Prokremelská expertní propaganda v Moskvě, Evropě a USA: Případová studie o think tancích a univerzitách

10. 10. 2018

Se sílícím úsilím Kremlu podkopat a znečistit západní politiku a mediální diskurs je studium rozsáhlých ruských sítí a nástrojů měkké moci důležitější než kdy dříve. Institut moderního Ruska publikuje jednu z takových studií, která již dlouho chyběla - zprávu nazvanou "Hybrid Analytica: Prokremelská expertní propaganda v Moskvě, Evropě a USA: Případová studie think tanků a univerzit" (Hybrid Analytica: Pro-Kremlin Expert Propaganda in Moscow, Europe and the U.S.: A Case Study on Think Tanks and Universities). Autory jsou Kateryna Smaglijová a (přispěl) Ilja Zaslavskij. IMR poskytl logistickou podporu.

Tato studie zkoumá spojení Kremlu s think tanky, univerzitami a výzkumnými institucemi v Rusku, Evropě a Spojených státech a jeho kooptaci ruských a západních expertů mezi zprostředkující komentátory Putinova režimu. Autorka předkládá detaily o tom, jak moskevské think tanky spojené s Kremlem vytvářejí pro ruskou vládu nové ideologické doktríny a jak různí sympatizátoři Kremlu na Západě prosazují prokremelské propagandistické narativy. Autorka studuje roli ruských zpravodajských služeb a ruských institucí měkké moci při vytváření a implementaci současných strategií využití informací jako zbraně a ideologické subverze. Studie si také všímá pokusů prokremelských oligarchů proměnit akademickou filantropii v politický přístup. Studie tvrdí, že západní vlády a akademické instituce by měly oficiálně uznat hrozbu představovanou ruskou subverzívní informační válkou, vystupňovat úsilí zviditelnit ruskou síť agentů uvnitř západní akademické sféry a přijmout mechanismy k zabezpečení profesionální integrity a náležité péče o dodržování zákonnosti.

Nechybí důkazy, že kapacita Ruska používat informace jako zbraň, vytvářet zmatení a šířit falešné zprávy představuje vážnou výzvu západním liberálním demokraciím. V roce 2016 Evropský parlament uznal, že ruská vláda "agresívně používá širokou škálu pomůcek a nástrojů, jako think tanky a zvláštní nadace... aby zpochybnila demokratické hodnoty, rozdělila Evropu, získávala domácí podporu a vytvořila dojem selhávajících států ve východním sousedství Evropské unie."

Kritickým prvkem probíhající hybridní války Moskvy proti Západu je informační válka definovaná zde jako zevrubná a koordinovaná státem sponzorovaná kampaň zaměřená na vyvolávání sociální debaty, zneužití politických, sociálních a mediálních narativů a překrucování informačního kontextu za účelem ovlivnění rozhodování v mezinárodních organizacích a zemích po celém světě způsobem, který povede ke schválení a akomodaci zájmů ruské vládnoucí kleptokracie. Neprůhledné spojení Moskvy s evropskými a americkými výzkumnými institucemi a její kooptace západních expertů mezi zprostředkující komunikátory Kremlu si žádá pozornost od okamžiku, kdy New York Times zahájily debatu o transformaci think tanků v cizí vlivové agenty. Vazby Kremlu na západní akademickou sféru je těžké vysledovat a ještě těžší prokázat, ale systematické a pečlivé šetření může pomoci s odhalením skutečného rozsahu ruské hybridní války proti Západu a nabídnout doporučení ohledně protiakcí.

Strategie Kremlu obrátit se na subverzívní západní vlivovou síť za účelem propagace jeho agendy se konečně stala předmětem zájmu těch, kdo se v Evropě a Americe zabývají národní bezpečností.

Přední pozorovatelé Kremlu již podnikli první kroky k analýze pokusů Moskvy obrátit se se svou kampaní informačního válčení na mezinárodní expertní komunitu. Tato analýza je silně ovlivněna předchozím snažením. Využívá také exkluzívní výzkumná data získaná od jedenácti uznávaných expertů. Tato studie je také založena na široké škále materiálů z otevřených zdrojů a četných rozhovorech s mezinárodními experty, organizacemi občanské společnosti, novináři a výzkumníky.

(Pokud jde o ČR, studie výslovně zmiňuje Václava Klause kvůli jeho členství ve Valdajském klubu - a dále zastoupení nadace Russkij mir na Masarykově univerzitě v Brně a Západočeské univerzitě v Plzni - pozn. BL.)

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2177

Diskuse

Obsah vydání | 15. 10. 2018