Ruská opozice: "Musíme bojovat za svá práva"

5. 8. 2019

 
 





Na terase nedávno zrenovované tržnice nad moskevským náměstím Trubnaja ploščaď popíjeli ruští japíci za zvuků reprodukované hudby své drinky, zatímco dole pod nimi na náměstí honila a zatýkala ruská policie demonstranty. Scéna, k níž došlo v sobotu, byla pozoruhodným shrnutím rozporů v životě Moskvy za nynějšího primátora Sergeje Sobjanina, který nabídl v posledních letech Moskvanům rozsáíhlý program zkrášlení Moskvy, avšak zároveň ostře omezuje politickou svobodu, píše z Moskvy Shaun Walker.

Protesty jsou největší, jaké Moskva zažívá za posledních deset let. Motiv protestů, že jsou nezávislí a opoziční kandidáti vyloučeni ze zářijových komunálních voleb v Moskvě, je relativně okrajový, ale nabalila se na to obecnější atmosféra nesouhlasu.
 



V sobotu v Moskvě demonstrovali občané, kteří vyšli do ulic navzdory vědomí, že riskují zatčení, odsouzení a vězení.

Sergej Orlov, třiatřicetiletý pracovník v oboru IT, vysvětlil, že na mnoha demonstracích nebyl, ale tuto sobotu přišel, protože ho rozhněvalo potlačení demonstrace o minulém víkendu. "Maminka mě naučila chodit k volbám a tyhle volby teď ukazují, že ani to už není možné."

Z hněvu, který vyjadřovali demonstranti, vyplývá, že dohoda, kterou uzavřel Putin se Sobjaninem ohledně zkrášlení Mosvky, se začíná rozkládat a Putinova popularita v Rusku klesá. Agresivní strategie úřadů je možná kontraproduktivní, avšak ústupky mohou znamenat spirálku, která ochromí postupně moc Kremlu.

V čele protestů jsou společníci aktivisty Alexeje Navalného, jehož tým vyšetřovatelů odhaluje drsnou korupci ruských vládnoucích elit. Jejich dobře zdokumentovaná a profesionálně vyrobená videa obsahují obvinění, která je obtížně pro Kreml bagatelizovat.

V sobotu byla zatčena jednatřicetiletá právnička Ljubov Sobol, která pracuje s Navalným už od roku 2011, a jejíž kandidaturu v záříjových moskevských volbách úřady odmítly. Sobolová odmítla odejít z volební kanceláře a musela být odtamtud odnesena i s pohovkou, na níž se usadila. Videa, na nichž Sobolová ostře kritizuje zkorumpované státní činitele, se virálně rozšířily po internetu.

"Samozřejmě, oni vědí, že kdyby pustili do moskevského parlamentu i jen jediného nezávislého poslance, stane se to úplně jiným místem," konstatovala. Sobolová na protest proti odmítnutí její kandidatury už tři týdny drží hladovku. V sobotu se vydala na demonstraci, ale před domem jí policie zatkla. "Čeho se bojíte? Bojíte se vlastních občanů, ženy ve dvacátém dni hladovky?" křičela.

Reálné mzdy v Rusku za posledních pět let poklesly o více než 10 procent a loňská nepopulární důchodová reforma vedla k poklesu Putinovy popularity o 20 procent. Mnoho z 64 procent občanů, kteří Putina stále podporují, to dělají, protože nevidí žádnou jinou alternativu. V provinčních městech je motorem nespokojenosti hospodářská chudoba a nedostatek vyhlídek do budoucnosti, avšak neexistují tam organizované opoziční sítě, tak jsou tam místní protesty většinou vázány na místní problémy, jako je třeba likvidace odpadu či plánování města.

V Moskvě je to jiné. Při letošních demonstracích tam jasně vedou mladí lidé, daleko více než při demonstracích v roce 2012. Mnoho demonstrantů jsou mladí lidé, kteří se mají finančně relativně dobře, ale chtějí jinou zemi. "Jsou to mladí lidé a nebojí se," říká novinářka Jevjenija Albats.

Mladí lidé v Rusku se mají lépe než starší lidé. Zatímco na Západě mají nejvíce peněz lidé před důchodem, v Rusku jsou to pětatřicátníci. Mnozí z nich už mají nyní dost protizápadní rétoriky a chtějí změnu. Také jim vadí svévolnost politiky v Rusku - jak se projevuje moc státu uprostřed nových moskevských cyklotras a atraktivních kaváren a restaurací a jak lidi vězní bez varování.

Před nedávnem velké protesty dosáhly propuštění novináře Ivana Golunova, který byl falešně obviněn z výroby a prodeje drog. Úřady ustoupily i v celé řadě dalších protestů.  Je však obtížnější ustoupit v případě moskevských voleb - bylo by to považováno za signál slabosti a ohrozilo by to monopol Kremlu na politickou moc. Naproti tomu, potlačení protestů by mohlo být kontraproduktivní.

"Vládne mezi nimi panika. Nevědí, co mají dělat," říká Sobolová. "Nemají dobré řešení."

Protesty možná už zlikvidovaly Sobjaninovu kariéru - chtěl se prezentovat jako celostátní politik a možná jako kompromisní řešení problematického dilematu, kdo má převzít moc po Putinovi v roce 2024. Kdyby Sobjanin demonstrantům ustoupil, prohrál by v soutěži s lidmi kolem Putina z tajných služeb, kteří dávají přednost potlačení protestů.

Je nyní jasné, že oficiální reakcí bude nyní represe a potenciálně dlouhé vězeňské tresty, i pro pokojné demonstranty. Nikdo nepochybuje, že opravdové povstání, jakým byla r. 2014 ukrajinská revoluce na Majdanu, by bylo agresivně potlačeno. Nyní, když Putin zlikvidoval veškerou opozici, jeho mantra, že změna vlády povede k chaosu a k nepokojům, je pravděpodobně pravdivá.

Pokud v krátkodobé perspektivě přijde Putin o moc, hrozba vůči němu přijde pravděpodobněji z Kremlu než z ulice. Sobolová hovoří o "nádherném Rusku budoucnosti" - kde soudy a tisk budou svobodné a korupce bude minimalizována - ale je obtížné si to představit bez vážného násilí a rozkladu státu.

"Nemám iluze, ale může se stát cokoliv," říká Sobolová. "Věci se dříve nebo později změní. Děláme všechno, aby to bylo brzo. Pokud z této země neodejdeme a chceme tady žít, musíme bojovat za svá práva."

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
1934

Diskuse

Obsah vydání | 8. 8. 2019