Staronové zbraně pro staronovou válku

18. 5. 2021 / Jiří Skala

čas čtení 6 minut

S návratem studené války se vracejí i její ikony.

Potom, co se Američané rozhodli začít znovu vyrábět letouny F15 ve vysoce zmodernizované verzi F15EX, se Americké letectvo zajímá i nové letouny F16. Po dvacetileté pauze.

Neustále se odkládá vyřazení bitevníků A10, a dokonce existují plány jejich modernizace podobným kokpitem, jakým jsou vybaveny letouny F35.

To vše na úkor nákupu části stealth letounů.

 

Dokonce se uvažuje o brzkém vyřazení letounů F22 Raptor, zatímco s jejich předchůdci se dále počítá.

Podobná situace je i u námořnictva, které pořídilo jen 3 kusy stealth torpédoborců Zumwalt (DDG-1000). Místo nich bude dále vyrábět modernizovanou variantu stávajících torpédoborců a nakoupí amerikanizovanou variantu evropských fregat FREEM. Námořní variantu stealth letounu F35C považuje námořnictvo jen za doplněk ke klasickým letounům F18E/F Superhornet.

Nejzajímavější je situace u bombardovacího letectva. Nově vyvíjený B21 Raider nahradí nadzvukové B1B a Stealth B2, zatímco bude sloužit po boku bombardéru B52 z padesátých let.

Letoun B52 tak bude sloužit i sto let a nahradí své nástupce. Nová generace pilotů bude sedět v modernizovaných kokpitech svých dědečků.

Ironií osudu je, že se staré letouny (s novým mozkem) vrací s válkou, pro niž byly považovány za zastaralé. Přitom pro asymetrickou válku byly vhodnější než pro střet s plnohodnotným protivníkem.

Přesto dává nákup moderních verzí starých letadel smysl:

Jedním z důvodů je rozvoj umělé inteligence. I když se zatím s plnohodnotnou robotickou stíhačkou nepočítá, vyzbrojené stealth drony budou tvořit doprovod pilotovaných letadel.

U těch pak bude záležet hlavně na doletu a únosnosti zbraní. Těch unesou více než stejně velké stealth letouny. Navíc i typy, které se prostě nevejdou do pumovnic stealth letounů.

To se týká zvláště hypersonických střel, kterým se přisuzuje budoucnost kinetického ničení.

První generace hypersonických střel bude dlouhá kvůli boosterům, které buď urychlí klouzavý projektil nebo udělí střele s plochou dráhou letu dostatečnou rychlost, která umožní zážeh jejího scramjetového náporového pohonu. Ten v malých rychlostech nemůže fungovat, protože neobsahuje pohyblivé části.

Dalším důvodem je rozvoj laserových a mikrovlnných zbraní. I když se do budoucna počítá s instalací laserové zbraně do nové varianty letounu F35, která vznikne úpravou původně kolmo startující verze, primárním řešením je podvěsný laserový kontejner. Ten by měl být schopen ochránit prakticky libovolný letoun před vypálenými řízenými střelami. Také by mohl umožňovat jakousi „brutální neviditelnost“, tedy schopnost zničit senzory bojové techniky nebo dokonce oči pilota, pokud budou natočeny směrem k letounu, který bude tímto kontejnerem (kontejnery) vybaven.

Se zvyšujícím se výkonem bude možné i přímo ničit nepřátelské letouny. Pravděpodobně přibude i možnost modulovat výstupní energii do pulsního režimu, která umožní rychlejší zničení cíle. A to i v případě, že bude cíl vybaven ochranným reflexním povrchem.

Obecně platí, že čím větší letoun, tím výkonnější energetickou zbraň unese. Jako nosič mikrovlnné zbraně je stařičký B52 jedním z nejvhodnějších letounů. Předurčuje jej k tomu velká únosnost, dolet i rychlost. Dostatečně výkonná mikrovlnná zbraň je také schopna zničit vypálenou řízenou střelu i poslat k zemi velký letoun tím, že mu zničí elektroniku. Mikrovlny jsou také asi nejvhodnějším nástrojem proti rojům sebevražedných letajících mikroprostředků s kolektivní inteligencí. Letoun B52 by tak mohl být schopen ochránit vlastní jednotky před těmito zbraněmi a zároveň je sám doručovat na bojiště ve velkém množství. Takové roje sebevražedných letounů by mohli nahradit klasickou munici proti pohyblivým cílům. Ta by se používala jen proti stavbám a velkým plavidlům.

Mikrovlnné zbraně budou také umožňovat neletální, ale vysoce účinné útoky na města, kterým způsobí blackout.

Technologie stealth také není nepřekonatelná. Výkonná infračervená čidla vidí spaliny stealth letounů na velkou vzdálenost. Dokonce i radary o dlouhých vlnových délkách jsou schopny přítomnost stealth letounů detekovat i když ne úplně lokalizovat.

Budoucnost ale bude nejspíš patřit radarům na bázi kvantové provázanosti.

Princip takového radaru je zjednodušeně následující: Emitovaný foton radio frekvenčního záření je rozdělen na dva identické, vzájemně provázané fotony. Jeden je vyslán k cíli a druhý k detektoru. Na detektoru tak vznikne tzv. „ghost image“ vytvořený provázanými fotony, které se nikdy nedotkly cíle. Radar využívající kvantovou provázanost tak vidí fotony pohlcené cílem. Na rozdíl od klasického radaru, který zaznamená fotony, které se od cíle odrazili.

Takový radar by pak vlastně stealth letouny viděl lépe, než ty klasické. Jejich RAM povrch je totiž přímo navržen k pohlcení energie dopadajících fotonů.

I když se se stealth technologií počítá i u letounů 6. generace, je tak možné, že do budoucna bude zcela překonána. Další generace velkých bojových letounů už budou nejspíše hypersonické a vybavené reflexním povrchem, který bude odolávat vysokým teplotám a energetickým zbraním.

Z tohoto důvodu dává smysl hlavně udržování flotily letounů B52. Jejich povrch je snadné pokrýt reflexním materiálem, stealth nehraje u letounu B52 žádnou roli.

B52 je možné vybavit novými senzory a zbraněmi velmi dlouhého dosahu. Teoreticky ve své pumovnici unesou i ochranné bezpilotní mikrostíhačky. V současné době se experimentuje s podvěsnými ozbrojenými drony na jedno použití, které prodlouží dolet protiletadlových střel a zároveň běží program Gremlin na vypouštění a záchyt dronů z velkých letounů. Díky dlouhému dosahu tak mohou být letouny B52 klíčové v případné válce s Čínou o Pacifik.

Letoun B52 by tak teoreticky mohl být i po 100 letech v provozu nejsilnějším letounem v arzenálu Spojených států.

USA
2
Vytisknout
2503

Diskuse

Obsah vydání | 24. 5. 2021