Ruská agrese na Ukrajině: Polovina Američanů není ochotna vojensky podporovat Ukrajinu

15. 2. 2023

čas čtení 13 minut
- Americký prezident Joe Biden opakovaně prohlásil, že Spojené státy budou Ukrajině pomáhat "tak dlouho, jak bude třeba". V soukromí představitelé administrativy varovali ukrajinské představitele, že trpělivost těsně rozděleného Kongresu - a americké veřejnosti - s náklady na válku bez jasného konce má své meze. Kongres schválil na rok 2022 přibližně 113 miliard dolarů na ekonomické, humanitární a vojenské výdaje.

Průzkum ukázal, že 19 % Američanů má velkou důvěru v Bidenovu schopnost zvládnout situaci na Ukrajině, zatímco 37 % uvedlo, že má jen určitou důvěru, a 43 % nemá téměř žádnou.

Názory na Bidenovo zvládání války se do značné míry rozdělují podle stranického klíče. Mezi demokraty má podle 40 % z nich Bidenova schopnost zvládnout situaci velkou důvěru, podle 50 % jen určitou a podle 9 % téměř žádnou. Mezi republikány má velká většina (76 %) téměř žádnou důvěru. Tato čísla se od loňského května v podstatě nezměnila.


- Průzkum zjistil pokles podpory USA pro poskytnutí zbraní Ukrajině

Podle nového průzkumu Centra pro výzkum veřejných záležitostí Associated Press-NORC se podpora poskytování zbraní a přímé ekonomické pomoci Ukrajině mezi americkou veřejností s blížícím se uplynutím jednoho roku od ruské invaze snížila.

Pro poskytnutí zbraní Ukrajině ze strany USA se vyslovilo 48 % respondentů, 29 % bylo proti a 22 % uvedlo, že není ani pro, ani proti. V květnu 2022, tedy po necelých třech měsících války, se 60 % dospělých Američanů vyslovilo pro zaslání zbraní Ukrajině.

Američané jsou přibližně rovnoměrně rozděleni v názoru na zasílání vládních prostředků přímo Ukrajině: 37 % je pro, 38 % proti a 23 % se nevyjádřilo ani k jednomu z těchto názorů. Známky snížené podpory Ukrajině přicházejí v době, kdy se prezident Joe Biden chystá příští týden na cestu do Polska, kde si připomene první výročí největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

- Jednání NATO v Ramsteinu:



 

- Členové NATO se sešli v Bruselu k jednání o vyslání zásob na Ukrajinu. V Rusku existuje nejméně  43  táborů, jejichž cílem je vštípit ukrajinským dětem promoskevské názory.


- Evropská komise navrhuje sankce proti íránským subjektům spojeným s ruskou válkou

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu uvedla, že EU poprvé navrhne sankce zaměřené na íránské hospodářské subjekty zapojené do ruské války na Ukrajině.

"Poprvé navrhujeme sankce také na íránské subjekty včetně těch, které jsou napojeny na íránské revoluční gardy," řekla von der Leyenová evropským zákonodárcům ve Štrasburku, informovala agentura Reuters.

Von der Leyenová uvedla, že desátý balík sankcí v celkové hodnotě 11 miliard eur bude zaměřen na nové zákazy obchodu a kontrolu vývozu technologií, včetně bezpilotních letounů, vrtulníků a raket.

- Pro všechny země NATO by bylo lepší, kdyby Švédsko a Finsko vstoupily do aliance společně, nikoliv jedna po druhé, uvedl ve středu finský ministr obrany Mikko Savola.

"Pro Finsko, Švédsko a také pro NATO bude lepší, když se oba staneme členy co nejdříve," řekl podle agentury Reuters Savola před setkáním s kolegy ze zemí NATO a Švédska v Bruselu.

"Je to lepší pro plánování, máme opravdu úzkou spolupráci se Švédskem, které je naším nejbližším partnerem."

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg včera uvedl, že je důležitější, aby se země připojily rychle, nikoliv nutně společně.

Nabídky na členství ratifikovali všichni členové NATO kromě Maďarska a Turecka. Ankara požadovala, aby obě země zaujaly tvrdší postoj vůči Straně kurdských pracujících (PKK), kterou Turecko a Evropská unie považují za teroristickou skupinu.

- Ukrajinská státní televize Suspilne zveřejnila na svém kanálu Telegram toto shrnutí posledních 24 hodin:

    Ruská federace ztratila ve válce proti Ukrajině přibližně 690 svých vojáků, informoval generální štáb ozbrojených sil. Celkové bojové ztráty Ruské federace od 24. února se odhadují na téměř 140 000 osob.

    Dne 14. února si ruské ostřelování v Doněcké oblasti vyžádalo jednoho mrtvého a dalšího zraněného.

    Chersonská oblast byla včera ostřelována 38krát: poškozeno bylo zdravotnické zařízení a obytné budovy. Dva lidé byli zraněni.


- Britský ministr obrany Ben Wallace ve středu ráno z Bruselu hovořil pro BBC o možnosti vyslání stíhaček na Ukrajinu, jak o to požádali tamní politici.
Řekl: 

"Nemyslím si, že to bude v nejbližších měsících, nebo dokonce letech, kdy nutně předáme stíhačky, protože jsou to velmi odlišné zbraňové systémy od ručních protitankových střel.

    Tato letadla jsou spojena nejen s obrovskými nároky na schopnosti, ale víte, že se prostě nemůžete naučit létat za týden nebo dva, bude to trvat dlouho.

    Ale také se k nim váže posádka jako k týmu Formule 1, víte, stovky inženýrů a pilotů. A to není něco, co se dá vygenerovat za pár měsíců, a my nehodláme nasadit 200 příslušníků RAF na Ukrajinu v době války.

    Takže říkáme, že musíme plánovat nejen boj v tuto chvíli, kdy pomáháme Ukrajině tím, že odvracíme nelegální invazi Ruska, ale musíme pomoci Ukrajině s její dlouhodobou odolností, abychom zajistili, že po této válce bude Ukrajina schopna se dlouhodobě bránit."

"Myslím, že můžeme Ukrajině pomoci dříve tím, že jim poskytneme zbraně, které potřebují na bojišti, spíše než požadavkem na konkrétní platformu," řekl podle agentury Reuters.


- Země NATO by měly na obranu vynakládat minimálně 2 % svého HDP, prohlásil ve středu německý ministr obrany Boris Pistorius,
když se v Bruselu sešli ministři obrany NATO.

"Pouhá dvě procenta výdajů nebudou stačit. Musí to být základ pro vše, co bude následovat. Německá vláda o tom právě debatuje a brzy se dohodne," řekl Pistorius médiím, napsala agentura Reuters.

- Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil se ve středeční ranní aktualizaci nezmínil  o žádných významných neúspěších v Luhansku

Kreml v posledních týdnech zintenzivnil útoky na rozsáhlém území jižní a východní Ukrajiny a nová velká ofenziva byla všeobecně očekávána.

Hlavní úsilí Ruska se soustředilo na město Bachmut v Doněcké provincii sousedící s Luhanskem.

Generální štáb uvedl, že ukrajinské jednotky odrazily útoky v oblastech více než 20 sídel, včetně Bachmutu a také Vuhledaru - města vzdáleného 150 km jihozápadně od Bachmutu.

- Horní komora ruského parlamentu se sejde 22
. února

Horní komora ruského parlamentu se mimořádně sejde 22. února, informovala ve středu agentura RIA Novosti s odvoláním na vysoce postaveného zákonodárce.

Šéf jednoho z výborů Rady federace Vjačeslav Timčenko agentuře RIA řekl, že se schůze bude zabývat přijetím zákonů o integraci čtyř regionů do Ruské federace.

V loňském roce Moskva přistoupila k anexi Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti na Ukrajině, což většina zemí OSN odsoudila jako nezákonný krok.

Prezident Vladimir Putin přednese 21. února svůj výroční projev k Federálnímu shromáždění - společnému zasedání obou komor ruského parlamentu.


- Ukrajinské děti posílány do ruských "převýchovných" táborů


Podle nové zprávy zveřejněné v USA bylo přesunuto v uplynulém roce do ruských "převýchovných" táborů nejméně 6 000 dětí z Ukrajiny, přičemž několik stovek z nich tam bylo drženo týdny nebo měsíce.

Rusko také zbytečně urychlilo adopci a pěstounskou péči o děti z Ukrajiny, což by mohlo představovat válečný zločin, uvádí se ve zprávě Yale Humanitarian Research Lab. Zprávu financovalo americké ministerstvo zahraničí.

Od začátku války před téměř rokem byly děti ve věku pouhých čtyř měsíců odvezeny do 43 táborů po celém Rusku, včetně Moskvou anektovaného Krymu a Sibiře, k "proruské vlastenecké a vojenské výchově", uvádí zpráva.

Nejméně ve dvou táborech byl termín návratu dětí odložen o několik týdnů, zatímco ve dvou dalších táborech byl návrat některých dětí odložen na neurčito.

Podle zprávy se ruské úřady snažily dětem zprostředkovat promoskevské názory prostřednictvím školních osnov i exkurzí na vlastenecká místa a přednášek veteránů:


- Členové NATO se sešli na závěrečném dni summitu

Ministři obrany NATO se ve středu scházejí v Bruselu, kde šéf aliance Jens Stoltenberg vyzval západní země, aby zvýšily dodávky na Ukrajinu.

V úterý Stoltenberg vyzval členy transatlantické vojenské aliance, aby zvýšili výrobu munice pro Ukrajinu, protože varoval, že Vladimir Putin se připravuje na nové ofenzívy a útoky.

"Nevidíme žádné známky toho, že by se prezident Putin připravoval na mír. Vidíme pravý opak, připravuje se na další válku, na nové ofenzívy a nové útoky," řekl Stoltenberg.

Stoltenberg uvedl, že otázka dodávek stíhaček na Ukrajinu je na pořadu jednání, ale "není nyní nejnaléhavější".

Místo toho řekl, že "naléhavou otázkou je nyní dodat to, co bylo vždy slíbeno", a to obrněná vozidla, včetně německých Marderů a amerických Bradleyů, bojových tanků Leopard a dalších. "Potřebujeme výcvik, potřebujeme vybavení, potřebujeme munici a to je přesně to, co nyní spojenci poskytují a co bude hlavním tématem dnešních jednání zde v NATO."

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensiyj řekl, že Rusko spěchá, aby svou poslední ofenzívou dosáhlo co nejvíce, než Kyjev a jeho spojenci dají dohromady nové síly.

"Proto je rychlost zásadní. Rychlost ve všem - přijímání rozhodnutí, provádění rozhodnutí, přeprava zásob, výcvik. Rychlost zachraňuje lidské životy, rychlost vrací bezpečnost," řekl ve večerním videopřenosu.

- Rusko prohrálo "strategicky, operačně i takticky", prohlásil generál Mark Milley, předseda amerického sboru náčelníků štábů. V projevu na společné tiskové konferenci s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem Milley uvedl, že Rusové "platí obrovskou cenu na bojišti" na Ukrajině.

    Lloyd Austin uvedl, že očekává, že Ukrajina na jaře provede ofenzívu proti Rusku. Na tiskové konferenci po zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny Austin uvedl, že Rusko zavádí na bojiště řadu nových jednotek, ale že mnohé z nich jsou špatně vycvičené a vybavené. Rusko podle něj "způsobilo sousední Ukrajině rok tragédie a teroru".

- Německý ministr obrany Boris Pistorius v úterý uvedl, že dodávka stíhacích letounů Ukrajině není v současné době středem pozornosti, ale určitě se o ní bude jednat. Prioritou je zabezpečení ukrajinského vzdušného prostoru, řekl německé televizi ARD. "Teprve až bude nebe nad Ukrajinou v příštích třech, čtyřech měsících bezpečné, pak lze hovořit o všech dalších dalších krocích," řekl.

- Ukrajinské síly údajně vyhodily do povětří most u východního města Bachmut, což je známka toho, že se možná chystají z oblasti stáhnout. Ukrajina popírá, že by měla v úmyslu Bachmut opustit, a to navzdory šesti měsícům těžkých bojů. Dobytí Bachmutu by Rusku poskytlo významnou symbolickou podporu před prvním výročím války.

- Jevgenij Prigožin, šéf skupiny Wagner, jejíž žoldnéři již několik měsíců bojují o dobytí východního města Bachmut, prohlásil, že bitva ještě zdaleka neskončila. V příspěvku na Telegramu Prigožin uvedl, že Ukrajina se denně posiluje až o 500 nových bojovníků. "Bachmut nebude dobyt zítra, protože je tam silný odpor a mletí, mlýnek na maso pracuje," řekl a dodal: "V nejbližší době nebudeme slavit."

- Ruské síly v posledním dni či dvou postupně pokročily v útoku na ukrajinské město Bachmut, ale není jasné, zda padne, uvedl Bílý dům. John Kirby, mluvčí Rady národní bezpečnosti USA, dodal, že pokud by Bachmut padl do rukou Rusů, "nemělo by to strategický dopad na celkovou válku".

-  Na Ukrajině zemřel další britský občan, uvedla britská vláda. Totožnost této osoby zatím není známa, ale její rodina byla informována. Jedná se pravděpodobně o osmého britského občana, který na Ukrajině zemřel od začátku války loni v únoru.

- Podle ukrajinského ministra energetiky Germana Galušenka byl v posledních dnech zabit jeden ukrajinský dělník a mnoho dalších bylo zraněno při pokusech o opravu energetické sítě po ruských náletech. Rusko v pátek rozpoutalo vlnu leteckých úderů, jejichž cílem byla ukrajinská energetická infrastruktura a které způsobily nouzové výpadky elektřiny pro miliony lidí. Ve svém prohlášení Galuščenko a provozovatel ukrajinské rozvodné sítě Ukrenergy uvedli, že země vyrábí dostatek energie, aby uspokojila potřeby spotřebitelů.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3939

Diskuse

Obsah vydání | 20. 2. 2023