 
Existuje obrana před šířením nenávistných lží na Facebooku?
23. 4. 2019
čas čtení
1 minuta
 
Klára
 Samková nasdílela fejkový komentář Dominika Feriho. Napsala k tomu "To 
se tak stává, že zrádci národa dostávají přes ústa..." Fejkový znamená, 
že ten komentář nenapsal on (aby náhodou při sdílení nedošlo k nějaké 
mýlce), ale někdo, kdo si založil profil s jeho jménem. Tehdy v roce 
2017 o tom vyšlo několik článků, svým specifickým způsobem se za šíření 
nepravdivé zprávy Ferimu omluvil i šéfredaktor Parlamentních listů. 
 
 Její příspěvek má 1600 sdílení, převážně nekritických. V diskuzi se 
našli lidé, kteří ji opakovaně upozornili na to, že šíří hoax, dávali jí
 tam i odkaz na článek, kde se to vysvětluje. Ona na to reagovala mimo 
jiné takto "Jinak bych prosila všechny, kdo tady tvrdí, že je něco 
"fejk". Jak prokážete, že označení něčeho - čehokoliv - za fejk není 
fejk? V době postinformační? Děkuji za poučení..." V komentářích pod 
fotkou se objevují výkřiky, že dostal málo, stejně tak to komentují 
lidé, kteří příspěvek sdílí. Pak jsou ti, kteří na argument, že to není 
pravda, klidně napíšou, že sice není, ale mohla by být, takže si to 
napadení zasloužil. 
 
 Existuje proti tomu nějaká obrana?
Jan Čulík: Ano. Hromadně si Facebooku stěžujte na šíření nenávisti a lží v tomto postu a zalarmujte mezinárodní novináře, pokud Facebook tyto materiály odmítne odstranit. V minulých dnech Facebook odmítl odstranit stránky Tomia Okamury a jeho SPD, přestože obsahují lživé, nenávistné rasistické nehoráznosti, které Facebook odstraňuje v angličtině. Je nutno vytvořit mezinárodní kampaň, která by donutila Facebook přiznat, že nenávist a lži na Facebooku jsou nebezpečné nejen v angličtině. 
13227
 
Diskuse