Kupředu, kanálníci!

16. 4. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty
Grafika: Wikimedia Commons.

Snem každého narcistického psychopata v mocenské pozici je postavit si gigantický "věčný" pomník, který jej přežije a bude po smrti neustále připomínat. Hitler se Speerem donekonečna probíral megalomanské projekty přestavby celého Berlína tak, aby se v něm pak už nedalo normálně žít - pouze demonstrovat oddanost Říši. To jiní si vystačí třeba s přeměnou chrámu Hagia Sofia v mešitu či s výstavbou Istanbulského kanálu, který kdysi sami označili za "šílený".

Istanbulský kanál by měl spojit Černé a Marmarské moře a obejít tak přeplněný Bospor. Zároveň by však obešel i Montreuxskou úmluvu, která měla zajistit demilitarizaci Černého moře. (Po anexi Krymu v roce 2014 se nicméně toto moře fakticky změnilo v ruský rybníček.) 45 km dlouhý a 17 m hluboký kanál má odhadované náklady na vybudování zhruba 75 miliard tureckých lir (necelých 8 miliard eur). To vše v době, kdy turecká ekonomika kvůli přepáleným Erdoganovým velmocenským ambicím kulhá na obě nohy a aktuálně ji navíc postihl bolestný výpadek ruské turistiky, kterým se Moskva mstí za tureckou podporu Kyjeva. Přitom ohledně možnosti, že odhadovaný rozpočet bude dodržen, panuje dobře odůvodněná skepse.







Projekt by zničil pětinu zásob pitné vody pro více jak 15 milionů obyvatel Istanbulu a ekonomicky je zřejmě neživotaschopný, protože plán výběru poplatků by selhal kvůli trvající propustnosti Bosporu. Přes 80 % obyvatel Istanbulu kanál odmítá.

Komplikovaný přesun i těch nejmenších ruských bojových plavidel z Kaspického do Azovského moře - jehož cílem je buď posílit invazní flotilu vznikající v Jejsku, nebo případně podílet se na námořní blokádě Ukrajiny, která nyní výpadky v zásobování ruskou naftou (80 % běžné spotřeby) nahrazuje námořními importy z Gruzie a Turecka - znovu otevřel debaty o plánu vybudovat Eurasijský kanál. 

Erdoganův Istanbulský kanál kritizovaný úřady tureckého hlavního města jako nezodpovědné vyhazování peněz je ovšem proti tomuto projektu hotovým trpaslíkem. 700 km dlouhá stavba s plavební hloubkou 6,5 m by byla dokonce čtyřikrát delší než Suezský průplav a osmkrát delší než Panamský průplav. 










To vše původně s vyhlídkou kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva na plánovaný převoz zkapalněného zemního plynu (jehož ceny v posledních letech značně kolísají) k evropským zákazníkům, postavení Kazachstánu coby námořní velmoci - a nyní také s ohledem na vojenské potřeby rozpínavého Ruska. Odhadovaným nákladům na vybudování ve výši 6 miliard dolarů ovšem věří jen skalní příznivci projektu...













Čechy jistě může těšit, že loňským schválením výstavby prvního úseku kanálu Dunaj-Odra-Labe (také Zemanův kanál, nebo historicky vzato Čubův kanál) s prozatím plánovanými náklady 15 miliard korun a ekonomickými vyhlídkami černé díry se hrdě zařadili po bok takových předních světových ekonomik, jako jsou Kazachstán či Turecko.

S tím rozdílem ovšem, že na rozdíl od Kazachstánu Česko vcelku nemá vlastním kanálem co přepravovat - a na rozdíl od Turecka neleží a ani nebude ležet na žádné klíčové vodní cestě mezinárodního obchodu.

To však jistě nemůže v zemi, která se kdysi pyšnila největším Stalinovým pomníkem na světě, představovat překážku realizace velkolepého investičního záměru...

1
Vytisknout
7554

Diskuse

Obsah vydání | 20. 4. 2021