Jak pandemie skončí?

27. 12. 2020

Dorazily první vakcíny proti COVIDu-19. Ale kdy se konečně vrátí život, jak jsme jej znali?

11. prosince povolila FDA Pfizeru, aby začal distribuovat svou vakcínu proti COVIDu-19. Triumfální okamžik přichází na zlomu smutné zimy, uprostřed rekordního přírůstku případů napříč Spojenými státy, a je doprovázen bezpočtem neznámých. Redaktoři Laura Marshová a Alex Pareene hovoří s Nicholasem Christakisem, lékařem a sociologem z Yale University a autorem knihy Apollův šíp: Hluboký a trvalý dopad koronaviru na náš způsob života, o tom, co očekávat v nadcházejícím roce a dále - co bude třeba k zotavení z pandemické devastace a jak mohou být naše životy trvale změněny.

Laura Marshová: Tento týden jsem udělala něco, co jsem si nikdy nedovedla představit: Přihlásila jsem se na New York Times, vyplnila můj věk, zaměstnání, okres, kde žiji, a nějaké informace o mém zdraví, a stránka mi přidělila číslo. Říká mi přibližně, jak dlouho můžu čekat, než budu očkována proti koronaviru. Je tu dlouhá řada lidí, kteří se potřebují nechat očkovat, ale poprvé od počátku pandemie to vypadá, že konec je v dohledu.

Jsem Laura Marshová. Jsem literární redaktorka časopisu New Republic.

Alex Pareene: A já jsem Alex Pareene. Jsem komentátorem časopisu.

Laura: Takže Alexi, víš, kde se nacházíš ve frontě na vakcínu?

Alex: Udělal jsem tu věc v New York Times poněkud rozpačitě a potvrdila, že jsem kdesi vzadu. Ve skutečnosti si číslo nepamatuji.

Laura: Dvě stě devadesát milionů?

Alex: Ano, bylo to jako: "Budete chvíli čekat." Je to zajímavá - zmínila jsi, že jsi vyplnila zaměstnání a podle určitých definic jsou novináři zásadně důležitými pracovníky.

Laura: Takže naším hostem je doktor Nicholas Christakis. Je lékařem a sociologem na Yale University a autorem knihy o dlouhodobých dopadech pandemie COVIDu-19. Nicholasi, díky, že jsi přišel.

Nicholas: Moc děkuji, že jste mě pozvali, Lauro a Alexi.

Laura: Hádám, že naše první otázka je velká věc: Jak dlouho myslíš, že zabere USA, než dosáhnou v boji s COVIDem bodu zlomu?

Nicholas: Myslím, že dojde ke dvěma zásadním bodům zlomu. Jeden se objeví někdy na počátku roku 2022, zhruba ode dneška za rok. A další někdy počátkem roku 2024, tedy asi za tři roky. A abych vysvětlil, proč k těmto zlomům dojde právě takto, musím se poněkud rozpovídat. Nevím, jestli chcete, abych pokračoval v hovoru o stádní imunitě.

Alex: Prosím.

Laura: Ano, myslím, že to je dobré. Takže pokud nás čeká tento výklad, můžeš definovat stádní imunitu? Myslím, že to je pojem, o němž jsme vloni všichni dost slyšeli, ale co to přesně je?

Nicholas: Patogeny jako SARS-CoV-2, virus způsobující chorobu COVID-19, mají řadu charakteristických vlastností - například to, jak jsou smrtící - a také další vlastnosti. Jednou z těchto vlastností je, jak jsou infekční - jaká je schopnost patogenu šířit se z jedné osoby na jinou a způsobit na základě každého existujícího případu případy nové? A v případě tohoto koronaviru může každý případ vyvolat až tři další. To je skutečně dost nakažlivé. To je vážná choroba, protože sezónní chřipka má běžné reprodukční číslo 1,5, kdežto u SARS-CoV-2 to může být až 3. Takže můžete vzít toto číslo a pak použít vzorec k výpočtu čehosi, co je známo jako hranice stádní imunity. Je to procento lidí, kteří musejí být v populaci imunní, aby i když všichni imunní nejsou, nemohla už vzniknout epidemie. Takže pravděpodobně přirozená hranice stádní imunity pro SARS-CoV-2 je kolem 50 %. Pokud se dostaneme na 50 % infikovaných, dosáhneme tohoto milníku. To je pozadí toho, čeho se týká stádní imunita: Je to schopnost populace být imunní, i když všichni imunní nejsou. A jde o minimální procento lidí, kteří musejí být imunní jako jedinci, aby epidemická síla patogenu byla zastavena.

Laura: Takže má otázka zní: Bod zlomu v roce 2022 - je to stádní imunita?

Nicholas: Ano. Přesně tak. Takže jak se k ní dostaneme? Právě teď jsme tyto vakcíny vynalezli, což je zázrak, nějakých deset měsíců poté, co na nás skočila nákaza - v lidských dějinách je to bezprecedentní. Avšak vyžádá si čas, než vyrobíme miliony dávek této vakcíny, distribuujeme tyto dávky (což nebude snadné - mnohé vakcíny je třeba skladovat za velmi nízkých teplot, ve speciálních mrazácích, například) a pak přesvědčit lidi, aby se nechali očkovat. A existuje řada lidí, kteří se očkování obávají, nebo mají některé legitimní obavy ohledně bezpečnosti vakcíny.

Takže musíme pracovat na přesvědčení americké veřejnosti. Ale stejně to zabere čas. Takže teprve koncem roku 2021, možná na počátku roku 2022, konečně naočkujeme řekněme 50 % americké veřejnosti. Mezitím se virus šíří. Právě teď bylo infikováno možná jen asi 13 % Američanů a každý týden nebo pár týdnů přidáváme půl procenta či procento. Ode dneška za rok dosáhneme stádní imunity přirozeně, pokud jí nedosáhneme uměle, díky vakcíně. Takže řečeno od mého stolu tak či tak, na počátku roku 2022 máme bod zlomu v dějinách této globální pandemie. To považuji za bezprostřední konec pandemické periody.

Laura: Takže to znamená, že i se stádní imunitou těch 50 % lidí, kteří nejsou očkováni, může stále chytit virus, je to jen mnohem méně pravděpodobné?

Nicholas: To je pravda. Jde o to, že když dosáhnete stádní imunity, virus jste nevyhubili. Virus je pořád zde. Ve skutečnosti s námi tento virus zůstane navždy, ale epidemická síla vymizí.

Laura: Takže předkládáš jiné číslo, datum 2024. Jaký bod zlomu předpokládáš za tři roky?

Nicholas: Správně - i když úvodní biologický a epidemiologický dopad pandemie zanecháme za sebou, musíme se stále ještě sociálně, ekonomicky, psychologicky a dokonce i klinicky zotavit. Kvůli uboze špatné práci, kterou jsme odvedli jako národ v konfrontaci s touto pandemií, nejméně půl milionu Američanů zřejmě zemře, než tato epidemie skončí. Ale navrch ke všem těm lidem, kteří zemřou, zhruba pětkrát tolik bude postižených. Takže pokud zemře půlmilion Američanů, asi 2,5 milionu bude trpět nějakou formou dlouhodobého postižení: Pulmonární fibrózou, nedostatečnou funkcí ledvin, neurologickými deficity, možná nějakými problémy se srdcem. Takže časové období mezi lety 2022 a řekněme 2024 je doba, kterou si podle historických precedentů vyžádá ekonomické, sociální, psychologické a klinické zotavení. A pak se vydáme k dalšímu zlomovému bodu, kde začne postpandemická perioda.

Alex: Dosud jistě nevíme, jak dlouho vydrží imunita, že? Může se vakcína proti COVIDu stát čímsi jako vakcína proti chřipce, kterou dostáváte pravidelně?

Nicholas: Je to možné. Pokud bych měl odhadovat, myslím, že imunita bude trvalá. Důvody, proč potřebujete opakovaně novou vakcínu proti chřipce, souvisejí se schopností viru mutovat rekombinací velmi zvláštním způsobem, který obecně řečeno není to, co vidíme u koronaviru. A když se podíváme na některé jiné důkazy ohledně koronavirů u zvířat a tak dále, myslím, že vznikne určitá významná a trvalá imunita. Myslím, že během pár dekád tento koronavirus zeslábne v další z mnoha virů nachlazení napadajících náš druh, jemuž budete vystaveni jako děti - víme, že děti zůstávají tímto virem relativně neovlivněny - a poté si vytvoříte nějakou formu imunity. Pak pokud budete infekci znova vystaveni jako dospělí, prostě jen nastydnete, nebude to smrtelné. A protože virus je v oběhu, děti jej přirozeně dostanou, když budou malé, čímž náš druh nakonec dospěje k uvolnění napětí se SARS-CoV-2.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3589

Diskuse

Obsah vydání | 29. 12. 2020