Postskriptum k Vrběticím, aneb "Nadějné vyhlídky"

30. 7. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
  • Pražský institut bezpečnostních studií ve své studii upozornil, že mainstreamová média vrbětickou krizi zvládla relativně uspokojivě, nezvládli ji však politici. 
  • V případě pokračování Babiše ve funkci premiéra lze po volbách očekávat vystupňování útoků právě na ta nezávislá veřejnoprávní média, která jako jediná v krizi slušně obstála. 
  • To by dále snížilo již tak omezenou schopnost ČR odolávat nepřátelské propagandě. 

Studie Michaely Dvořákové a Jonáše Syrovátky pro Pražský institut bezpečnostních studií na kauze Vrbětice zkoumá odolnost ČR vůči působení nepřátelské propagandy (.pdf).


Podle zjištění autorů na vrbětickou kauzu "bleskově" zareagovala česká dezinfoscéna (potvrdilo se tedy předchozí zjištění Českých elfů), její skutečný vliv však nebyl velký. Mnohem více se do situace promítlo působení mainstreamových médií, která až na výjimky situaci zvládla vyhovujícím způsobem.

Hlavní výjimku představoval server Novinky.cz, který co do zaujatosti "alternativními" výklady dokonce překonal i notoricky novinářsky nekvalitní Parlamentní listy působící coby most mezi dezinfoscénou a klasickými médii.

Ovšem podle Dvořákové a Syrovátky situaci nedostatečně zvládli protichůdně či zmateně vystupující čeští politici, což představuje jeden z důvodů získání jen nedostatečné diplomatické podpory spojenců. Přesněji řečeno, jeden důvod se jmenuje Zeman, druhý Benešová, třetí Babiš, čtvrtý Hamáček a pátý Kulhánek.

***

Než případně propadnete polovičnímu uspokojení, je třeba upozornit, že zjištění studie je třeba vnímat v rámci širších vývojových trendů.

Autoři zdůraznili nezastupitelnou roli veřejnoprávních médií při informování o vrbětické krizi. Avšak nezávislá veřejnoprávní média se dlouhodobě nacházejí pod rostoucím tlakem často otevřeně proruských extrémistů, aniž se vláda premiéra, který je sám kontroverzním mediálním magnátem, televize či rozhlasu jakkoliv zastala. Přitom na kauzách lidí jako Lipovská vidíme, co si vlastně představují pod "bojem proti střetu zájmů a za nezávislost": Například že budou současně sedět v mediální radě i kandidovat za Volný blok obhajující běloruskou diktaturu a založený těmi, jimž ani Tomio Okamura pasený proruským ISSTRASem ještě nebyl dostatečně extrémistický.

Protože Babišovy kauzy jdou do finále, jeho postoj k nezávislé novinářské práci se bude nevyhnutelně zhoršovat. V rámci snahy vylíčit své kostlivce ve skříni týkající se střetu zájmů, rozkrádání dotací a dalších přečinů jako případy "účelové kampaně" nebude ani dost málo nakloněn tomu hájit nezávislost novinářské profese.

Babišovo spojenectví s maďarským premiérem Orbánem směruje naši pozornost k maďarské mediální krajině účelově překopané vládními zásahy tak, aby v ní média kritizující premiéra téměř nedokázala působit. Sledujeme případy jejich úředního rušení, odebírání licencí, pokutování, nátlaku přes investory atd. Podobná praxe se zřejmě objeví i v České republice, pokud po podzimních volbách Babiš zůstane v čele vlády.

Jinak řečeno: Sledujme pozorně iliberální Maďarsko (a Polsko) coby budoucnost, která Českou republiku čeká, jestliže se nepodaří zastavit jejího populistického premiéra.

Nikdo samozřejmě netvrdí, že pokud by byl Babiš odstaven od moci, problémy české mediální scény zázračně zmizí a novináři přestanou mít s politiky jakékoliv problémy.

Nicméně s jistotou lze říci, že praxe typu záměrného vyvolávání nenávisti vůči celé novinářské profesi je velmi úzce spjata s tandemem Zeman-Babiš - a po jeho odchodu by už nepokračovala.

V opačném případě však po volbách díky vystupňování tlaku na média dojde k podstatné redukci již tak omezené schopnosti ČR odolávat nepřátelské propagandě.

1
Vytisknout
5377

Diskuse

Obsah vydání | 4. 8. 2021