"Fanoušek vojenského keynesiánství." Nový ruský ministr obrany Bělousov bude pumpovat peníze do vojensko-průmyslového komplexu a ekonomiky

15. 5. 2024

čas čtení 6 minut
Jmenování ekonoma Andreje Bělousova ministrem obrany znamená, že Vladimir Putin má v úmyslu učinit z vojensko-průmyslového komplexu motor ekonomiky a prostřednictvím militarizace pokračovat ve válce po dlouhou dobu. Bělousov potřebuje zajistit nepřetržité zásobování armády a je připraven to udělat, protože se dlouhodobě zasazuje o mobilizaci ekonomiky a její stimulaci na úkor státu. Posílení role státu však může podkopat efektivitu, s níž se ekonomický blok vlády dosud vyrovnával s problémy válečné doby.

Ekonom místo generála

Putinova reorganizace "jasně naznačuje, že v této válce ruské ekonomické elity jednaly mnohem lépe než vojenské elity," citují Financial Times Michaela Kofmana, experta na ruské ozbrojené síly, vedoucího pracovníka Carnegieho centra. Úkolem ruského ministra obrany během války je poskytnout armádě vše, co potřebuje, a "v tomto kontextu dává jmenování ekonoma, který hovoří o potřebě podřídit velkou část ekonomiky potřebám vojenského sektoru, smysl," řekl agentuře Reuters Mark Galeotti, ředitel poradenské společnosti Mayak Intelligence. "Teď je to vlastně práce finančního správce a Bělousov si s tím umí poradit," dodal.

Britský ministr obrany Grant Shapps připomněl "úspěchy" Šojgua, který nyní bude stát v čele Rady bezpečnosti místo Nikolaje Patruševa, "355 tisíc ztrát mezi vlastními vojáky a obrovské utrpení civilního obyvatelstva". Nový ministr obrany měl podle Shappse válku ukončit, ale místo toho Rusko dostane "další Putinovu loutku".

Bělousov "nebude předstírat, že vede armádu jako generál se všemi těmi medailemi, je to workoholik, technokrat a Putin ho zná velmi dobře," řekl FT muž, který je oba zná desítky let. Putin potřebuje větší kontrolu nad výdaji na obranu, které již přesáhly 6 % HDP na rekordních 10,7 bilionu rublů, takže podle lidí obeznámených se situací jmenoval poddajného a pragmatického úředníka, který nemá u moci žádné příznivce a prosazuje státní průmyslovou politiku.

Jistou roli v přeskupení sehrála i gigantická korupce na ministerstvu obrany, kvůli které jsou vojáci zbaveni potřebné podpory a uniformy, výstroj a zbraně pro vojáky nakupují z-aktivisté z darů. Loňská vzpoura Jevgenije Prigožina a Wagnerovy SVS byla také do značné míry vysvětlena neefektivní prací ministerstva obrany při zásobování vojsk. Člověk, který zná Putina a Bělousova, o novém ministrovi říká:

"Rozhodně není zkorumpovaný. A to by mělo být velmi odlišné od toho, co máme dnes na ministerstvu obrany. Šojgu a jeho doprovod byli všichni obchodníci."

"Putinův voják"

Účelem Putinova přeskupení je upevnit roli vojensko-průmyslového komplexu jako hlavního motoru ekonomiky, řekl Jevgenij Suvorov, ekonom Centrocredit Bank.

Bělousov má však velmi málo manažerských zkušeností, poznamenává deník The New York Times a připomíná, že v letech 2012-2013 stál v čele ministerstva hospodářského rozvoje něco málo přes rok. Při realizaci národních projektů se termíny realizace neustále posouvaly, atd.

Alexandra Prokopenko, spolupracovnice Carnegieho berlínského centra pro Rusko a Eurasii, nazývá Bělousova "fanouškem vojenského keynesiánství" s odkazem na myšlenky Johna Maynarda Keynese o stimulaci ekonomické aktivity prostřednictvím vládních výdajů. Bělousov je "prominentním zastáncem" průmyslové politiky, to znamená, že je "připraven pumpovat peníze do ekonomiky vší silou prostřednictvím obranného sektoru". Nemá tedy cenu čekat na snížení vojenských výdajů pod jeho vedením, domnívá se Prokopenko.

Takový přístup by se měl líbit Putinovi, který podle mnoha západních expertů a lidí blízkých Kremlu hodlá vést válku dlouhodobě a doufat, že Západ militarizace omrzí a Kreml bude schopen "rozdrtit" Ukrajinu, když ne kvalitou vojenské síly, tak kvantitou – tedy vojensko-technickou silou a neomezenými lidskými zdroji. Ruský vůdce se zároveň snaží zabránit výraznému poklesu životní úrovně společnosti, aby zůstala konsolidovaná (podle jeho názoru) a nepředstavovala hrozbu pro jeho moc. Nárůst vládních výdajů souvisejících s válkou – od zvýšení zbrojní výroby až po platby účastníkům "speciální vojenské operace" a jejich příbuzným (včetně "pohřebného" za mrtvé, zvýhodněných hypoték atd.) – zatím umožnil ekonomice udržet se nad vodou, a dokonce vykazovat znatelný růst.

Podle analytiků z Royal United Services Institute (RUSI) jsou další příležitosti pro expanzi ekonomiky a vojensko-průmyslového komplexu omezené. "Celková roční produkce dělostřelecké munice pravděpodobně zůstane na úrovni 3 milionů granátů," domnívají se. A poukazují na to, že samotné ministerstvo obrany si není jisto schopností "výrazně" zvýšit produkci v blízké budoucnosti: Toho lze dosáhnout pouze za více než pět let, pokud začnete investovat do výstavby nových závodů a těžby surovin.

Bělousov vždy prosazoval posílení role státu v ekonomice, stimulaci růstu prostřednictvím státních investic, nízkých úrokových sazeb a měkké rozpočtové a úvěrové politiky. Tento přístup je v rozporu s postojem ministra financí Antona Siluanova a guvernérky centrální banky Elvíry Nabiulliny, kterým se podařilo zajistit makroekonomickou stabilitu jak před válkou, tak po jejím vypuknutí právě konzervativní fiskální a monetární politikou. Různé přístupy již vedou k hromadění nerovnováh v ekonomice, a to nemůže trvat věčně, upozorňuje Maxim Samorukov, výzkumný pracovník Carnegieho berlínského centra pro studium Ruska a Eurasie: "Určité části vládního ekonomického bloku se dlouho soustředily na produkci krásných čísel k potěšení prezidenta a vzdaly se jakékoli koordinace. V důsledku toho jde zvyšování úrokových sazeb v boji proti inflaci ruku v ruce se štědrým přílivem dotovaných půjček a rostoucími vládními výdaji... Dočasná správní rozhodnutí se nepostřehnutelně mění v trvalá a ještě více netržní... Někdejší kompetence hospodářských úřadů se postupně utápí v této přehlídce servility a může každým okamžikem definitivně zmizet. Kdo se odváží říci prezidentovi ne, pokud se náhle rozhodne, že válečné okolnosti vyžadují tvrdší správu ekonomiky?"

"Putinův voják" v Bělousovovi zvítězil nad "makroekonomem", říká Konstantin Sonin, profesor ekonomie na Chicagské univerzitě. A bývalý vysoký představitel Kremlu řekl FT o novém ministru obrany:

"Není hloupý, má matematické myšlení, ale jeho mentalita je dost sovětská."

Zdroj v ruštině: ZDE

1
Vytisknout
1975

Diskuse

Obsah vydání | 20. 5. 2024