na komunikaci ZDE. A dále uvádí: „Surveillance capitalism, kontrolně-sledovací kapitalismus, je bohužel hluboce zabudovaný do digitální ekonomiky. A pronikl do všech oblastí našich životů natolik, že by to před 50 lety bylo nepředstavitelné i pro nejdivočejší radikální socialisty a bude obtížné se mu bránit.“ - "Když se v devadesátých letech objevil internet, bylo plno naděje. Věřilo se, že je revoluční komunikační technologií, že posílí ty, kdo nemají bohatství a moc a vytvoří prostor pro zrod nového typu demokratické společnosti. Ta sice bude tržní, ale současně rovnostářštější, protože v ní konečně masa lidí získá přístup k informacím, díky čemuž budou moci participovat na vládnutí. V uplynulých 15 letech však byl internet natolik začleněn do kapitalismu, jak nikdo z jeho původních věrozvěstů nepředvídal. Demokratický proces nikoli úplně, ale velmi ochabl. A dnes se ocitáme v situaci, kdy jsou demokratické hodnoty na mnoha místech světa ve větším nebezpečí než před 20 lety."

Můžete si samozřejmě svobodně vybrat, jestli budete věřit spíše McChesneyho třistadvacetistránkové bohatě zdrojované knize "Digital Disconnect. How Capitalism Is Turning the Internet Against Democracy" ZDE, která vyšla již před rokem, nebo starším či úplně nejnovějším komentářům Paula Masona v Guardianu opakujícím spasitelnou zvěst Silicon Valley z 90. let. Můžete si ale dokonce vybrat z obrovské škály autorů systematicky se věnujících komunikaci a novým technologiím. (Ekonomickou část argumentace Paula Masona například vyvrátil už před dvanácti lety Doug Henwood ZDE, část týkající se politické role nových technologií nejpozději v roce 2012 Evgeny Morozov ZDE.) Prakticky žádný z nich si už nemyslí, že by západní společnosti čekala nějaká zásadní pozitivní sociální dynamika v souvislosti se zaváděním nových technologií. A pokud si některý z nich něco podobného ještě myslí, formuluje to nekonečně opatrněji, než komentátor Guardianu. Paul Mason je, obávám se, na svém soukromém vrcholu civilizační vlny v počítačové hře Skyrim poněkud znepokojivě izolován. Ne snad od každodenních krysích závodů - to nemusí být vždy na škodu - ale dokonce i od intelektuálního dění v oboru, k němuž se velmi autoritativně vyjadřuje.

Digitální demence, která zaměňuje virtuální realitu s žitým světem a pokouší se zcela vážně přesadit nekonečně zjednodušené modely z virtuality do skutečnosti, ale možná nebude úplně tím pravým vodítkem na cestě ke zrušení kapitalismu.

Sociální pokrok totiž sice někdy existuje, ale nestává se příliš často, že by jej prosazovaly osoby uvězněné v iluzívním světě vzniklém péčí zábavního průmyslu mimo jiné právě proto, aby se v sociální realitě pokud možno vůbec nic nezměnilo.

0
Vytisknout
8825

Diskuse

Obsah vydání | 31. 7. 2015