Scholz prodává rozhodnutí dodat tanky Ukrajině jako dlouhodobý plán. Je to jinak

3. 2. 2023

čas čtení 3 minuty
Rozhodnutí přijaté 24. ledna po měsících ukrajinských proseb o těžké zbraně odblokovalo koalici dalších zemí, aby vyslaly tanky, o kterých se věří, že jsou pro Ukrajinu klíčové pro znovuzískání území obsazeného Rusy. Tyto státy čekaly na německé povolení dodávat tanky německé výroby.

Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung s odvoláním na dva německé zahraničněpolitické představitele, kteří odmítli být jmenováni kvůli "výbušným" informacím, uvádí, že v polovině ledna americký prezident Joe Biden pověřil šéfa CIA Williama Burnse, aby posoudil, zda jsou Kyjiv a Moskva ochotny jednat. Kyjivu byl nabídnut mír za území a Moskvě území za mír.

Území tvořilo asi 20 % Ukrajiny – což je v současnosti to, co Rusko okupuje.

Obě strany, hlásí oba politici, ale odmítly:

Ukrajinci, protože nejsou ochotni nechat si rozdělit své území, Rusové proto, že předpokládají, že válku stejně z dlouhodobého hlediska vyhrají.

Podle dvou německých politiků se Biden chtěl vyhnout vleklé válce na Ukrajině a byl připraven vzdát se části země – což je názor, který zastávají mnozí ve Washingtonu.

Jak politici vysvětlili, existuje možný rozkol ve vládě USA ohledně Ukrajiny.

Na jedné straně jsou bezpečnostní poradce Jake Sullivan a šéf CIA Burns. Chtěli rychle ukončit válku, aby se mohli soustředit na Čínu.

Na druhé straně jsou ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin. Ti nechtějí dopustit, aby Rusko zničilo mírový řád založený na pravidlech, a vyzvali k masivní vojenské podpoře Ukrajiny.

Poté co Burnsova diplomatická mise selhala, Biden ustoupil Scholzově (následně stažené) žádosti o vyslání tanků Abrams, přestože původně plánoval poskytnout tříciferný počet obrněných transportérů a dalších zbraní a přenechat tanky Evropanům.

Scholz to nečekal a ještě 24. ledna dostalo německé ministerstvo zahraničí pokyn, aby dál šířilo zprávu, že tanková koalice se nerozhodla a "stále potřebuje diskutovat". NZZ viděl utajovaný dokument s tímto sdělením.

A tak 24. ledna, poté, co média informovala o rozhodnutích USA a Německa dodávat tanky, muselo ministerstvo zahraničí své předchozí pokyny stáhnout.

Proces umožňuje dva závěry. Za prvé: Baerbocková zřejmě o rozhodnutí v kancléřství nic nevěděla. Scholz se zřejmě rozhodl, aniž by včas informoval nejdůležitější představitele svých koaličních partnerů.

Za druhé by to naznačovalo, že Scholze události ve Washingtonu překvapily. Do poslední chvíle předpokládal, že Biden bude následovat linii šéfa CIA Burnse a bezpečnostního poradce Sullivana.

Scholzovo vyprávění o dlouhodobém plánu dohodnutém s USA a Francií je sporné, protože se zdá, že do poslední chvíle chtěl problém s tanky obejít. Biden byl skálopevně přesvědčen, že USA by měly dodávat pouze bojová vozidla pěchoty, zatímco Evropané by poskytli tanky.

Dále zdroje NZZ zpochybňují ještě další informaci: Německý ministr obrany na schůzce k obranné pomoci pro Ukrajinu v Ramsteinu tvrdil, že neví, kolik tanků má.

Toto tvrzení je však nereálné – Bundeswehr vždy udržuje aktuální inventář tak důležitých zbraní. (Stejně tak Spiegel později uvedl, že od léta 2022 Bundeswehr věděl, že může Ukrajině poskytnout 19 z dostupných 212 tanků).

Politici opoziční CDU vyjadřují podezření, že úřad kancléře zakázal ministerstvu obrany dokonce i jen plánovat dodávku tanků na Ukrajinu. Scholz se podle nich chtěl do poslední chvíle vyhnout předání tanků Ukrajině, protože si byl jistý, že Biden to tak jako tak neudělá.

Zdroj v němčině: ZDE

1
Vytisknout
5407

Diskuse

Obsah vydání | 7. 2. 2023