Stojíme na prahu neregulovaného jaderného klimatu

3. 8. 2019 / Daniel Veselý

Spojené státy na začátku srpna podle očekávání vypověděly klíčovou smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Ta více než tři dekády představovala jeden z pilířů globální bezpečnosti. Letos v únoru Washington oznámil, že od INF do půl roku odstoupí, pokud Rusko nezničí veškeré rakety, které podle USA a NATO dohodu porušují. Nicméně je pravděpodobné, že INF porušily obě strany. Ať tak či onak; poslední klíčová smlouva (Nový START) je taktéž v ohrožení a my se tak ocitáme na prahu neregulovaného jaderného klimatu.

O hrozbě jaderného konfliktu se kupodivu moc nehovoří, přestože experti své obavy příliš neskrývají. Podle velitele Strategických jaderných sil generála Lee Butlera lidstvo během studené války mohlo hovořit o štěstí, neboť „atomovému holocaustu“ uniklo jen „díky kombinaci umu, štěstí a božího zásahu“, přičemž ona intervence shůry hrála prim. Svět se několikrát ocitl na pokraji nukleárního inferna, jak dokazují odtajněné archivy obou velmocí.

Nestor všech whistleblowerů Daniel Ellsberg, který v 60. letech pracoval jako vojenský analytik pro Pentagon, je autorem publikace The Doomsday Machine: Confessions of a Nuclear War Planner. Ellsberg odsuzuje chování velmocí za studené války jako naprosto amorální a choromyslné. Dějiny jaderné proliferace jsou podle Ellsberga kronikou lidského šílenství. Ellsberg však varuje také před nynějšími závody v jaderném zbrojení, jakož i před toxickou atmosférou a démonizací nepřítele. Na tomto šílenství vydělávají americké zbrojařské koncerny, jako jsou Raytheon, General Dynamics, Lockheed Martin a Boeing, zatímco nad námi visí katastrofa globálních rozměrů, jež by mohla rozmetat lidskou civilizaci. Vždyť jen atomová válka mezi Indií a Pákistánem (tedy sekundárními atomovými velmocemi) a následná nukleární zima, kterou by doprovázel globální hladomor, by si vyžádaly dvě miliardy lidských životů. Tato apokalyptická pohroma by byla předzvěstí konce civilizace, jak soudí organizace International Physicians for the Prevention of Nuclear War a Physicians for Social Responsibility.

Trumpova administrativa mezitím tuto bezprecedentní hrozbu prohlubuje – obdobně jako globální klimatickou krizi. Přezkoumání jaderného postoje (NPR) Trumpova Bílého domu je dalším unikátním pohledem do kroniky lidského šílenství. Washington hodlá investovat 1,2 bilion dolarů do modernizace jaderného arzenálu a volá po výrobě hlavic s nízkou silou exploze, jejichž potenciál podle kritických hlasů zamlžuje rozdíl mezi konvenčními a atomovými zbraněmi. Jejich nasazení v případném konfliktu je tudíž celkem lákavé; zejména pro Trumpovy jestřáby v čele s Johnem Boltonem.

Trumpův kabinet snížil laťku pro nasazení jaderných zbraní, neboť si vyhrazuje právo sáhnout k atomovým hlavicím i v případě rozsáhlého kybernetického útoku. Přízrak nové studené války se tedy stává děsivou realitou, jak ostatně konstatují mnozí odborníci. Někteří dokonce míní, že stávající konflikt je mnohem nebezpečnější než ten předchozí. Koneckonců řada z nás jej má ještě v dobré paměti. Trumpova vláda by do potenciálního dealu zahrnout také Čínu, jejíž rostoucí jadernou moc se snaží oslabit. Peking vyvinul rakety, které by kritéria INF nesplňovaly – a ani Rusko nyní nelení. Zdá se, že ani jedna z velmocí nemá upřímný zájem na deeskalaci napětí.

Zatímco Bílý dům Kreml obvinil z vývoje střel s plochou dráhou letou zakázaných INF, Kreml tvrdí, že USA již za prezidenta Obamy USA porušovaly smlouvu rozmístěním systémů protivzdušné obrany ve východní Evropě. Obě znesvářené strany se však zachovaly naprosto nemožně, když od této zásadní dohody odstoupily. Pokud jsou tvrzení Washingtonu a Moskvy skutečně pravdivá – což se jeví téměř jako jistota - nebylo by snad rozumnější zasednout za jednací stůl, vyjasnit si veškeré rozpory a vrátit se k dohodě? A proč nenaléhat na Peking, aby se do rozhovorů zapojil, třebaže je v tomto ohledu stále poněkud zdrženlivý?

Jenže může být ještě hůře. Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton, který je proslulým zabijákem mezinárodních smluv, si nyní brousí zuby na Nový START limitující počet strategických nukleárních hlavic, jehož platnost vyprší v roce 2021. Pokud se ale američtí demokraté konečně vzchopí a do souboje proti Trumpovi nasadí progresivního kandidáta, tyto chmurné předpovědi se vyplnit nemusí.

0
Vytisknout
4210

Diskuse

Obsah vydání | 8. 8. 2019