Oxfam: K řešení katastrofální potravinové a klimatické krize je zapotřebí globální daň z neočekávaných zisků ve výši 90%

30. 6. 2022

čas čtení 4 minuty

V době, kdy se vedoucí představitelé zemí G7 scházejí v Německu na každoročním summitu, požaduje Oxfam International zavedení celosvětové daně z neočekávaných zisků, která by se vztahovala na obrovské finanční zisky velkých společností za poslední dva roky pandemie. Tato daň by mohla financovat významné mezinárodní iniciativy zaměřené na řešení spirálovitě rostoucí krize hladu, chudoby a klimatické krize, píše Jon Queally.

Vzhledem k tomu, že se miliardy lidí na celém světě potýkají s nedostatkem potravin a miliony "čelí akutnímu hladu a podmínkám podobným hladomoru", skupina v pátek zveřejněném komuniké uvedla, že vedoucí představitelé skupiny G7 se musí zaměřit přímo na jedinečné a hrozivé okolnosti vyvolané pandemií - během níž mnoho velkých společností mohutně profitovalo - a "stanovit řádně financovaný plán", který by řešil potravinovou krizi, ukončil apartheid očkování a poskytl obyvatelům rozvojových zemí zdroje potřebné k odvrácení nejhorších dopadů rychle se ohřívající planety.

Nový výzkum Oxfamu podle této skupiny ukazuje, že 90 % neočekávaná daň z "nadměrných zisků největších korporací G7 během pandemie by mohla vynést téměř 430 miliard dolarů".

Tyto peníze by podle skupiny "mohly plně pokrýt nedostatek prostředků na všechny stávající humanitární výzvy a desetiletý plán na ukončení hladu a zároveň by se vybralo dost peněz na jednorázovou platbu více než 3 000 dolarů pro 10 % nejchudších obyvatel zemí G7, která by pomohla pokrýt rostoucí životní náklady".

Oxfam uvádí:

„G7 by měla zdvojnásobit objem pomoci, kterou poskytuje na zemědělství, potravinovou bezpečnost a výživu, a to ve výši 15 miliard dolarů ročně. Zároveň musí plně financovat globální humanitární výzvu OSN ve výši 46 miliard dolarů, která je dnes financována pouze z 21 procent. Výzkum Oxfamu ukazuje, že korporace v energetickém, potravinářském a farmaceutickém sektoru - kde jsou monopoly obzvláště rozšířené - vykazují rekordně vysoké zisky, i když se mzdy téměř nezměnily a zaměstnanci bojují s cenami vysokými desítky let. Majetek miliardářů z potravinářského a energetického sektoru se za poslední dva roky zvýšil o 453 miliard dolarů, což odpovídá jedné miliardě dolarů každé dva dny. Pět největších energetických společností (BP, Shell, Total Energies, Exxon a Chevron) vydělává dohromady 2600 dolarů každou sekundu. V současné době registrujeme 62 nových potravinových miliardářů.“

Ukrajinská krize má obrovský dopad na ceny potravin, ty jsou však podporovány dlouhodobými nerovnostmi a selháními globálního potravinového systému. Stejně tak pandemie covidu a klimatická krize hluboce poškodily schopnost chudých lidí a chudých národů vyrovnat se s nimi. Mezi dubnem 2020 a prosincem 2021 vzrostly ceny pšenice o 80 %.

V Mnichově o víkendu pochodovaly tisíce lidí, kteří požadovali, aby země G7 splnily své závazky vůči světu.

Vzhledem k rostoucím obavám z již tak hrozivé potravinové krize, která, jak varují odborníci, se bude jen prohlubovat v důsledku probíhající války na Ukrajině a sucha způsobeného klimatem, které uvrhlo regiony Afriky, Blízkého východu a jižní Asie do podmínek podobných hladomoru - jak varuje Oxfam - ani oznámení skupiny G7 o vytvoření nové "Globální aliance pro potravinovou bezpečnost" nebude stačit.

"Tato globální hladová krize, která se přidává k pandemii, je katastrofální," řekla v pátek výkonná ředitelka Oxfam International Gabriela Bucher.

"Skupina G7 má šanci ukázat obyčejným lidem, že stojí na jejich straně, a ne na straně korporací a věřitelů, kteří na těchto četných krizích vydělávají obrovské nadměrné zisky," dodala Bucher. "Skupina G7 musí zavést koordinovanou iniciativu neočekávaných daní a zrušení dluhů, aby plně financovala akční plán na ukončení hladu ve světě."

 

Celý text v angličtině ZDE

1
Vytisknout
3278

Diskuse

Obsah vydání | 1. 7. 2022