Malé zrnko měsíčního prachu, velký skok pro lunární studia

12. 2. 2020

čas čtení 2 minuty
Vědci objevili nový způsob, jak analyzovat chemické složení měsíční půdy s využitím zrnka prachu, které v roce 1972 přivezli astronauti z Apolla 17. Tato technika může pomoci zjistit více o podmínkách na povrchu Měsíce a formování vzácných zdrojů jako voda a hélium.


V roce 1972 NASA vyslala poslední tým astronautů na Měsíc, v misi Apollo 17. Tito astronauti přivezli vzorky z Měsíce zpátky na Zemi, takže vědci mohou dál studovat v laboratořích měsíční půdu. Protože jsme se na Měsíc nevrátili již téměř 50 let, každý vzorek je vzácnost. V nové studii publikované v časopise Meteoritics & Planetary Science vědci objevili nový způsob analyzování chemického složení měsíčního povrchu s využitím jediného zrnka prachu. Jejich technika může pomoci zjistit více o podmínkách na povrchu Měsíce a formování vzácných zdrojů jako voda a hélium.

"Analyzujeme horninu z vesmíru atom po atomu," říká Jennika Greerová, hlavní autorka studie a doktorandka ve Field Museum a na University of Chicago. "Je to poprvé, co byl měsíční vzorek studován tímto způsobem. Využíváme techniku, o níž mnozí geologové ještě neslyšeli."

Technika se nazývá atomová sondová tomografie (atom probe tomography, APT) a je normálně využívána vědci pracujícími na vylepšení průmyslových procesů jako výroba oceli či nanovláken. Vzorek z Apolla 17 obsahuje 111 kg lunární horniny a půdy. Analýza provedená Greerovou vyžadovala jen zrnko půdy zhruba tak široké, jako lidský vlas. Identifikovala v něm produkty vesmírného zvětrávání, čisté železo, vodu a hélium, které se formovaly interakcí lunární půdy s vesmírným prostředím. Získávání těchto vzácných zdrojů z Měsíce může pomoci příštím astronautům udržet své aktivity na naší oběžnici.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7025

Diskuse

Obsah vydání | 17. 2. 2020