Rozhovory mezi USA a Ruskem o Ukrajině jsou "užitečné", ale nedošlo k žádnému pokroku

11. 1. 2022

čas čtení 3 minuty

Američtí a ruští diplomaté po celodenním jednání v Ženevě o osudu Ukrajiny označili rozhovory za "užitečné" a "velmi profesionální", ale zároveň zdůraznili, že nedosáhli pokroku v řešení zásadních sporů.

Obě strany strávily osm hodin rozhovorů převážně prezentací svých postojů k situaci na Ukrajině, která je v současné době obklíčena přibližně 100 000 ruskými vojáky, a k evropské bezpečnosti obecně, a další debatu o nich odložily na středeční setkání Ruska a všech členů NATO v Bruselu.

 
 

"Dnes proběhly užitečné diskuse a výměny názorů, které nám pomohou informovat o dalším postupu," řekla novinářům po skončení celodenních rozhovorů Wendy Shermanová, náměstkyně amerického ministra zahraničí a vedoucí delegace v Ženevě.

Její ruský protějšek Sergej Rjabkov uvedl: "Rozhovor byl obtížný, dlouhý, velmi profesionální, hluboký, konkrétní, bez pokusů o přikrášlování nebo zahlazování ostrých hran. Získali jsme dojem, že americká strana přistupuje k ruským návrhům velmi vážně, do hloubky je prostudovala," řekl Rjabkov.

Mnozí pozorovatelé předtím varovali, že vůbec vstupovat do jednání s Ruskem pro USA chyba.

Shermanová rovněž poznamenala, že Rusové jsou připraveni jednat, a uvedla, že se diskutovalo o "věcech, které nejsou ruskými prioritami".

Řekla, že byly projednány otázky vzájemných omezení vojenských cvičení a rozmístění raket, ale USA zásadně vyloučily myšlenku záruky, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO, a zopakovaly, že je suverénním právem každé země se o tom samostatně rozhodnout.

"Odmítli jsme s rozhodností návrhy, které jsou pro Spojené státy jednoduše neakceptovatelné," řekla Shermanová. "Nedovolíme, aby někdo zlikvidoval politiku otevřených dveří do NATO."

Rjabkov sice připustil, že rozhovory "nejsou beznadějné", ale potvrdil, že Rusko nedosáhlo žádného pokroku při dožení svýchcílů, které Kreml v prosinci vytyčil ve dvou návrzích smluv s USA a NATO. Rusko mj. požadovalo od USA závazek, že NATO nikdy nepřijme nové členy jako Ukrajinu či Gruzii.

Rjabkov ve svém pondělním vystoupení znovu zdůraznil, že závazek, aby se NATO dále rozšiřovalo, aby odstranilo své zbraně ze zemí sousedících s Ruskem a omezilo vojenské aktivity v nových  členských zemích NATO jsou "požadavky, od kterých nemůžeme ustoupit".

Rjabkov uvedl, že obě strany se nadále neshodují v otázce, jaká by měla být agenda budoucích rozhovorů. Zatímco USA se snažily zaměřit se  na technické otázky kontroly zbrojení, Rjabkov je označil za druhořadé ve srovnání s mnohem palčivějším požadavkem omezení přítomnosti NATO ve střední a východní Evropě. Analytici uvedli, že agresivní požadavky Ruska znamenají, že jednání směřují do slepé uličky.

"Bohužel existují i další aspekty, v nichž se neshodneme: něco, co je pro nás naprosto nezbytné, je pro Američany kategoricky nepřijatelné," řekl Rjabkov novinářům.

Upozornil, že Rusko nechce, aby jednání trvala měsíce nebo roky, a trval na tom, že Moskva bude trvat na svých požadavcích, aby NATO stáhlo své vojáky a infrastrukturu ve východní Evropě na úroveň před rokem 1997. Přítomnost USA na východním křídle aliance byla výrazně posílena po ruské anexi Krymu a po skryté vojenské intervenci na východní Ukrajině v roce 2014. Bývalý americký velvyslanec na Ukrajině upozornil v pondělí večer v britské televizi, že posílení NATO ve východní Evropě, stejně jako uvažování dosud nezávislých zemí Finska a Švédska o vstupu do NATO, způsobilo samo Rusko svou agresivní vojenskou politikou k četným sousedním zemím.


Podrobnosti v angličtině ZDE 
 

1
Vytisknout
5826

Diskuse

Obsah vydání | 13. 1. 2022