Další pěkné poučení pro české euroskeptiky:

Jak to dopadá, když se země rozhodne opustit EU

2. 12. 2017

Prvním zklamáním je, že Británie dosud vůbec nemohla jednat o tom, co vlastně chce. Brusel požaduje, aby Británie nejprve splnila podmínky odchodu - uhradila přislíbené částky do existujícího rozpočtu EU, ujasnila, že bude i nadále dodržovat evropské regulační normy, a dala najevo, jaký bude její vztah k Evropskému soudnímu dvoru. Stoupenci brexitu původně tvrdili, že EU "nás potřebuje víc než my potřebujeme ji" a že Brusel přijme veškeré britské požadavky. Nyní obrátili a tvrdí, že podmínky Bruselu jsou tak tvrdé, že se Británie bude muset připravit na život bez vazeb na EU.

Stoupenci brexitu dlouho a opakovaně tvrdili naprostou nelogičnost: že totiž Británie bude mít i po brexitu dál zcela volný přístup pro svůj export na evropské trhy, aniž by byla členem EU. Byla to tzv. ideologie "vlk se nažere a koza zůstane celá".

Tuto fantazii však Brusel nyní razantně vyloučil. Dal nyní najevo, že pokud Británie nezůstane členem jednotného evropského trhu, bude mít jen velmi omezený přístup do Evropy. A Británie nyní přislíbila že uhradí své dosavadní závazky ve výši až 60 - 65 miliard euro.

To je v ostrém kontrastu vůči tomu, co slibovali stoupenci brexitu. Známé je lživé tvrzení na předvolebním autobuse stoupenců brexitu, které šířil především Boris Johnson - že po odchodu z EU bude moci Británie investovat 350 milionů liber týdně do britského státního zdravotnictví - tedy 10,6 miliard liber ročně.

Kromě plateb ve výši až 65 miliard euro však nyní britský ministr financí také dal stranou ohromující částku 3 miliard liber na výdaje spojené s brexitem! To je další částka, protože dosud už na výdaje spojené s brexitem vydala britská vláda 700 milionů liber.

Britská vláda vždycky tvrdila, že přestane uznávat Evropský soudní dvůr a nechá "rozhodovat jen britské soudy". To se ukazuje také jako nesmysl: Britská vláda nyní kapitulovala a je ochotna dovolit evropským občanům žijícím v Británii odvolávat se ve svých soudních sporech s Británií k Evropskému soudu.

Dalším problémem je hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Irsko požaduje udržení otevřené hranice, což je součástí dohody z Velkého pátku o ukončení terorismu v Severním Irsku z roku 1998. Otevřená hranice však nebude možná, pokud by Británie zrušila normy Evropské unie. Britská vláda bude zřejmě muset přistoupit na evropské normy pro Severní Irsko, a vzhledem k tomu, že fundamentalistická ultrapravicová protestantská severoirská strana DUP, která nyní udržuje u moci londýnskou vládu Theresy Mayové (která nemá parlamentní většinu, a tak si zavázala DUP úplatkem 1 miliardy liber pro Severní Irsko) proti takovému řešení protestuje, nechce, aby vznikla hranice mezi Severním Irskem a hlavním britským ostrovem, zdá se, že předpisy a normy evropského jednotného trhu bude muset dodržovat celé Spojené království.

Stoupenci brexitu také tvrdili, že Británie bude okamžitě moci začít vyjednávat  nových obchodních smlouvách s jinými zeměmi. Namísto toho kýžená samostatná obchodní dohoda s USA je nyní zastíněna nejnovější kontroverzí Donalda Trumpa s Británií a vyjednávání zřejmě nezačne dřív než v roce 2021. Velkým problémem je i to, že jako součást Evropské unie s 500 miliony obyvatel měla Británie velkou mezinárodní moc, jenže jako zemička s pouhými 60 miliony obyvateli je ve velmi nevýhodném postavení při vyjednávání obchodních dohod s USA nebo s Čínou - ty země prostě Británii budou diktovat své obchodní podmínky. Americký ministr obchodu Wilbur Ross už dal najevo, že Británie bude muset přijmout kontroverzní americké předpisy týkající se chlórem omývaných kuřat a hovězího s hormonálními injekcemi.


Stoupenci brexitu také básnili o tom, že odchod z EU posílí kulturní a diplomatický vliv Británie ve světě. Ve skutečnosti právě přišla britská města o právo ucházet se o titul Evropské město kultury. Británie také nyní poprvé za posledních 71 let přišla o soudce u mezinárodního soudního dvora. Stoupenci brexitu také básnili, že londýnské finanční centrum City nepřijde o právo poskytovat finanční a bankovní služby eurozóně. Nyní se ukazuje, že přijde a mezinárodní banky se už z Londýna přesunují do Dublinu, Paříže, Frankfurtu a dalších evropských měst. Británie také přišla o dva čelné evropské úřady.

"Bolest z odchodu Británie z EU bude pociťovat Evropská unie, nikoliv Británie," tvrdili stoupenci brexitu. "Evropští politikové budou hned druhý den bušit na britské dveře a prosit o obchodní dohodu," řekl tedy Boris Johnson. Jaksi se to nestalo.

Poučná historie pro všechny stoupence odchodu České republiky z Evropské unie.

Podrobnosti v angličtině ZDE