Turecko bude přispívat na ukrajinskou armádu

12. 2. 2020

Marijinský palác byl původně zbudován jako rezidence ruských carů. Proto šlo o příhodně symbolické místo, kde se oba lídři sešli v den, kdy Erdogan oznámil tureckou vojenskou pomoc ve výši 36 milionů dolarů určenou Ukrajině - zemi, která je právě ve válce s ruskými silami v Donbasu.

"Plně podporujeme a budeme podporovat suverenitu a teritoriální integritu Ukrajiny, včetně Krymu," sdělil Erdogan reportérům v pondělí v Kyjevě s odkazem na ukrajinské území, které Rusko v roce 2014 ilegálně anektovalo.

Erdoganova návštěva na Ukrajině přišla v okamžiku zvýšeného napětí mezi Tureckem a Ruskem. Den před ní bylo sedm tureckých vojáků a jeden civilista zabito v Sýrii jednotkami Bašára Asada, syrského diktátora podporovaného Ruskem.

K útoku došlo v provincii Idlíb. Turečtí představitelé tvrdí, že Rusům předem poskytli informace o pozici svých vojáků. Ruští představitelé prohlásili, že varování nedostali.

V reakci na to Erdogan údajně sdělil Rusům, aby "nepřekáželi" turecké odvetě vůči jednotkám syrské vlády provedené nálety a dělostřelectvem.

"Ti kdo zkoušejí odhodlání Turecka takovými zlovolnými útoky pochopí svůj omyl," řekl Erdogan a dodal: "Není pro nás možné zůstat potichu, když se naši vojáci stali mučedníky."

Někteří vidí Erdoganovu nabídku vojenské pomoci Ukrajině jako přímé odmítnutí ruské podpory Asada.

Avšak podle Lukea Coffeyho z Heritage Foundation mělo Turecko "komplikovaný" vztah s Ruskem již po dlouhou dobu - dávno před probíhající válkou v Sýrii.

"Rusko a Turecko byly po staletí soupeři, čas od času nepřáteli, v Černém moři, na Jižním Kavkazu a na Blízkém východě," prohlásil Coffey.

V listopadu 2015 turecký letoun F-16 poblíž syrsko-turecké hranice sestřelil ruský bombardér Suchoj Su-24M. Nicméně necelé čtyři roky na to Ankara získala ruský protiletadlový a protiraketový systém S-400. Tento krok poškodil vztahy s USA a dalšími spojenci v NATO.

Turecké ozbrojené síly provedly test ruských raket proti americké stíhačce F-16 - stejnému typu, který v roce 2015 sestřelil ruský letoun Suchoj.

Po smlouvě o S-400 se zdálo, že turecké vztahy s Ruskem jsou napraveny. Za prvé byl nedávno uveden do provozu nový plynovod spojující Rusko s Tureckem pod hladinou Černého moře, což umožňuje Gazpromu obcházet ukrajinské tranzitní plynovody.

Plynovod známý jako TurkStream sestává ze dvou vedení, z nichž každé má roční kapacitu 15,75 milionů m³. Podle informací ze stránek Gazpromu první má dodávat plyn Turecku, zatímco druhé dopraví ruský plyn do jihovýchodní Evropy.

Nicméně napětí kvůli válce v Sýrii narušilo srdečné vztahy mezi Putinem a Erdoganem. Stejně tak působí systematická ruská perzekuce Tatarů na Krymu.

"Turecko bylo jedním z nejhlasitějších podporovatelů územní integrity Ukrajiny a jedinou zemí zemí s muslimskou většinou na světě, která kritizovala ruské zacházení s krymskými Tatary," vysvětluje Coffey. "Proto když komentátoři a badatelé tvrdí, že Turecko změnilo svou zahraniční politiku tak, aby se lépe přizpůsobilo Rusku, nechápou tyto staré spory."

Erdogan a Zelenskij podepsali dvojstrannou dohodu, která hovoří o užším strategickém partnerství s cílem do roku 2023 zdvojnásobit vzájemnou obchodní výměnu.

V lednu podepsaly obě země smlouvu v hodnotě 600 milionů dolarů na dodávku ukrajinských motorů pro turecké střely s plochou dráhou letu. V pondělí se obě strany dohodly na dalších projektech. Oznámily také posílení společných bezpečnostních operací na moři a ve vzduchu.

Erdoganova návštěva v Kyjevě se uskutečnila jen tři dny po dlouho očekávané návštěvě amerického ministra zahraničí Pompea v ukrajinském hlavním městě.

Střídající se návštěvy ze zemí se dvěma nejsilnějšími armádami NATO podtrhují, do jaké míry hraje Ukrajina stále větší roli při vyvažování ruského destabilizačního vlivu ve Východní Evropě.

"Ukrajinský lid by měl vědět, že Spojené státy chápou, že Ukrajina je důležitá země," prohlásil Pompeo 31. ledna v Kyjevě. "Není jen geografickým centrem Evropy. Jde o baštu mezi svobodou a autoritářstvím ve Východní Evropě."

Strategickým cílem Kyjeva je postavit ozbrojené síly schopné odrazit ruskou invazi v plném rozsahu. Národněbezpečnostní strategie také vyzývá ozbrojené síly, aby převzaly operační standardy NATO s nadějí, že jednoho dne vstoupí do západní aliance.

Ukrajina má nyní v aktivní službě 250 000 vojáků - z evropských armád je tedy ukrajinská po Rusku druhá největší. Navíc ukrajinští vojáci mají bojové zkušenosti z více jak šesti let nepřetržitých bojů proti ruským silám, v konvenčním i hybridním válčení. Žádná země NATO se Ukrajině nevyrovná, pokud jde o bojové zkušenosti získané proti moderním ruským ozbrojeným silám.

Podrobnosti v angličtině: ZDE