Benjamin Netanjahu odvolal izraelského ministra obrany Yoava Gallanta

5. 11. 2024

čas čtení 6 minut
Gallant byl izraelskými spojenci považován za brzdu krajně pravicových ministrů v koaliční vládě 
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu propustil svého ministra obrany Yoava Gallanta, který byl mezinárodními spojenci Izraele považován za brzdu krajně pravicových složek koaliční vlády.

Netanjahu v úterý pozdě večer ve videoprohlášení uvedl, že se objevily „významné mezery ve vedení boje“ v Gaze.

„V době vrcholící války je zapotřebí naprosté důvěry mezi premiérem a ministrem obrany ... V posledních měsících byla tato důvěra mezi mnou a ministrem obrany narušena,“ řekl.

Gallanta nahradí Israel Katz, spolustraník ze strany Likud, který v současné době zastává funkci ministra zahraničí. Ministrem zahraničí bude lídr středopravicové Nové naděje Gideon Saar, který se v září vrátil do Netanjahuovy koalice.

 

Netanjahu byl s Gallantem ve sporu od nástupu jeho poslední koalice na konci roku 2022, kdy se ministr obrany stal jediným vysokým vládním představitelem, který se postavil proti plánovaným reformám soudnictví, jež podle kritiků znamenaly ústup od demokracie.

Jeho odvolání se dlouho očekávalo. Během třinácti měsíců války v Gaze a jedné v Libanonu se oba muži často dostávali do sporu kvůli neshodám ohledně strategie a způsobu, jak nejlépe přivést domů izraelské rukojmí. Poslední kapkou se zdá být Gallantova obnovená snaha tento týden prosadit vojenskou brannou povinnost pro ultraortodoxní komunitu. Obě ultraortodoxní strany v Knesetu, Netanjahuovi dlouholetí spojenci, se proti této nové politice tvrdošíjně staví.

Gallant také veřejně odmítl Netanjahuův často opakovaný cíl „totálního vítězství“ nad Hamásem a prohlásil, že vojenské úspěchy Izraele vytvořily podmínky pro diplomatickou dohodu. „Bezpečnost státu Izrael byla a vždy zůstane posláním mého života,“ napsal na Twitteru v úterý večer, několik minut po Netanjahuově oznámení, že ho propustil.

Fórum rodin rukojmích vydalo prohlášení, v němž vyjádřilo hluboké znepokojení nad tím, jak by náhlá změna mohla ovlivnit osud 101 rukojmích, kteří se stále nacházejí v Gaze.

„Očekáváme, že nastupující ministr obrany upřednostní dohodu o rukojmích a bude úzce spolupracovat se zprostředkovateli a mezinárodním společenstvím, aby zajistil okamžité propuštění všech rukojmích,“ uvedlo.

Jair Golan, šéf nově vzniklé levicové strany Demokraté, na sociálních sítích vyzval Izraelce, aby vyšli do ulic a protestovali proti Gallantově vyhození z funkce. Tisíce Izraelců se v březnu zúčastnily spontánních demonstrací a stávek proti prvnímu Netanjahuovu pokusu vyhodit svého ministra obrany kvůli justiční reorganizaci. Nečekaná reakce přiměla premiéra, aby své rozhodnutí změnil a revizi odložil do příštího zasedání Knesetu.

Průzkumy ukazují, že Gallant je trvale nejoblíbenějším členem Netanjahuova kabinetu. Jako vysoký generál v armádě byl před vstupem do politiky doma i v zahraničí široce vnímán jako osoba s umírněným vlivem na Netanjahuovo rozhodování. Prokuratura Mezinárodního trestního soudu usiluje o vydání zatykače na oba muže v souvislosti s vedením izraelské války v Gaze.

Benny Gantz, hlavní Netanjahuův rival, bývalý ministr obrany a vůdce středopravicové strany Národní jednota, se po útoku Hamásu 7. října stal členem premiérova tříčlenného válečného kabinetu spolu s Gallantem, ale v červnu rezignoval s tím, že Netanjahu „nám brání v postupu ke skutečnému vítězství“.

Je možné, že premiér válečný kabinet zruší a vrátí se k dřívějšímu modelu, kdy se bezpečnostní otázky projednávají na omezeném fóru a teprve poté se předkládají na pravidelných zasedáních vlády.

Světová zdravotnická organizace v Gaze uvedla, že doufá, že největší lékařská evakuace z tohoto území od vypuknutí války se rozběhne ve středu. 113 vážně nemocných a zraněných pacientů by mělo odjet přes Izrael na léčení do Spojených arabských emirátů a Rumunska.

Podle údajů WHO potřebuje naléhavě lékařskou péči mimo Gazu asi 14 000 lidí. Přibližně polovina z nich trpí těžkými zraněními způsobenými boji a polovina vážnými onemocněními, jako je například rakovina.

Izrael udělil povolení opustit Gazu ze zdravotních důvodů asi 5 000 lidí již dříve během války, ale od května, kdy izraelské síly převzaly kontrolu nad Rafáhem na egyptské hranici, tak mohlo učinit pouze 282 lidí. Rafah sloužil jako hlavní záchranná linka Gazy do okolního světa od doby, kdy Izrael a Egypt uvalily na území blokádu poté, co nad ním v roce 2007 převzal kontrolu Hamás.

Nebylo bezprostředně jasné, zda bude některý z evakuovaných lékařů převezen ze severní třetiny Gazy, kterou Izrael odřízl od zbytku pásma na začátku roku. Izraelské síly vedou od začátku října v oblasti obnovenou pozemní a leteckou ofenzívu, která je podle nich nezbytná k likvidaci buněk Hamásu, které se přeskupily.

Rozsáhlé příkazy k evakuaci 400 000 lidí, kteří zde podle odhadů OSN stále žijí, blokáda dodávek pomoci a potravin a útoky na civilní infrastrukturu včetně tří zbývajících a těžce fungujících nemocnic vedly skupiny bojující za lidská práva k obvinění Izraele z válečného zločinu, že se snaží zbývající obyvatelstvo násilně vysídlit.

Izrael popřel, že by systematicky stěhoval Palestince z oblasti nebo používal potraviny jako zbraň, což je podle mezinárodního práva nezákonné.

V úterý bylo při izraelských náletech v celé Gaze zabito nejméně 30 lidí, včetně osmi žen a šesti dětí ve městě Bejt Lahíja na severu země. Izraelská armáda uvedla, že se zaměřila na skladiště zbraní.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1113

Diskuse

Obsah vydání | 7. 11. 2024