Jako obvykle mystifikujete své čtenáře a
snažíte se těžit z jejich neznalosti a lenosti při ověřování
elementární faktografie, píše Nikolaj Savický. Shrnutí názoru Sunny Singha z Guardianu jste v
článku nazval
"Česká média se posmívala kritice, že v Nolanově filmu Dunkirk jsou jen
běloši. Kritika měla pravdu". Když odhlédnu od toho, že z Guardianu
poslední dobou nekriticky přejímáte i kdejaké očividné hlouposti,
přestřelil jste jako obvykle i v kritice českých médií. Proč, o tom se
můžete snadno přesvědčit sám. Ale popořádku:
1) Znám
bez nadsázky stovky autentických snímků z operace Dynamo. Pouze na jedné
jediné z nich, na skvostné portrétní fotografii Sikha sloužícího v
britské armádě a uvazujícího si turban, jsem nalezl osobu neevropského
vzezření. Tím neříkám, že neexistují další, ale rozhodně nepatří k běžně
frekventovaným vizuálním pramenům, zachycujícím průběh operace Dynamo.
Pro vysvětlení není třeba chodit daleko.
2) Podle
různých pramenů bylo během operace Dynamo evakuováno něco mezi 336 a 338 000 příslušníků britské armády. K nim náleželi také příslušníci tří
ze čtyř rot mezkařů jednotky K6 (čtvrtá padla do německého zajetí
jinde). Jednalo se vesměs o příslušníky kmenů z území dnešního
Pákistánu, i když ne zcela, protože velitelský sbor K6 tvořili zčásti
rodilí Angličané, Skotové, Velšané a Irové. Celkový počet evakuovaných
příslušníků K6 se pohyboval mezi 1100 a 1200 vojáky ("bílý" velitelský
sbor mezi nimi zastoupený můžeme jako statisticky nevýznamný ignorovat).
Ona "neevropská tvář" tedy mezi evakuovanými příslušníky britské armády
představovala cca každého 330. vojáka. Jinými slovy: z evakuovaných
britských vojáků tvořili méně než 0,3 %. Proto je na snímcích z evakuace
zahlédnete jen zcela výjimečně (mně se to s výjimkou onoho portrétu
nepodařilo). Medaili za statečnost před nepřítelem za operaci Dynamo z
nich dostal jediný, Jemadar Maula Dad Chán, což podle jména vypadá na
Sikha.
3) Laskarové (z hindského "lashkar", původně
arabsky "al-askar", český přepis vidím u Vás poprvé), námořníci z
Dálného Východu, skutečně sloužili ve velkém počtu v britském obchodním
loďstvu (v tom má Sunny Singh pravdu), ale převážně v Indickém oceánu. V
tomto případě tkví jádro pudla v tom, že velká část tonáže britského
obchodního loďstva byla před II. světovou válkou trvale dislokována v
Číně, Indii a Východní Africe. Doménou laskarů byla služba na lodích
ze Singapuru a z indických přístavů, speciálně u Peninsular and Oriental
Steam Navigation Company. Nejčastěji se vyskytovali (a najdeme je tam v
hojném počtu dodnes) na východoafrickém pobřeží až po Zanzibar,
Mosambik a Jihoafrickou republiku. Dokonce i ve Středomoří, kde
sloužili o něco častěji než na britských ostrovech, jich bylo ve 30.
letech minulého století jen naprosté minimum. V roce 1932, rok poté, co
jim byla dovolena služba i na britských ostrovech v ranku "the ordinary
seamen" a dokonce i jako "the able seamen", jich byla v britských
přístavech evidována jako usedlých asi stovka, v roce 1945 asi jeden
tisíc. Sloužili vesměs na dopravních lodích plujících do a z Indie.
Většina z nich přitom přišla až v průběhu války.
4)
Evakuace od Dunkirku se na jaře 1940 zúčastnilo cca 930 plavidel, na
nichž sloužily řádově desítky tisíc námořníků. Mezi dobrovolníky
naprosto převažovali rybáři z východoanglických přístavů, mezi nimiž
byste tehdy laskara musel hledat se svíčkou o polednách. I kdyby
laskarové mermomocí chtěli přispět k britskému válečnému úsilí při
evakuaci od Dunkirku, než by se dostali ze Středomoří, Indie a Východní
Afriky, bylo by dávno po celé operaci, nehledě k tomu, že je britská
koloniální správa potřebovala jinde. Možná se některý z nich evakuace
britské armády od Dunkirku opravdu zúčastnil, to se opravdu nedá
vyloučit, ale jejich statistické zastoupení muselo být ještě výrazně
menší než pákistánských mezkařů mezi evakuovanými vojáky.
Už
v 19. století si Britové svých vojáků indického a pákistánského původu
velmi vážili (přečtěte si už konečně toho Kiplinga, když nic jiného).
Rozhodně je nepodceňovali nebo nepřezírali. V prvním roce II. světové
války jich však na evropském válčišti opravdu nenasazovali tolik, aby to
hrálo jakoukoliv statisticky významnou roli.
Christopher
Nolan určitě nastudoval k operaci Dynamo přinejmenším běžně dostupnou
literaturu a prameny. Jistě nestál a nestojí o pověst rasisty a věřím,
že není ani zastáncem teorie o nadřazenosti bílé rasy. Jako filmař, aby
dal svému snímku punc věrohodnosti, však musel vycházet z dochovaných
vizuálních pramenů, především ze známých fotografií a filmových záběrů.
Na nich "neevropské" tváře vesměs chybí. Za to ovšem nemůže rasismus
fotografů a kameramanů, ale náhoda - a především tetičky pravděpodobnost
a statistika. V tomto smyslu je tedy film "Dunkirk" naprosto věrohodný,
jeho kritika za rasismus či přehlížení "neevropských" účastníků hluboce
mylná a česká kritika této kritiky naprosto oprávněná.
BTW:
teprve teď jsem si všiml, že u Sunny Singhova článku je faktická
nepřesnost hned v popisku fotografie u titulku. Hovoří se tam
o francouzské armádě, nasazené u Dunkirku včetně jejích vojáků z
kolonií, ale na snímku jsou výhradně - "Britové"! Francouzi včetně
Alžířanů a Maročanů nosili jiné uniformy a přilby. Ten film jsem neviděl
a asi ani neuvidím, ale když už tam Sunny Singh chtěl mít zmínku o
Francouzích, měl si alespoň vybrat záběr na vojáky ve francouzských
uniformách. A tak nějak je to s faktografickou přesností jeho námitek
celé.
Diskuse