Jaký je společný jmenovatel sporů o Chrámovou horu, blokády Gazy a sílící kritiky Izraele?
25. 7. 2017
/
Daniel Veselý
čas čtení
6 minut
Izraelem
okupovaným východním Jeruzalémem v těchto dnech otřásá vlna protestů,
jejichž roznětkou se stala instalace detektorů kovu u vchodu do mešity al-Aksá
na Chrámové hoře, což mnozí Palestinci vnímají jako znesvěcení třetího
nejposvátnějšího místa islámu a zároveň jako snahu izraelské vlády o utužení
kontroly nad celým komplexem. Netanjahuův kabinet se k tomuto
„bezpečnostnímu opatření“ uchýlil poté, co tři palestinští Izraelci u této
mešity zabili dva drúzské strážné. Během následujících nepokojů bylo usmrceno
osm osob, převážně Palestinců. Dlouholetý spor o Chrámovou horu však netkví ve
vzduchoprázdnu a nelze na něj nahlížet mimo rámec izraelské okupační politiky
na palestinských teritoriích.
Český
mediální diskurz s gustem opomíjí krušnou realitu izraelské okupace a může tak
snadno vzniknout zdání, že násilnosti ve východním Jeruzalémě a na Západním
břehu podněcují palestinští extrémisté, zatímco izraelské bezpečnostní síly se
snaží nastolit pořádek. Do tohoto zjednodušeného obrazu se pak nevměstná
každodenní útisk tamních Palestinců, za nímž stojí nejen politika izraelských
okupačních orgánů, ale i fanatické násilí ilegálních izraelských osadníků. Je
ale vcelku pozoruhodné, že západní a izraelské sdělovací prostředky o
izraelsko-palestinském konfliktu informují s větší vyváženosti než česká
média.
Izraelská
bezpečnostní služba Šin Bet Netanjahuovu vládu taktně upozornila, že detektory
kovu u vchodu do mešity al-Aksá bezpečnost nezajistí, a
proto by měly být odstraněny. Izraelská vláda však radu své vlastní bezpečnostní služby
ignoruje rostoucím protestům navzdory, a vzniká tak podezření, že tento krok je
čistě politickou kalkulací, jež je navíc krajně riskantní. Dlouholetí kritikové izraelské okupační politiky varují před úsilím Tel Avivu o konsolidaci
kontroly nad mešitou al-Aksá, jež je po Mecce a Medině třetím nejposvátnějším
místem islámu.
Spory o
Chrámovou horu si mezitím vyžádaly svou daň také před izraelskou ambasádou v Jordánsku,
kde příslušník ostrahy usmrtil dva Jordánce poté, co na něj jeden z nich
zaútočil šroubovákem. Izraelští bezpečnostní
experti premiéra Netanjahua varují, že krize týkající se Chrámové hory může poškodit vztahy
s jordánskou vládou, s níž Tel Aviv v roce 1994 uzavřel mírovou
smlouvu. Situace je nyní natolik vážná, že Rada bezpečnosti OSN svolává
mimořádné zasedání.
Jak už bylo
uvedeno v perexu článku, dlouholetý spor o Chrámovou horu nelze vnímat
mimo realitu izraelské okupace. Izrael dobyl východní Jeruzalém v roce
1967 a od té doby zde uplatňuje agresivní kolonizační politiku, jejímž cílem je
získat co nejvíce území pro izraelské osadníky na úkor palestinských
starousedlíků. A pokud Tel Aviv padesát let systematicky upírá základní lidská
práva milionům lidí, nelze očekávat, že se to obejde bez problémů.
Chrámová
hora je také neposvátnějším místem judaismu a náboženský význam má i pro
některé křesťanské, zvláště pak protestanské kruhy. Je mimo veškerou
pochybnost, že příslušníci všech tří abrahámovských náboženství by měli mít
neomezený přístup k Chrámové hoře, nicméně restrikce vyplývající z izraelské
okupační politiky, jež je zárodkem násilností mezi Izraelci a Palestinci, toto
znemožňují.
Mezi mnohými
Palestinci navíc panují obavy, že Izraelci hodlají zničit mešitu al-Aksá a vybudovat zde třetí chrám.
Chrámová hora je tedy doutnajícím ohniskem sváru, který má náboženské pozadí, a
tuto skutečnost lidé žijící na sekulárním Západě často podceňují. Osáma
bin-Ládin dokonce izraelskou okupaci východního Jeruzaléma
včetně mešity al-Aksá citoval jako jeden z hlavních důvodů
teroristického útoku na Světové obchodní centrum v roce 2001.
Krize
týkající se Chrámové hory zastínila humanitární katastrofu v pásmu Gazy,
kde Izrael ve spolupráci s Palestinskou samosprávou drasticky omezil
dodávky elektrické energie ve snaze srazit hnutí Hamás na kolena. Elektřina
funguje pouze dvě až čtyři hodiny denně, což výrazně komplikuje činnost
čističek odpadních vod a provoz zdravotnických zařízení. Světová zdravotnická
organizace (WHO) již v roce 2012 varovala, že Gaza, která se desátým rokem
nachází pod izraelskou blokádou, bude do roku 2020 neobyvatelná, nicméně podle
OSN se životní podmínky v Pásmu zhoršily rychleji, než se předpokládalo, a
oblast je prakticky neobyvatelná již dnes. Podle palestinského právníka Rajiho Souraniho je beznaděj a mizérie Gazy darem
z nebes pro náhončí z Daeše, jenž by tak snadno mohl dostat celé
Pásmo pod svou kontrolu. Dva miliony lidských bytostí, z nichž většina
nemá s Hamásem nic společného, žijí v nelidských podmínkách, aniž by Rada
bezpečnosti OSN svolávala mimořádná zasedání.
Zdá se, jako
by Netanjahuova vláda tváří v tvář domnělému nepřátelství některých
členských států Evropské unie okolo sebe v poslední době stavěla ještě
vyšší zdi. Izrael se sbližuje s „evropskými párii“, tedy zeměmi V4,
především pak s Maďarskem, a to navzdory antisemitským tendencím Orbánova kabinetu. Tel Aviv rovněž získal mocného
spojence ve francouzském prezidentovi Emanuelovi Macronovi, který
oportunisticky označil antisionismus, tedy legitimní kritiku izraelské okupační
politiky, za novou formu antisemitismu.
Ať tak či
onak, letitý spor o Chrámovou horu, nehumánní blokáda Gazy a sílící kritika Izraele
ze strany mezinárodního společenství má jednoho společného jmenovatele, a tím
je izraelská okupace a kolonizace palestinského území, jež tento rok vstoupila
do páté dekády.
9225
Diskuse