28. 6. 2016 / Boris Cvek
Nikdy jsem nebyl přítel přímé demokracie, nicméně nemohu souhlasit s názorem, že za brexit může přímá demokracie, že chyba je v referendu jako takovém. Premiér Cameron jistě neměl použít referendum o brexitu k řešení dlouholetých sporů uvnitř Konzervativní strany, které se ostatně referendem nakonec spíše prohloubily, než vyřešily. Referendum v tomto případě bylo velmi špatně použito, ale za to nemůže referendum.
Referendum o brexitu bylo ještě hůře, otřesně zneužito bulvárními lžemi ze strany těch, kdo brexit prosazovali de facto z osobního prospěchu, ale za to opět nemůže referendum. Stejně toxickou kampaň lze udělat v jakýchkoli volbách, to není specifikum referenda. A stejně tak referendum nemůže za to, že si mnozí lidé kladou, naprosto fatálně mylně, rovnítko mezi demokracii a hlasování.
Hlasování samo o sobě je bezduchý proces, který může vést k vítězství totality. Aby hlasování mělo demokratický smysl, musí se dít v rámci základní demokratické kultury, gramotnosti a ve veřejném zájmu. Demokracie jsou demokratickými hodnotami naplněná pravidla (dělby moci, právního státu, systému vzájemné kontroly), nikoli mašinérie zneužitelná pro osobní zájmy nějakého politika.
Jako logickou reakci na proběhlé referendum o brexitu bych tedy neviděl to, že nad referendy zlomíme hůl, ale to, že skutečná, demokratická vůle národa by se měla ukázat v nějakém hlasování (třeba v předčasných volbách), kde už skutečně půjde o reálnou debatu o brexitu a nikoli o spory uvnitř Konzervativní strany, o osobní moc politiků, o bulvární lži a o negramotné protestní hlasy, které vůbec netuší, co EU vlastně je. Příznivci brexitu si mohli ověřit, že tajné služby ani mimozemšťané jejich hlasy nezfalšují a že mohou vyhrát, nyní by se mohli konečně zamyslet nad realitou toho, o čem hlasovali.
Diskuse