Gaza: Čtvrtina tamějšího obyvatelstva je do roka ohrožena smrtí na epidemie a nemoci. Tedy půl milionu lidí

30. 12. 2023

čas čtení 5 minut
Nejde jen o kulky a bomby. Nikdy jsem ještě neviděla, že by se zdravotnické organizace obávaly tak silně nemocí v Gaze tak jako nyní, varuje Devi Shridhar, profesorka veřejného zdraví na univerzitě v Edinburku


Válka Izraele v Gaze vytvořila několik světových rekordů. Pro novináře je to nejsmrtonosnější konflikt za posledních 30 let. Způsobila největší jednorázové ztráty na životech zaměstnanců OSN v historii této organizace. Má na svědomí historicky nejhorší celkový počet útoků na zdravotnická zařízení a jejich personál a zdevastovala školy, přičemž 51 % vzdělávacích zařízení bylo poškozeno. Mezinárodní pravidla, jako jsou Ženevské úmluvy, nejsou dodržována: terčem útoků se staly nemocnice a sanitky, napadeny Izraelem byly zdravotnické organizace jako Lékaři bez hranic (MSF) a Save the Children, které přišly o své zaměstnance.

Válka Izraele v Gaze je smrtící i pro děti,  jde o nejsmrtelnější konflikt pro děti v poslední době: podle Světové zdravotnické organizace bylo minulý měsíc denně zabito zhruba 160 dětí. Srovnejte to se třemi denně v nedávném konfliktu v Sýrii, dvěma denně v Afghánistánu a 0,7 denně na Ukrajině. Celkový počet zabitých dětí je již více než 5 300, uvádí Unicef, Dětský fond OSN, další odhady jsou až dvojnásobné. Ty děti si nevybraly, že se narodí v Gaze, a jsou nevinné, ale nesou hlavní tíhu těchto útoků.


Tragické je, že téměř bezprecedentní počet mrtvých a zraněných, který jsme dosud zaznamenali, je pravděpodobně jen začátek. Z pohledu na podobné konflikty po celém světě odborníci na veřejné zdraví vědí, že pravděpodobně budeme svědky toho, že více dětí zemře na nemoci, kterým lze předcházet, než na kulky a bomby. Izraelská vláda sice hovoří o bezpečných zónách, do kterých mohou rodiny uprchnout, ty však nejsou ani zdaleka tím, co bychom považovali za bezpečné zóny pro veřejné zdraví. Nemají čistou vodu, funkční sanitární zařízení a toalety, dostatek potravin ani vyškolený zdravotnický personál s léky a vybavením. To jsou základní potřeby, které každý člověk, zejména kojenci a děti, potřebují, aby zůstali zdraví a naživu.

Mluvčí WHO Dr. Margaret Harrisová uvedla, že míra průjmů mezi dětmi v táborech podobných uprchlickým (chráněné bydlení) v Gaze byla již na začátku listopadu více než stonásobně vyšší než normálně a bez dostupné léčby mohou být děti dehydratované a rychle umírat. Průjmová onemocnění jsou celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí mladších pěti let a jejich příčinou jsou kontaminované zdroje vody a nedostatečný přístup k orálním rehydratačním tekutinám. Zvýšil se také výskyt infekcí horních cest dýchacích, planých neštovic a bolestivých kožních onemocnění a existují obavy, že v důsledku nedávných povodní může dojít ke smísení neupravených odpadních vod s pitnou vodou používanou k pití a vaření a k vypuknutí epidemie cholery.

Nemoci hrají roli ve válkách již po staletí. Během americké občanské války byly dvě třetiny odhadovaných úmrtí vojáků způsobeny zápalem plic, tyfem, úplavicí a malárií. V roce 1994 zabily dvě nemoci, cholera a úplavice, spojené s nečistou vodou a konfliktními zónami, více než 12 000 rwandských uprchlíků v červnu 1994 za pouhé tři týdny.

Podle odhadů Agentury OSN pro pomoc a práci je již 85 % obyvatel Gazy vysídleno. Odborníci analyzující předchozí vysídlení uprchlíků v časopise Lancet odhadují, že hrubá úmrtnost (tj. počet úmrtí na 1 000 lidí) byla v průměru více než 60krát vyšší než na začátku každého konfliktu. Pokud to extrapolujeme na současnou situaci v Gaze, kde hrubá míra úmrtnosti před konfliktem činila v roce 2021 3,82 (což je relativně nízká hodnota vzhledem k mladé demografické populaci), mohla by míra úmrtnosti v roce 2024 dosáhnout 229,2, pokud bude konflikt a vysídlování pokračovat se současnou intenzitou a obyvatelé Gazy budou mít i nadále nedostatečný přístup k hygienickým zařízením, zdravotnickým zařízením a trvalému bydlení.

V konečném důsledku, pokud se něco nezmění, svět čelí vyhlídce, že během jednoho roku zemře téměř čtvrtina ze dvou milionů obyvatel Gazy, tedy téměř půl milionu lidských bytostí. Z velké části by se jednalo o úmrtí ze zdravotních příčin, kterým lze předcházet, a o zhroucení zdravotnického systému. Jde o hrubý odhad, který však vychází z údajů a používá děsivě reálná čísla úmrtí v předchozích a srovnatelných konfliktech.

Mezinárodní organizace se snaží v souvislosti s touto situací bít na poplach, Harrisová si stěžuje: "Zdá se, že svět ztratil morální kompas." Unicef varoval: "Nedostatek vody, potravin, léků a ochrany je pro životy tisíců lidí v Gaze větší hrozbou než bomby."

Pracuji v oblasti globálního veřejného zdraví již 20 let a nikdy jsem neslyšela, že by zdravotnické a humanitární organizace varovaly tak  otevřeně a s takovým znepokojením, jako nyní v souvislosti s mírou utrpení a úmrtí v Gaze. Jedná se o bezprecedentní konflikt, který láme ty nejtragičtější rekordy, a i když odborníci mohou diskutovat o tom, zda se jedná o genocidu či nikoliv, jde o to, že jsme svědky masového zabíjení obyvatelstva, ať už bombami, kulkami, hladem nebo nemocemi.

Podrobnosti v angličtině ZDE

2
Vytisknout
2684

Diskuse

Obsah vydání | 4. 1. 2024