"Zahyneme!" Lukašenko v nouzi posílá Putinovi žádosti o pomoc

17. 8. 2020

čas čtení 5 minut
Aktualizace: Dělníci skandují po Lukašenkově projevu v továrně: Odstupte!





Analytikové předpovídají, že bude Lukašenko svržen

Izolován od Západu a v obklíčení masových protestů se běloruský prezident Alexander Lukašenko opakovaně telefonicky obrací s prosbou o pomoc na Vladimíra Putina. Telefonoval mu v sobotu i v neděli a chtěl od něho potvrzení, že Rusko mu poskytně vojenskou pomoc proti hrozbám ze zahraničí. Varoval také své běloruské stoupence, že je prý Bělorusko "pod tlakem ze zahraničí".

"Litva, Lotyšsko, Polsko i naše rodná Ukrajina, jejich vedení nám nařizuje uspořádat nové volby," řekl Lukašenko v projevu. "Pokud bychom to splnili, propadneme se do propasti a zahyneme jako národ, jako stát, jako lid."

Aktualizace: Stávka v jednom z největších běloruských podniků (pondělí). Viz níže:

 


Ve státní televizi probíhá stále ještě bitva.  Stovky jejích zaměstnanců stávkují, ale vládnou tampořád ještě víceméně ideologové. Státní televize neodvysílala, že při návštěvě továrny dnes dopoledne byl Lukašenko vyhnán bučením zaměstnanců.



 
Kreml uvedl v prohlášení, že je Moskva připravena poskytnout pomoc v souladu s kolektivní vojenskou dohodou. Také dodal, že je Bělorusku pod tlakem ze zahraničí, aniž uvedl odkud.

Avšak Putin nenabídl Lukašenkovi podporu ani neřekl, že je legitimním prezidentem. Je pravděpodobné, že Moskva bude vyčkávat, zda Lukašenko přežije několik následujících týdnů nebo i jen dnů, protože protesty a stávky zaměstnanců sílí a na Lukašenka roste nátlak, aby rezignoval.

"Nyní je jasné, že Lukašenkova éra skončila, a myslím, že je to jasné i všem v Moskvě, včetně Kremlu," řekl Dmitrij Suslov, profesor a expert na zahraniční záležitosti na moskevské Vysoké hospodářské škole.

I kdyby se Lukašenkovi podařilo jakžtakž ve funkci přežít, řekl Suslov, jeho model celoživotního prezidenta zřejmě nepřežije. Lidé kolem Lukašenka prý už zjišťovali v Kremlu, zda by mohl uprchnout do Ruska, píše Bloomberg.

Záběry lidové revoluce v další postsovětské zemi vyvolávají nervózní srovnání s ruskou intervencí na Ukrajině r. 2014. Jiní pohlížejí zpět až do sovětské éry. Český premiér Andrej Babiš napsal v neděli na Twitteru: "To, co se stalo nám v roce 1968, se nesmí stát v Bělorusku. Evropská unie musí jednat."

Analytikové konstatují, že ruská vojenská intervence je velmi nepravděpodobná, protože to vypadá, že je Bělorusko proti Lukašenkovi sjednocené a neexistuje žádná část občanů, které by Rusko mohlo při invazi využít, jako tomu bylo na Krymu. A ozbrojená intervence by mohla dopadnout špatně, proměnit se z protestu proti Lukašenkovi i v hnutí proti Putinovi.

"Rusko nemá absolutně možnost ovlivnit vnitřní situaci v Bělorusku tak, aby došlo k pokojnému řešení. To musí udělat Lukašenko sám," řekl Suslov.

V neděli se demonstrace proti Lukašenkovi podle odhadů účastnilo 200 000 demonstrantů.

"Rusko není vůbec tématem těchto protestů," řekl Vadim Mojejko z Běloruského ústavu strategických studií. Poukázal na to, že opoziční kandidáti se také vyhýbají tématům jako vstup Běloruska do EU. "Tohle jsou proteaty proti Lukašenkovi. Nejsou ani proruské ani proevropské."

Mojejko řekl, že veřejnost v Bělorusku pochybuje, že by Rusko, které má tendenci podporovat vítěze, zasáhlo na pomoc prohrávajícímu diktátorovi. "Vypadá to jako bluffování a nikdo mu nevěří," řekl ohledně Lukašenkových telefonátů Putinovi.

Skeptikové vůči vojenskému zásahu Ruska také poukazují na arménskou revoluci z roku 2018, v níž předák protestů Nikol Pašinjan, který se pak stal premiérem, získal podporu Moskvy příslibem, že posílí politické a vojenské vazby na Rusko.

V Bělorusku neexistuje menšina, které by Rusko mohlo při intervenci využít, a Kreml uznává, že kromě samotného Lukašenka není v zemi skoro nikdo, kdo by vojenský zásah podpořil.

Avšak Kreml považuje Bělorusko za klíčového spojence Ruska, je to země, o níž je mnoho Rusů přesvědčeno, že sdílí společnou kulturu a historii, a jejíž ekonomika a armáda je těsně provázána s ruskou. Sdílí také hranici s Ruskem i s třemi členskými státy NATO, takže to, co se s Běloruskem stane, je pro Rusko věcí bezpečnosti státu. Pro Rusko by integrace Běloruska na Západ byla nepřijatelná.

"Můžete si být jisti, že Putin, pokud může, bude chtít alespoň ovlivnit výsledek. A není to už o Lukašenkovi, ale o Bělorusku jako o zemi," konstatoval Nigel Gould-Davies, bývalý britský velyslanec v Bělorusku. "Putin je překvapen, asi stejně jako Lukašenko, tím, co se stalo. A oni nevědí, jak efektivně reagovat na rychle se měnící a svou podstatou nepředpověditelnou situaci. Nikdo to neví. Ale oni to budou chtít ovládnout."

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
9609

Diskuse

Obsah vydání | 20. 8. 2020