Vakcína proti covidu od společnosti AstraZeneca již není k dispozici, ale její pozoruhodný úspěch nesmí být zapomenut
13. 5. 2024
Ačkoli je vakcína proti covidu od této firmy provázena kontroverzí, zachránila životy milionů lidí a pomohla odvrátit humanitární krize v zemích, které nemají přístup k nákladným alternativám
Oznámení společnosti AstraZeneca z minulého týdne, že již nebude prodávat svou vakcínu proti covidu, ukončilo jeden z nejpozoruhodnějších lékařských příběhů století. Vakcína firmy Astra Zeneca, která byla vytvořena do jednoho roku po vypuknutí pandemie, byla levná, snadno skladovatelná a přepravitelná a pomohla odvrátit humanitární krize v Asii a Latinské Americe, kde si mnoho zemí nemohlo dovolit dražší mRNA vakcíny, které si pořizovaly bohaté západní země. Odhaduje se, že jen v roce 2021 zachránila tato vakcína 6,3 milionu životů.
Přesto byla vakcína - vytvořená výzkumnými týmy pod vedením profesora Andyho Pollarda a profesorky Sarah Gilbertové z Oxfordského centra pro vakcíny - od počátku provázena kontroverzí. Byla spojována s tvorbou krevních sraženin, američtí pozorovatelé kritizovali protokoly jejích zkoušek a francouzský prezident Emmanuel Macron tvrdil, že je „kvazi-neúčinná“ pro osoby starší 65 let. Ve skutečnosti je vakcína účinná zejména pro starší osoby.
Ve velmi vzácných případech může vakcína AZ způsobit krevní sraženiny. Podle British Heart Foundation jedna studie v BMJ ukázala, že na každých 10 milionů lidí očkovaných vakcínou AstraZeneca připadá celkem 73 případů krevních sraženin. Naproti tomu 10 milionů případů nákazy covidem by vyvolalo tisíce případů krevních sraženin.
Mnohé obavy z vakcíny pramenily z vlastních zájmů jednotlivých států. Jiné však pramení z povahy vakcín samotných, což vyvolává problémy, které se pravděpodobně znovu objeví s příchodem jakékoli nové pandemie v příštích letech, varovali vědci.
Vakcína je jiná než jakýkoli jiný typ léku, protože funguje tak, že stimuluje obranyschopnost člověka proti patogenům a vyzbrojuje ho předem proti budoucí infekci. Tato příprava však nepomáhá jen jednotlivci, ale může pomoci celé populaci, což zdůraznil profesor Stephen Evans z Londýnské školy medicíny a tropické hygieny.
„Pokud užívám preventivní lék - například statin - pak jsem jediný, kdo z toho má prospěch,“ řekl Evans. „Existují však lidé, kteří na vakcínu nemohou reagovat, protože jsou nemocní nebo mají oslabený imunitní systém. Ti zůstávají zranitelní. Pokud se však podaří vybudovat stádní imunitu tím, že se zajistí očkování maximálního počtu lidí, hladina viru klesne a zranitelní budou chráněni. Pokud věříme, že máme odpovědnost pomáhat ostatním, očkováním toho dosáhneme. Jinými slovy, existují morální aspekty očkování.“
Přesvědčit o tom veřejnost, která byla v posledních letech svědkem nárůstu propagandy proti očkování, nemusí být snadné. Kromě toho existuje druhý zásadní rozdíl mezi standardní lékařskou léčbou a očkováním, dodal profesor sir David Spiegelhalter z univerzity v Cambridge. „Nikdy neznáme totožnost těch, kteří mají z [vakcíny] prospěch - jsou to ‚statističtí‘ lidé - zatímco ti, kteří jsou poškozeni, mohou být jmenováni a jejich příběhy vyprávěny.“
Příkladem je vakcína proti covidu od společnosti AstraZeneca. Známe pouze ty, kteří jí byli poškozeni, ale nemůžeme určit ty, kteří z ní měli prospěch. To opět ztěžuje určení úspěšnosti vakcíny a ujištění lidí o její účinnosti. „Do jisté míry to lze obejít a posoudit pozitivní dopad vakcíny proti covidu tím, že se podíváme na úmrtí pracovníků v první linii ve zdravotnictví v prvních dnech pandemie,“ dodal Evans. „Stovky lidí zemřely, ale kdybychom měli vakcínu, je dnes jasné, že většina z nich by pravděpodobně přežila.“
Většina virologů a odborníků na vakcíny se shoduje: když se na vakcínu společnosti AstraZeneca podíváme z globálního hlediska, pravděpodobně prospěla desítkám milionů lidí, zabránila úmrtím a snížila dlouhodobé následky covidu. Byla pozoruhodným úspěchem, přesto její odchod komentovali mnozí, kteří zdůrazňovali její vedlejší účinky, ale nikdy se nedotkli jejích úspěchů.
„Paradoxem vakcín je, že lidé zapomínají, jak jsou důležité,“ řekl profesor Adam Finn z Bristolské univerzity. „Jsou jako demokracie. Chvíli si ji užíváte a pak zapomenete, jak důležité je ji zachovat. Je to problém.“
Na druhou stranu je také jasné, že politici a úředníci si budou muset dávat pozor na svá tvrzení, dodala Fiona Foxová, vedoucí Science Media Centre. „Důvěra veřejnosti ve vakcíny bude pramenit z otevřené a upřímné komunikace. Přínosy masivně převažují nad riziky, jako tomu bylo v případě této vakcíny.
„Žádné argumenty však nezískáte tím, že budete tvrdit, že vakcíny jsou stoprocentně bezpečné, nebo že budete utíkat za kopečky při prvních zprávách o problémech, k čemuž má bohužel příliš mnoho vládních úředníků a komunikačních pracovníků zdravotnictví tendenci.
Diskuse