31. 5. 2022 / Fabiano Golgo
Dvaašedesátiletý Petro, bývalý člen M-19, který byl v 80. letech zatčen a mučen, se po demobilizaci partyzánů, jejichž byl členem, přihlásil k demokratické volbě. Hnutí 19. dubna (Movimiento 19 de Abril) neboli M-19 bylo kolumbijské hnutí partyzánské organizace. Po demobilizaci se z něj stala politická strana. Ideologií M-19 byl nacionalismus, ale jeho hlavním cílem bylo vytvoření demokracie v Kolumbii. Inspirovalo se dalšími jihoamerickými městskými guerillami, například Tupamaros v Uruguayi a Montoneros v Argentině. V polovině roku 1985, kdy se počet aktivních členů odhadoval na 1 500 až 2 000 (včetně výraznějšího zastoupení ve městech), byla M-19 po FARC druhou největší guerillovou skupinou v Kolumbii.
Petro byl dvakrát zvolen senátorem a také byl starostou kolumbijského hlavního města Bogotá, což je druhý nejdůležitější úřad v zemi. Hernández zase vedl kampaň založenou na jednoduchých a přímých sděleních s rozsáhlým využitím sociálních sítí, zejména TikToku.
Ve svých 76 letech se Hernández stal populárním díky svým protikorupčním projevům a karavanám motocyklů či nákladních automobilů, zejména na venkově, kdy vedl tisíce řidičů a kopíroval tak populistické kolony brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. Hernández je bohatý podnikatel ve stavebnictví a byl starostou města Bucaramanga. Přestože je Hernández proti potratům a sňatkům homosexuálů, je pro legalizaci drog. Jednou prohlásil, že je obdivovatelem Adolfa Hitlera, ale později se omluvil a řekl, že se mýlil a že ve skutečnosti měl na mysli Alberta Einsteina.
Petrovo vedení nebylo žádným překvapením, neboť kandidát, který se snaží získat tento post již potřetí, byl od začátku kampaně jedničkou v průzkumech. Novinkou byl populista Hernández, přezdívaný Trump Kolumbie. Bývalý starosta Bucaramangy se v průzkumech dlouhé měsíce objevoval až na šestém místě, v posledních týdnech však předstihl nejcitovanější jména a dostal se do druhého kola.
Kolumbijci ukázali, že převládla touha po změně: oba kandidáti nepatří k tradičním politickým silám, které zemi vládly v posledních dvou desetiletích, ani nemají vazby na žádnou ze stran polarizace mezi hlavními silami kolumbijské politiky: liberální pravicí a konzervativní pravicí reprezentovanou bývalými prezidenty Juanem Manuelem Santosem a Álvarem Uribem.
Favoritem na souboj s Petrem byl pravičák Federico "Fico" Gutiérrez, bývalý starosta narkotrafikovaného Medellínu, podporovaný současnou vládou Ivána Duqueho a Demokratickým středem, stranou vedenou "caudillem" (latinskoamerický výraz používaný pro populistické personalistické politické vůdce) Álvarem Uribem, slavným bývalým kolumbijským prezidentem. Ten dosáhl téměř 24 %.
Výsledek hlasování, který Petra a Hernándeze vynesl do finálového klání, souvisí s výrazným odmítnutím současného prezidenta Duqueho a pokračování jeho pravicové politiky. Nespokojenost s jeho neoliberálním modelem v ekonomice a konzervativní moralistní křesťanskou politikou v oblasti zvyklostí se projevila s velkou silou při lidových demonstracích v letech 2019 a 2021, které vyústily v silné represe ze strany policie. Desítky mladých lidí přišly o oči po policejních gumových projektilech, jimiž policie záměrně mířila do očí protestujících, což byla brutální míra násilí, která vyděsila velkou část voličů.
Mezi hlavní návrhy levice patří agrární reforma, snížení nezaměstnanosti (v současnosti 12 %) vytvořením pracovních míst ve státních institucích a snížení závislosti země na ropě, hlavním vývozním produktu Kolumbie. Petro má ekologický seznam politik a prohlásil, že bude upřednostňovat výrobu zboží z venkova a místní průmysl. V nedávných televizních debatách prohlásil, že jeho vláda bude sociálnědemokratická, ale že vyvlastňování není v plánu.
Na otázku, co bude dělat po hlasování, Hernández odpověděl šaškovským stylem, který mu pomohl dostat se do druhého kola kolumbijských prezidentských voleb: "Vrátím se domů a budu spát." Na kandidáta, který už v pyžamu poskytl rozhovor televizi CNN, je takové populistické chování docela typické .
Diskuse