Ruská agrese na Ukrajině: Putin obvinil Západ, že chce rozčlenit Rusko

27. 2. 2023

čas čtení 6 minut

- Putin obviňuje Západ, že chce rozložit Rusko

Prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko nemá jinou možnost než vzít v úvahu jaderný potenciál NATO, protože vojenská aliance vedená USA usiluje o porážku Ruska.

"Jak můžeme v dnešních podmínkách, kdy všechny vedoucí země NATO prohlásily, že jejich hlavním cílem je způsobit nám strategickou porážku, aby náš lid trpěl, jak říkají, jak můžeme v těchto podmínkách ignorovat jejich jaderný potenciál?" řekl Putin ve státní televizi Rossija 1.

Západ chce podle Putina Rusko zlikvidovat. "Mají jediný cíl: zlikvidovat bývalý Sovětský svaz a jeho základní část - Ruskou federaci," řekl Putin.

Západ je podle něj nepřímým spoluviníkem "zločinů" páchaných Ukrajinou.

- Ukrajinská armáda uvedla, že Rusko v uplynulém dni provedlo neúspěšnou ofenzívu u Jahidne poté, co ruská žoldnéřská skupina Wagner prohlásila, že se zmocnila vesnice na východě Ukrajiny poblíž ohniska intenzivních bojů. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil v ranní aktualizaci uvedl, že Rusko nadále soustřeďuje své ofenzivní úsilí podél celé bachmutské frontové linie, kde se Jahidné nachází.

- V sobotu odpoledne zasáhly dvě ruské rakety dům na okraji Kramatorska, jednoho z hlavních měst v Doněcké oblasti kontrolované Ukrajinou. Rakety zřejmě minuly svůj cíl, dopadly na blok ordinace praktického lékaře a zdevastovaly sousední dům a poškodily i domy v jeho okolí. 

- Americký prezident Joe Biden prohlásil, že návrh Číny na vyjednávání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem "prostě není racionální".
V rozhovoru pro televizní stanici ABC News o mírovém plánu Číny řekl: "Neviděl jsem nic, [co by] naznačovalo, že existuje něco, co by bylo výhodné pro někoho jiného než pro Rusko. Představa, že Čína bude vyjednávat o výsledku války, která je pro Ukrajinu naprosto nespravedlivá, prostě není racionální."

- Čína nesměřuje k poskytnutí bojové pomoci, která by pomohla Rusku v jeho invazi na Ukrajinu, a USA daly za zavřenými dveřmi jasně najevo, že takový krok by měl vážné důsledky, uvedl v neděli poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. "Peking se bude muset sám rozhodnout, jak bude postupovat, zda poskytne vojenskou pomoc, ale pokud se vydá touto cestou, bude to pro Čínu znamenat skutečné náklady," řekl Sullivan v rozhovoru pro pořad CNN State of the Union.

- Ruská internetová banka Tinkoff, kterou provozuje TCS Group Holding, uvedla, že po uvalení dalšího souboru sankcí EU od pondělí pozastaví obchodování s eurem. EU se v pátek dohodla na desátém kole sankčních opatření, která mají potrestat Rusko za invazi na Ukrajinu. Součástí balíčku je odříznutí dalších bank, mezi nimiž je i Tinkoff a soukromá Alfa-Bank, od globálního platebního systému Swift, uvedla agentura Reuters.

- Německý ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že je na Kyjivě, aby se rozhodl, kdy a za jakých podmínek zahájí jednání s Moskvou. Naznačil, že totéž platí i pro případné rozhodnutí o znovuzískání Krymského poloostrova, který Rusko anektovalo od Ukrajiny v roce 2014.

-  Alexandr Lukašenko, běloruský prezident a blízký spojenec ruského vůdce Vladimira Putina, navštíví tento týden Peking, potvrdilo čínské ministerstvo zahraničí. Mluvčí Chua Čchun-jing uvedla, že Lukašenko by měl navštívit zemi mezi úterým a čtvrtkem, ale neposkytla ž., informovala agentura Associated Press.

- Alžírsko znovu otevře své velvyslanectví v Kyjivě rok poté, co bylo uzavřeno kvůli ruské invazi na Ukrajinu, uvedla v neděli alžírská státní televize s odvoláním na prohlášení ministerstva zahraničí. "Toto rozhodnutí spadá do rámce zachování zájmů alžírského státu a zájmů národního společenství v této zemi," citovala státní televize prohlášení ministerstva zahraničí.

.- Více než třetina dospělých Britů přispěla na pomoc humanitární pomoci na Ukrajině, jak vyplývá z průzkumu veřejného mínění, podle něhož je naprostá většina veřejnosti i po roce stále znepokojena ruskou agresí. Průzkum, který si nechala vypracovat organizace Christian Aid, ukázal, že 37 % dospělých obyvatel Velké Británie přispělo nějakým způsobem na pomoc lidem, kteří se v důsledku války ocitli v nouzi, zatímco 81 % dotázaných uvedlo, že je dopad ruské agrese nadále znepokojuje.

- Šéfové financí největších světových ekonomik důrazně odsoudili Moskvu za její válku na Ukrajině, přičemž pouze Čína a samotné Rusko odmítly v sobotu podepsat společné prohlášení
. Indie, která jako předsedající země skupiny ekonomik G20 hostila zasedání ve městě Bengalúru, se zdráhala otázku války otevřít, ale západní země uvedly, že nemohou podpořit žádný výsledek, který by neobsahoval odsouzení, uvedla agentura Reuters.

- Ukrajinský ministr energetiky uvedl, že po měsících výpadků elektřiny se zemi podařilo nashromáždit určité zásoby energie a že pokud nedojde k novým ruským úderům, nedojde k dalším výpadkům, které by vedly k přídělům elektřiny.

- Podle ukrajinského ombudsmana pro práva Dmytra Lubince je na Krymu zadržováno 180 politických vězňů.

"Kvůli neustálému strachu z ukrajinského odporu Rusko nepřestává s tvrdými represemi a pronásledováním našich občanů na dočasně okupovaném Krymu: nezákonné domovní prohlídky, vykonstruované trestní případy, vykonstruované rozsudky, zejména vůči zástupcům původního obyvatelstva poloostrova - krymským Tatarům".

- Ukrajinský představitel dodal, že nedávná smrt dvou umučených politických vězňů v kremelských celách byla "hrubým porušením základních lidských práv a norem mezinárodního práva ze strany Ruska".

- Německá ministryně vnitra varovala před "obrovským nebezpečím", kterému Německo čelí v důsledku ruských sabotáží, dezinformací a špionážních útoků.


Nancy Faeserová uvedla, že Vladimir Putin vynakládá obrovské prostředky na kybernetické útoky, které jsou klíčovou součástí jeho útočné války.

"Obavy z kybernetické bezpečnosti se v důsledku války ještě prohloubily. Útoky proruských hackerů se zvýšily," uvedla v rozhovoru pro zpravodajskou síť Funke Mediengruppe, který byl zveřejněn v neděli.

Od té doby, co Německo začalo podporovat Ukrajinu dodávkami zbraní a zavedením sankcí proti Rusku, dochází k nárůstu kybernetických útoků, zejména proti dodavatelům energií a vojenským organizacím. Bezpečnostní experti varují před jejich značným nebezpečím pro německou vnitřní bezpečnost, konkrétně před schopností kybernetických útočníků zaměřit se na kritickou infrastrukturu a také na politické operace, jako je Bundestag.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
6285

Diskuse

Obsah vydání | 2. 3. 2023