Izrael od října bombardoval humanitární pracovníky poskytující pomoc v Gaze nejméně osmkrát

14. 5. 2024

Náčelník generálního štábu IDF Herzi Halevi, který zásah přičítá „chybné identifikaci“, uvedl, že „nebyl proveden s úmyslem zaútočit na humanitární pracovníky WCK“, a označil jej za chybu, která se neměla stát.

9. prosince izraelské námořnictvo vypálilo střely z 20mm kanónu na penzion Unrwa sestávající ze dvou budov v Rafáhu, uvedla humanitární agentura OSN pro HRW.

K útoku došlo pozdě večer, když uvnitř spalo 10 zaměstnanců. Agentura uvedla, že před útokem pravidelně sdílela souřadnice penzionu s izraelskými úřady, a to i v den útoku, a v té době nevěděla o žádných vojenských cílech v oblasti. Unrwa sdělila HRW, že před útokem neobdržela žádné varování.

Při třetím incidentu 8. ledna izraelský projektil prorazil bok budovy, v níž se v Chán Júnisu ukrývalo více než 100 zaměstnanců Lékařů bez hranic (MSF) a jejich rodin. Pětiletá dcera jednoho z pracovníků MSF byla zabita a čtyři lidé byli zraněni.

HRW uvedla, že MSF jí sdělila, že její zaměstnanci neviděli v oblasti žádné vojenské cíle a neobdrželi žádné varování před útokem.

HRW podrobně popsala dalších pět útoků: 18. listopadu na konvoj MSF, 18. ledna na penzion pro pracovníky Mezinárodního záchranného výboru a organizace Medical Aid for Palestine, 5. února na konvoj Unrwa, 20. února na penzion MSF a 8. března na dům, v němž se ukrýval americký pracovník organizace Near East Refugee Aid.

Zpráva přichází v době, kdy se vozidlo OSN v pondělí dostalo pod palbu v Rafáhu, což mělo za následek smrt jednoho člena oddělení bezpečnosti organizace a zranění dalšího, když cestovali do evropské nemocnice v tomto bojujícím městě.

Mluvčí OSN uvedl, že generální tajemník António Guterres je „hluboce zarmoucen“ a „odsuzuje všechny útoky na personál OSN a vyzývá k úplnému vyšetření“.

HRW uvedla, že ve všech případech uvedených ve zprávě poskytly skupiny poskytující pomoc své souřadnice izraelským úřadům .

Belkis Willeová, ředitelka HRW, uvedla: „Na jedné straně Izrael blokuje přístup k životně důležitým humanitárním zásobám a na druhé straně útočí na konvoje, které doručují i to malé množství, které tam pouští. Izraelské síly by měly okamžitě ukončit útoky na humanitární organizace a za tyto zločiny by měla být vyvozena odpovědnost.“

HRW uvedla, že Izrael neodpověděl na dopis zaslaný 1. května, v němž žádal o konkrétní informace o útocích zdokumentovaných ve zprávě. IDF na žádost Guardianu o komentář bezprostředně nereagovaly.

Vedoucí pracovník jedné z organizací, jejíž penzion byl napaden, řekl HRW: „Nemohu riskovat vyslání dalších zaměstnanců do Gazy, protože se nemohu spoléhat na zajištění jejich bezpečnosti.“

Uvedl, že to je klíčový faktor, který omezuje schopnost organizace poskytovat zdravotnické služby. „Můžete postavit doky a posílat zásilky, ale bez bezpečného operačního prostředí budete mít hromadu zásilek, které lidé nejsou schopni bezpečně nasadit na pomoc lidem.“

Během izraelské ofenzívy, která způsobila masivní ničení obydlí, nemocnic, mešit a škol, zemřelo více než 34 500 Palestinců. Válka začala 7. října, kdy Hamás zaútočil na jižní Izrael a zabil asi 1 200 lidí.

OSN oznámila, že od 7. října bylo v Gaze zabito 254 humanitárních pracovníků. Na pracovníky Unrwa připadá 188 z těchto obětí. Podle Unrwy bylo v důsledku bojů zasaženo 169 jejích zařízení a v jejích přístřešcích zahynulo nejméně 429 vysídlených osob.

„Tyto útoky mají mrazivý účinek na úsilí o poskytování životně důležité pomoci v Gaze,“ uzavírá zpráva HRW.

Útoky izraelských sil proti skupinám humanitárních pracovníků vyvolaly rozsáhlé odsouzení, a to i ze strany vedoucích představitelů zemí, jejichž občané byli při úderech zabiti.

Po smrti sedmi humanitárních pracovníků z WCK se Joe Biden postavil do čela mezinárodního hněvu nad útokem a vyzval Benjamina Netanjahua, aby přijal okamžitá opatření na ochranu civilistů a umožnil potravinovou pomoc do Gazy, jinak sníží americkou podporu vojenské kampaně proti Hamásu.

Biden označil incident a celkovou situaci, které čelí civilisté v Gaze, za „nepřijatelnou“ a znamenal první diplomatickou krizi mezi oběma zeměmi od začátku války.