15. 1. 2025
Podle Kennedyho kromě 22 bilionů rublů, které federální rozpočet vyčlenil na položku "národní obrana", šlo dalších 25 bilionů rublů (249 miliard dolarů) na vojenské potřeby prostřednictvím ruských bank, které aktivně půjčovaly podnikům vojensko-průmyslového komplexu převedeným na třísměnný režim pro montáž tanků, granátů, raket.
Od poloviny roku 2022 vzrostly podnikové úvěry v Rusku o bezprecedentních 71 %, tedy v peněžním vyjádření asi 450 miliard dolarů. 50 % až 60 % těchto půjček šlo do odvětví souvisejících s obranou, říká expert s odkazem na průmyslové statistiky z centrální banky.
"Jedná se o půjčky, které stát donutil banky alokovat zejména nebonitním podnikům obranného průmyslu za zvýhodněných podmínek. V důsledku toho se mimorozpočtové financování (války) téměř rovnalo tokům, které procházely federálním rozpočtem," píše Kennedy.
Velikost "tajného" vojenského rozpočtu Kremlu by podle odhadů experta mohla činit v průměru asi 83 miliard dolarů ročně, tedy asi 228 milionů dolarů denně, a celkem se za tři roky téměř rovnala nezmrazené části rezerv Centrální banky Ruské federace (o něco více než 300 miliard dolarů) a převyšovala roční HDP zemí jako Řecko (238 miliard dolarů), Katar (235 miliard dolarů) nebo Maďarsko (212 miliard dolarů).
To vytvořilo iluzi stability ruské vojenské mašinérie a jejích finančních schémat. Kreml již použil podobné mimorozpočtové schéma, i když v menším měřítku: v roce 2010 byl prostřednictvím zvýhodněných bankovních úvěrů financován gigantický státní zbrojní program v hodnotě 20 bilionů rublů, v rámci kterého bylo prezidentu Vladimiru Putinovi přislíbeno dodat vojákům divize tanků Armata, 600 letadel a tisíce vrtulníků, čímž se podíl moderních zbraní v armádě zvýšil na 70 %. V té době zůstávaly úspěchy vojensko-průmyslového komplexu pouze na papíře a vláda musela odepsat půjčky obranným továrnám ve výši stovek miliard rublů.
Tato situace by se mohla opakovat, ale v mnohem větším měřítku. Vydávání půjček nesolventním podnikům vojensko-průmyslového komplexu vytváří v Rusku "předpoklady pro systémovou úvěrovou krizi": nakonec stát možná bude muset zachránit jak samotné obranné továrny, tak banky, které jim půjčily.
Kromě toho pumpování peněz do vojensko-průmyslového komplexu se již stalo hlavním důvodem zrychlení inflace, na kterou Centrální banka Ruské federace reagovala zvýšením úrokové sazby na 21 % - úroveň, kterou ekonomika neviděla od počátku roku 2000.
To vše dává Západu další páku na Vladimira Putina, který čelí obtížnému dilematu: čím déle odkládá zahájení jednání o Ukrajině, o to větší je riziko, že náhlá bankovní krize by mohla prudce oslabit jeho vyjednávací pozici.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse