Studie Masarykovy univerzity

Prokazatelně manipulativní Parlamentní listy

16. 6. 2016

Specialisté Masarykovy univerzity podrobili zkoumání 2 660 článků vydaných v průběhu března letošního roku, a to ze serverů Sputnik, AC24, Svět kolem nás a Parlamentní listy. Jde o portály, které podle odborníků šíří prokremelskou propagandu. Kritériem výběru byla rámcová čtenost článků, a proto nebyl zařazen další známý server Aeronet.

Z čísel lze vyčíst, že se v jednotlivých textech objevovalo téměř ve 40 procentech svalování viny, v asi 34 procentech zveličování a fámy, v téměř 18 procentech neopodstatněné nálepkování a skoro osm procent zpravodajských článků obsahovalo názor autora, což by se nemělo stávat.

Všechno to dokládá špatnou novinářskou práci. Jednotlivé weby se téměř vůbec neuchylují k primitivní propagaci ve prospěch Kremlu nebo jeho představitelů. Nevyskytují se ani podvrhy fotek nebo videí, které si lidé s propagandou spojují nejčastěji. Zmíněné praktiky ale vytvářejí atmosféru nefunkčnosti stávajícího politického systému. Proruská náklonnost se projevuje hlavně ve stylu referování o tématech, takže například válečný konflikt na Ukrajině nebo v Sýrii jednotlivé weby relativizují.

Jako překvapivé výzkumníci hodnotí informace, které jim analýza ukázala v souvislosti s Parlamentními listy. Zatímco průměrně zkoumané portály odkazují na zdroje v 75 procentech případů, u tohoto média je to jen 40 procent.

„Parlamentní listy jsou vnímány jako přechod mezi seriózními médii a šedou zónou prokremelské manipulace. Podle našich dat jsou ale co do obsahu stejné jako například AC24 a s manipulativními technikami se u nich setkáváme dokonce častěji než třeba u Sputniku. Což je o to vážnější, že čeští politici je vnímají jako standardní prostor pro svoji prezentaci,“ doplnil politolog Miloš Gregor, druhý vedoucí výzkumu.

Zdroj a odkaz na kompletní analýzu najdete na portálu Masarykovy univerzity.

Pozn. Boba Kartouse: Analýza ukazuje, že Parlamentní listy ve vysokém výskytu používají tyto manipulativní techniky: svalování viny (ve více než polovině výzkumného vzorku), fabulace (ve více než třetině výzkumného vzorku), nálepkování (v téměř třetině výzkumného vzorku), apel na strach (ve více než 12 % výzkumného vzorku) a další (str. 8 zprávy z analýzy). Podle analýzy jde o médium, které zcela záměrně podporuje protiuprchlickou propagandu a politicko-ekonomické zájmy Ruska, Číny, případně českých politiků, kteří sami tyto zájmy podporují (nejvíce Miloš Zeman). Jak dlouho ještě míní čeští politici legitimizovat projekt konkrétní zájmové skupiny svou ochotou poskytovat vyjádření, nebo dokonce publikovat?